§ 9 Vyhláška ministrů spravedlnosti a zahraničních věcí, kterou se uveřejňuje soudní řád mezistátního rozhodčího soudu československo-rakouského podle článku 36 úmluvy s Rakouskem ze dne 18. června 1924, č. 60 Sb. z. a n. 1926, o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách. – Lhůty.

Stručně

Paragraf 9 vyhlášky 75/1927 Sb. z. a n. stanovuje pravidla pro počítání lhůt v řízení před mezistátním rozhodčím soudem, včetně určení počátku běhu lhůty, započítávání dnů poštovní dopravy, vlivu nedělí a svátků a dopadu soudních prázdnin.

Co to znamená v praxi

• Počátek běhu lhůty: Lhůta začíná běžet den po doručení rozhodnutí nebo jiného úkonu. Pokud se rozhodnutí nedoručuje, lhůta začíná běžet dnem jeho prohlášení.
• Poštovní doprava a víkendy/svátky: Dny, kdy je zásilka na poště, se do lhůty nezapočítávají, pokud se prokáže včasné podání. Pokud konec lhůty připadne na neděli nebo státem uznaný svátek v Československu nebo Rakousku, posouvá se konec lhůty na nejbližší následující pracovní den.
• Soudní prázdniny: Běh většiny lhůt se během soudních prázdnin rozhodčího soudu zastavuje. Výjimkou jsou lhůty pro podání žaloby, stížnosti nebo návrhu podle § 13, které běží i během prázdnin.

Na co si dát pozor

• Je klíčové přesně sledovat datum doručení nebo prohlášení, neboť od něj se odvíjí počátek běhu lhůty.
• Při podání poštou je nutné mít důkaz o včasném odeslání, aby se dny poštovní dopravy nezapočítávaly do lhůty.
• Při plánování úkonů je třeba zohlednit soudní prázdniny, které mohou ovlivnit běh většiny lhůt, ale nikoli lhůt pro podání žaloby, stížnosti nebo návrhu.