Stručně: Paragraf 17 zákona o státním podniku upravuje pravidla pro nabývání a nakládání s majetkem státního podniku, zejména s takzvaným „určeným majetkem“, a stanovuje roli zakladatele podniku v těchto procesech.
§ 17 Nabývání majetku a nakládání s majetkem podniku
(1) Zakladatel může v průběhu podnikatelské činnosti podniku rozhodnout o zvýšení nebo snížení rozsahu určeného majetku, vyžadují-li to naléhavé strategické, hospodářské, společenské, bezpečnostní nebo jiné zájmy státu.
(2) S určeným majetkem může podnik nakládat pouze s předchozím schválením zakladatele.
(3) Určený majetek se v účetnictví podniku sleduje odděleně na samostatných analytických účtech.
(4) Podnik je povinen nakládat s majetkem podniku v souladu s pravidly veřejné podpory.
Paragraf 17 zákona o státním podniku upravuje pravidla pro nabývání a nakládání s majetkem státního podniku, zejména s takzvaným „určeným majetkem“, a stanovuje roli zakladatele podniku v těchto procesech.
Co to znamená v praxi
Zakladatel státního podniku (např. příslušné ministerstvo) má pravomoc rozhodnout o změně rozsahu majetku podniku, pokud to vyžadují důležité zájmy státu.
S takzvaným „určeným majetkem“ (což je majetek vymezený zakladatelem v zakládací listině) může podnik nakládat pouze tehdy, pokud k tomu zakladatel předem udělí souhlas.
Podnik musí ve svém účetnictví vést „určený majetek“ odděleně, aby bylo jasné, o jaký majetek se jedná.
Při nakládání s veškerým majetkem musí podnik dodržovat pravidla veřejné podpory, což jsou pravidla, která brání neoprávněnému zvýhodňování některých subjektů.
Na co si dát pozor
Podnik nemůže volně nakládat s „určeným majetkem“ bez souhlasu zakladatele.
Zakladatel může zasahovat do rozsahu majetku podniku na základě strategických či jiných zájmů státu.
Je nutné dbát na správné účetní oddělení „určeného majetku“.