Stručně: Paragraf 34 zákona č. 76/1959 Sb. stanovuje, kdy a za jakých podmínek smí voják v činné službě použít střelnou zbraň, a to především při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby.
§ 34 Použití zbraně
(1) Voják v činné službě (dále jen „voják“) je oprávněn při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby se střelnou zbraní ji použít jen v těchto případech:
a) aby v případě nutné obrany odvrátil útok vedený proti jeho osobě nebo mu bezprostředně hrozící anebo útok na život jiné osoby,
b) aby odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo upuštěno od útoku,
c) aby zamezil útěku osoby ozbrojené nebo důvodně podezřelé ze spáchání zvlášť závažného trestného činu, kterou nelze jiným způsobem zadržet,
d) je-li třeba zneškodnit zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.
(2) Voják je povinen, jestliže je to s ohledem na okolnosti případu možné, před použitím střelné zbraně vyzvat k upuštění od útoku či útěku zvoláním „Stůj“, „Stůj nebo střelím“ a podle okolností užít i výstražného výstřelu. Při použití střelné zbraně je povinen dbát nutné opatrnosti, neohrožovat život a nezpůsobit zranění jiným osobám a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
(3) Voják je povinen, pokud to ohrožení dovoluje, před použitím střelné zbraně užít domluvy, napomenutí nebo použít hmatů a chvatů sebeobrany, služebního psa a úderu střelnou zbraní.
(4) Voják je oprávněn použít toho z prostředků uvedených v odstavcích 1, 2, 3, který umožňuje splnění povinností a přitom co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, proti nimž zakročuje. Zároveň dbá, aby tohoto prostředku bylo použito jen způsobem přiměřeným a aby případná škoda nebyla ve zřejmém nepoměru k významu chráněného zájmu.
(5) Při zákroku nesmí být použito střelné zbraně, úderu střelnou zbraní a služebního psa proti ženě, jejíž těhotenství je zjevně patrné, osobě vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo nemocí a dítěti s výjimkou případu, kdy to povaha útoku vedeného těmito osobami proti chráněnému zájmu nebo mimořádnost vzniklé situace podle odstavce 1 písm. a) a b) nezbytně vyžaduje.
(6) Použití střelné zbraně, služebního psa, hmatů a chvatů sebeobrany a úderu střelnou zbraní je voják povinen neprodleně po jejich použití hlásit nadřízenému a o těchto zákrocích se sepíše u útvaru záznam.
Paragraf 34 zákona č. 76/1959 Sb. stanovuje, kdy a za jakých podmínek smí voják v činné službě použít střelnou zbraň, a to především při výkonu pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby.
Co to znamená v praxi
Voják smí použít zbraň jen v přesně vymezených situacích, jako je nutná obrana proti útoku na sebe nebo jinou osobu, odvrácení útoku na střežený objekt nebo zadržení ozbrojené osoby podezřelé z vážného trestného činu.
Před použitím střelné zbraně musí voják, pokud je to možné, vyzvat k upuštění od útoku či útěku a případně použít výstražný výstřel.
Při zákroku je voják povinen volit takový prostředek, který co nejméně ohrožuje život a zdraví osob, a dbát na přiměřenost zásahu.
Použití střelné zbraně je zakázáno proti zjevně těhotným ženám, starým lidem, osobám s viditelnou tělesnou vadou nebo nemocí a dětem, ledaže by povaha jejich útoku vyžadovala nezbytný zásah.
Na co si dát pozor
Voják musí vždy zvážit přiměřenost zásahu a co nejvíce šetřit život osoby, proti níž zákrok směřuje.
Použití zbraně, služebního psa nebo úderu zbraní je nutné neprodleně hlásit nadřízenému a sepsat o tom záznam.
Před použitím střelné zbraně je voják povinen zvážit i mírnější prostředky, jako je domluva, napomenutí, hmaty a chvaty sebeobrany nebo služební pes.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.