§ 18 zákon o některých služebních poměrech vojáků – Ukládání kázeňských trestů
Zákon o některých služebních poměrech vojáků · 76/1959 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 18 zákona 76/1959 stanovuje podmínky pro ukládání kázeňských trestů vojákům, zdůrazňuje nutnost přiměřenosti trestu a povinnost velitele řádně vyšetřit případ a vyslechnout obviněného. Kázeňský trest se ukládá pouze tehdy, pokud mírnější výchovné prostředky (jako domluva nebo napomenutí) nestačí k nápravě vojáka a obnovení kázně. (§ 18 zákona č. 76/1959 Sb., zákon o některých služebních poměrech vojáků, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Ukládání kázeňských trestů
- Týká se: obviněný
- Odkazuje na: § 16
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 76/1959 Sb.
(1) Kázeňský trest lze uložit za kázeňský přestupek podřízenému, nepostačují-li k jeho nápravě a obnovení kázně jiné mírnější výchovné prostředky (domluva, napomenutí apod.).
(2) Druh a výše trestu musí být úměrné povaze přestupku a jeho následkům, míře zavinění, okolnostem, za kterých byl spáchán, dřívějšímu chování provinilého, předvídanému účinku trestu na provinilého a na morální stav jednotky.
(3) Velitel odpovídá za řádné vyšetření případu a za vyslechnutí obviněného před uložením trestu.
(4) Ukládat tresty a ochranná opatření za kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 mohou jen velitelé útvarů a velitelé vyšší na místě orgánů uvedených ve zvláštních zákonech.1)
(5) Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí mít písemnou formu a musí být obviněnému vyhlášeno včetně poučení o jeho právu na odvolání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kázeňský trest se ukládá pouze tehdy, pokud mírnější výchovné prostředky (jako domluva nebo napomenutí) nestačí k nápravě vojáka a obnovení kázně.
- Při ukládání trestu je nutné zohlednit povahu přestupku, jeho následky, míru zavinění, okolnosti spáchání, předchozí chování provinilého a očekávaný dopad trestu na vojáka i na morálku jednotky.
- Velitel, který trest ukládá, má povinnost provést řádné vyšetření případu a vyslechnout obviněného vojáka před samotným uložením trestu.
- Rozhodnutí o uložení kázeňského trestu musí být písemné a musí být obviněnému oznámeno spolu s poučením o jeho právu na odvolání.
Na co si dát pozor
- Tresty za specifické kázeňské přestupky uvedené v § 16 odst. 2 mohou ukládat pouze velitelé útvarů a vyšší velitelé.
- Proti uloženému kázeňskému trestu se lze odvolat do dvou dnů od doručení rozhodnutí, přičemž odvolání má odkladný účinek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)§ 29 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o služebním poměru příslušníků Sbo)§ 64 Zásady ukládání kázeňských trestů (Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 109)§ 54 Ukládání kázeňských trestů (Zákon o vojácích z povolání)§ 26 Kázeňské odměny (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti, kte)