§ 42 Vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. – Hodnocení důkazů.
Vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. · 75/1927 Sb. · § 42 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 42 stanoví, že rozhodčí soud má právo posuzovat předložené důkazy zcela podle vlastního uvážení, bez předem daných pravidel pro jejich hodnocení.
§ 42 Hodnocení důkazů.
Rozhodčí soud hodnotí důkazy podle volného uvážení.
Paragraf 42 stanoví, že rozhodčí soud má právo posuzovat předložené důkazy zcela podle vlastního uvážení, bez předem daných pravidel pro jejich hodnocení.
Co to znamená v praxi
Rozhodčí soud není vázán žádnými formálními pravidly pro hodnocení důkazů, například tím, že by některý typ důkazu měl větší váhu než jiný.
Soudci mohou zohlednit všechny okolnosti případu a důkazy posoudit na základě své zkušenosti a logiky.
Účastníci řízení by měli předkládat co nejúplnější a nejpřesvědčivější důkazy, protože jejich váha závisí na subjektivním posouzení soudu.
Na co si dát pozor
Volné hodnocení důkazů znamená, že výsledek řízení může být do značné míry ovlivněn tím, jak soud důkazy vnímá a interpretuje.
Neexistuje žádná záruka, že určitý důkaz bude soudem přijat nebo hodnocen způsobem, který si účastník přeje.