78/1962 Sb. · 31 paragrafů
Ve chmelařské výrobní oblasti „Úštěcko“ patří do chmelařské polohy „Polepská Blata“ tyto obce:
Kraj Severočeský
okres Litoměřice:
Černěves, Encovany, Hoštka s osadou Kochovice, Chodouny, Křešice s osadou Nučnice, osada Trnová obce Libínky, Lounky, Malešov, Polepy s osadami Hrušovany a Okna, Svařenice, Třeboutice, Vrbice s osadami Mastířovice a Vetlá, Vrutice, Zahořany.
(1) Veškeré chmelnice podléhají evidenci podle ustanovení této vyhlášky.
(2) Evidenci chmelnic v obvodu obce vede místní národní výbor, v obvodu okresu středisko geodézie. Ústřední evidenci všech chmelnic vede národní podnik Chmelařství v Žatci (dále jen „Chmelařství“).
(3) Předpisy o jednotné evidenci půdy nejsou touto vyhláškou dotčeny.
(1) Místní národní výbor je povinen vést v rámci předpisů o jednotné evidenci půdy řádnou evidenci chmelnic, a to na registračních a inventarizačních listech chmelnic (dále jen „registrační listy“), které se založí pro každý zemědělský závod pěstující chmel. K založení a vedení registračních listů používá místní národní výbor údaje sdělené střediskem geodézie, které místnímu národnímu výboru poskytuje též technickou pomoc.
(2) Registrační listy se založí a vedou podle obcí a zemědělských závodů a obsahují údaje potřebné pro evidenci a registraci chmelnic, zejména evidenční číslo, číslo parcely chmelnice, celkovou výměru a výměru její čisté produkční plochy, odrůdu chmele, údaje o založení nových chmelnic a o zrušených chmelnicích.
(3) U státních statků se evidují chmelnice u každé provozní jednotky zvlášť jako samostatná hospodářská jednotka.
(1) K zajištění řádného vedení a udržování evidence chmelnic a k zajištění jejího souladu se skutečným stavem jsou pěstitelé chmele povinni písemně hlásit místnímu národnímu výboru každé založení nové chmelnice, zrušení chmelnice i každou změnu ve vlastnictví, správě nebo užívání chmelnice (převod, pronájem, přikázání do užívání, sdružení půdy ke společnému hospodaření v jednotném zemědělském družstvu), a to dvakrát do roka, vždy nejpozději do 20. května a do 20. listopadu.
(2) Místní národní výbor po přezkoumání správnosti údajů a změn hlášených podle odstavce 1, poznamená příslušné změny v registračních listech a sdělí je, s vyčíslením konečného stavu plochy chmelnic, na příslušném tiskopise jednotné evidence půdy („Hlášení změn“) středisku geodézie a v průpise Chmelařství, a to do 31. května a 30. listopadu. Ve stejných lhůtách zašle hlášení negativní, pokud za uplynulé období k žádným změnám chmelnic nedošlo.
(3) Okresní národní výbor vyrozumí místní národní výbor, středisko geodézie a Chmelařství o každé změně ve vlastnictví, správě nebo užívání chmelnice a o každém povolení, které vydal ke zrušení chmelnice, a to nejpozději do 14 dnů po schválení změny, popřípadě vydání povolení ke zrušení chmelnice.
(4) Změny hlášené podle odstavců 1 a 3 místním národním výborům jsou podkladem pro doplňování a udržování registračních listů v souladu se skutečným stavem chmelnic.
(1) V obvodu okresu vede a sumarizuje evidence chmelnic středisko geodézie podle zvláštních předpisů Ústřední správy geodézie a kartografie, a to ve spolupráci s národními výbory a Chmelařstvím. K zajištění spolehlivého souladu evidence se skutečným stavem porovnají střediska geodézie před každoroční sumarizací k 30. červnu konečný stav chmelnic podle registračních listů a sumarizačních výkazů s evidenčními údaji pěstitelů chmele, okresních národních výborů a Chmelařství.
(2) Ústřední evidenci chmelnic vede Chmelařství na registračních listech, a to v souladu s údaji příslušného střediska geodézie a se změnami hlášenými podle § 10 odst. 2 a 3. Kromě toho vede též evidenci sponů vysázených chmelnic, evidenci použitých odrůd a stáří chmelnic, jakož i evidenčních štítků.
Plocha chmelnic zapsaná v registračním listu je pro zemědělské závody závazná pro stanovení úkolů v jejich výrobně finančních plánech, tvoří podklad pro řízení výroby, nákupu a odbytu chmele a je ukazatelem, jak byl splněn plán založení nových chmelnic.
Chmelařství po projednání s místním národním výborem opatří za přímé pomoci pěstitelů chmele každou chmelnici na rohových sloupech konstrukce evidenčním štítkem s číslem, které se zapíše do registračního listu. Při zrušení chmelnice musí být evidenční štítky pěstitelem chmele vráceny místnímu národnímu výboru; při výměně rohových sloupů je pěstitel chmele povinen štítky připevnit na nový sloup.
(1) Pěstitelé chmele mohou nahlížet u místních národních výborů, středisek geodézie a u Chmelařství do registračních listů svých chmelnic a pořizovat si z nich výpisy.
(2) Stížnosti a námitky pěstitelů chmele, které byly podány národním výborům proti údajům v registračních listech, projednávají národní výbory v dohodě se střediskem geodézie.
(1) Pěstitelé chmele jsou povinni provádět pravidelnou obnovu přestárlých, nemocných a slabých chmelnic, které nezaručují přiměřenou sklizeň chmele dobré jakosti.
(2) Úkoly v obnově a rozšíření ploch chmelnic stanovené státním plánem rozvoje národního hospodářství se rozmisťují až na jednotlivé zemědělské závody, s nimiž se projednají podle platných metodických pokynů.
(1) Chmelnice může být zrušena jen na základě povolení okresního národního výboru. Žádost o toto povolení musí být okresnímu národnímu výboru podána nejpozději do 30. června. Zrušení chmelnice lze povolit, jestliže je doporučí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, po vyšetření pěstitelského a zdravotního stavu kultury v době vegetace (od 1. července do 15. srpna), nebo vyžaduje-li toho obecný zájem. O zrušení chmelnice musí být rozhodnuto do 30. září.
(2) Je-li zrušení chmelnice povoleno, je pěstitel chmele povinen do 31. října téhož roku konstrukci chmele odstranit a pozemek řádně zorat.
Pěstitelé chmele jsou povinni:
a) využívat nové technologie při pěstování a sklizni chmele,
b) chmelnice včas a řádně obdělávat, hnojit, ošetřovat a chránit před chorobami a škůdci a zajistit kvalitní usušení a skladování chmele,
c) pravidelně doplňovat prázdná místa ve chmelnicích kořenáči chmele (zakořeněná chmelová sáď) nebo na podzim vysázenou sádí,
d) udržovat nosné konstrukce chmelnic v dobrém stavu a zajišťovat je před poškozením.
(1) Veškerý chmel vypěstovaný ve chmelařských výrobních oblastech podléhá povinnému známkování.
(2) Povinným známkováním chmele se rozumí:
a) u chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštěcko“ a „Tršicko“
1. povinné označování chmele podle místního původu (dále jen „označování chmele“) a
2. povinné ověřování místního původu chmele (dále jen „ověřování chmele“);
b) u chmele vypěstovaného ve chmelařských výrobních oblastech „Piešťansko-Topoľčansko“ a „Trebišovsko“, pouze označování chmele;
c) vyznačování místního původu chmele podle výrobních obcí (osad) při povinném známkování chmele se provádí podle názvů obcí (osad) uvedených v § 1 až 7 bez ohledu na případné změny jejich názvů v důsledku slučování obcí.
(1) Označování chmele ve výrobní obci provádí Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Praze (dále jen „ústav“) pomocí chmelařských důvěrníků v jednotlivých výrobních obcích.
(2) Pěstitelé chmele jsou povinni před žokováním ohlásit nejpozději do 20. listopadu roku sklizně veškerý chmel chmelařskému důvěrníku v obci, v jejímž obvodě chmel vypěstovali.
(3) Chmelařský důvěrník nesmí označit chmel, u něhož je zjevně zřejmo, že je zkažený, tj. např. zplesnivělý, znečištěný, silně poškozený škůdci nebo chorobami, smíchaný s cizími předměty; dále nesmí označit chmel, který nemá typické znaky chmele odrůdy „Červeňák“, chmel s touto odrůdou smíchaný a chmel sklizený v jiné obci, než pro kterou byl ustanoven chmelařským důvěrníkem.
Chmelařský důvěrník zjistí, zda nejde o chmel, který nesmí označit (§ 19 odst. 3), chmel pak po jeho uložení v žoku zváží, žok opatří štítkem a plombami a pro každý žok vydá vážní list. Bez vážního listu nesmí být chmel z obce vyvezen.
(1) Ověřování chmele podléhá veškerý chmel vypěstovaný ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštecko“ a „Tršicko“ označený chmelařskými důvěrníky ve výrobních obcích. Ověřování chmele provádí ústav ve svých známkovnách chmele v Žatci, Úštěku, Roudnici nad Labem a Tršicích.
(2) Organizace pověřená nákupem chmele je povinna chmel nakoupený ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštecko“ a „Tršicko“ a ve výrobních obcích označený přihlásit k ověření do známkovny chmele a současně s přihláškou předložit vážní listy jednotlivých žoků.
(3) Ústav vyloučí z ověření chmel, který nesmí být označen (§ 19 odst. 3), chmel, u něhož není možno spolehlivě prokázat, že byl vypěstován ve chmelařských výrobních oblastech „Žatecko“, „Úštěcko“ a „Tršicko“ a chmel neodpovídající československé státní normě jakosti.
(4) Ověření chmele se vyznačí na jeho obalu a obal se uzavře závěskami (plombami a pečetí) a pro ověřený chmel se vydá ověřovací listina. Při použití speciálních dvojitých obalů se ověřují vnější nebo vnitřní obaly.
(5) Ústav ověří chmel prozatímně, když jeho přebalení před řádným ověřením je nutné, např. k dosušení, síření apod. V takovém případě po skončení nutného opatření ověří ústav chmel prozatímně a vydá o tom prozatímní ověřovací list. Ústav prozatímně ověří i zbytky chmele po přebalení.
Chmel vypěstovaný mimo výrobní oblasti, chmel, který nemá typické znaky chmele odrůdy „Červeňák“ a chmel smíchaný smí být na obalu vyznačen pouze slovem „Chmel“ s udáním roku sklizně.
(1) Pěstiteli chmele se zakazuje chmel označený chmelařským důvěrníkem bez účasti chmelařského důvěrníka přebalovat. Chmel ve výrobní obci jednou označený smí být přebalen jen pod kontrolou chmelařského důvěrníka a jen pokud nebyl z obce vyvezen.
(2) Chmelařský důvěrník přebalení chmele a jeho důvod musí uvést na rubu vážního listu, v němž musí také současně vyznačit a potvrdit případnou změnu váhy po přebalení. Při přebalení smí být použito pouze chmele v původním stavu a od téhož pěstitele z téže výrobní obce.
Chmel označený chmelařským důvěrníkem, jakmile byl vyvezen z výrobní obce, smí být přebalen jen pod kontrolou ústavu (známkovny).
Míchání chmele podléhajícího povinnému známkování, jeho úpravu (např. přebírání, přečesávání, síření apod.) a manipulaci s ním je dovoleno provádět pouze podle známkovacího řádu (§ 28) a pod kontrolou ústavu.
Míchání chmele smí být prováděno pouze tehdy, pochází-li chmel z téže výrobní oblasti a z téhož ročníku. Zakazuje se však míchat chmel odpovídající československé státní normě jakosti s chmelem jí neodpovídajícím, chmel cizozemský s chmelem domácím a chmel odrůdy „Červeňák“ s odrůdami chmele, které nemají typické znaky chmele této odrůdy.
(1) Majitel vážního listu, ověřovací listiny a prozatímního ověřovacího listu je povinen ztrátu těchto dokladů neprodleně hlásit ústavu (známkovně).
(2) Chmelařský důvěrník nesmí vydat za ztracený vážní list ani vážní list nový, ani duplikát vážního listu původního.
(3) Ústav po vyšetření okolností, za nichž došlo ke ztrátě příslušného dokladu, vydá jeho duplikát.
Vzor štítku, plomb a vážního listu (§ 20), vzor vyznačení ověření chmele na jeho obalu, plomb, pečetí, ověřovací listiny a prozatímního ověřovacího listu (§ 21 odst. 4 a 5), jakož i podrobnosti o povinném známkování chmele, o jeho přebalování, míchání, úpravě a manipulaci s ním, stanoví známkovací řád ústavu schválený ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvy potravinářského průmyslu a zahraničního obchodu a Ústřední správou nákupu zemědělských výrobků.
Náhrady výloh spojených s povinným známkováním chmele jsou obsaženy v ceně chmele.
Zrušuje se
vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 140/1957 Ú. l., kterou se stanoví hranice chmelařských výrobních oblastí a chmelařských poloh, ve znění vyhlášky č. 33/1959 Ú. l.,
vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 141/1957 Ú. l., o evidenci, obnově, rušení a udržování chmelnic, a
vyhláška ministerstva zemědělství a lesního hospodářství č. 142/1957 Ú. l., o povinném známkování chmele, o jeho přebalování, míchání a úpravě a o manipulaci s ním.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
Krutina v. r.