Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky o jednotném systému dalšího vzdělávání učitelů škol poskytujících základní, střední a vyšší vzdělání a ostatních pedagogických a výchovných pracovníků

(1) Specializační studium je určeno pro všechny učitele, navazuje zpravidla na pomaturitní nebo postgraduální studium; se souhlasem příslušného národního výboru je může učitel absolvovat i před pomaturitním nebo postgraduálním studiem.

(2) Cílem specializačního studia je zabezpečit další ideově politický, pedagogický a odborný růst učitelů, zdokonalovat jejich práci, rozvíjet pedagogickou tvořivost a prohlubovat jejich vzdělání podle potřeb školy a individuálních zájmů, dále připravit učitele pro různé druhy náročnějších pedagogických činností (uvádějící učitel, vedoucí předmětové komise a metodického sdružení, výchovný poradce, instruktor didaktické techniky, vedoucí zájmového kroužku apod.).

(3) Obsah specializačního studia učitelů se diferencuje podle potřeb dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy i podle individuálních zájmů učitele.

(4) Specializační studium organizují krajské pedagogické ústavy, Ústav, vysoké školy a jiné odborné a vědecké instituce.

(5) Specializační studium učitelů se uskutečňuje dlouhodobými studijními kursy, specializačním postgraduálním studiem, korespondenčními kursy, stážemi učitelů odborných předmětů a mistrů odborné výchovy ve výrobních závodech, laboratořích a výzkumných ústavech, řízeným individuálním studiem, individuální pedagogickou tvořivostí, apod.

(6) Formy specializačního studia, které určí ministerstvo, se ukončí závěrečnou zkouškou.

(1) Dalším vzděláváním vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů a okresních pedagogických středisek je funkční studium, které je připravuje na vykonávání příslušné funkce.

(2) Obsahem funkčního studia jsou aktuální otázky dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy, komunistické výchovy, pedagogiky, psychologie, teorie vyučování příslušným předmětům, poznatky z oblasti řízení a kontroly práce škol a učitelů, otázky kádrové práce, ekonomiky vzdělání, hospodářského a materiálně technického zabezpečení škol apod.

(3) Funkční studium se organizuje zpravidla jako dvouleté podle jednotných studijních plánů a osnov a končí závěrečným pohovorem.

(4) Funkční studium vedoucích kabinetů okresních pedagogických středisek organizují krajské pedagogické ústavy.

(5) Funkční studium vedoucích kabinetů krajských pedagogických ústavů organizuje Ústav.

(1) Další vzdělávání vedoucích pedagogických pracovníků je určeno pro ředitele škol a výchovných zařízení včetně lidových škol umění, lidových škol jazyků a jazykových škol, jejich zástupce, ředitele domů pionýrů a mládeže, vedoucí okresních pedagogických středisek, ředitele krajských pedagogických ústavů, ředitele okresních pedagogicko-psychologických poraden, ředitele krajských pedagogicko-psychologických poraden, inspektory a vedoucí inspekčních útvarů, vedoucí pedagogických oddělení na odborech školství okresních a krajských národních výborů. Uskutečňuje se formou kursů cyklické průpravy vedoucích pracovníků (dále jen „kursy“); jejich obsah určuje ministerstvo.

(2) Kursy pro ředitelky mateřských škol, ředitele škol poskytujících základní, střední a vyšší vzdělání včetně škol při zdravotnických zařízeních, škol pro mládež vyžadující zvláštní péči, lidových škol umění a jejich zástupce, ředitele výchovných zařízení a jejich zástupce, ředitele okresních a místních (městských) domů pionýrů a mládeže, vedoucí okresních pedagogických středisek a ředitele okresních pedagogicko-psychologických poraden organizují krajské pedagogické ústavy ve spolupráci s vysokými školami.

(3) Kursy pro školní inspektory, vedoucí inspekčních útvarů a vedoucí pedagogických oddělení na odborech školství okresních a krajských národních výborů, ředitele krajských pedagogických ústavů a ředitele krajských pedagogicko-psychologických poraden organizuje ve spolupráci s vysokými školami Ústav.

(1) Průběžné další vzdělávání je určeno pro všechny kategorie pedagogických pracovníků a organizuje se souběžně s ostatními druhy dalšího vzdělávání.

(2) Cílem průběžného dalšího vzdělávání je zejména seznamovat učitele a ostatní pedagogické pracovníky s aktuálními otázkami dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy a komunistické výchovy, se změnami v obsahu a organizaci vyučování, s pokrokovými zkušenostmi z práce učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, zabezpečit obnovu obsahu vzdělání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků v souladu s potřebami rozvoje socialistické společnosti a vědeckotechnického pokroku a poskytovat jim pomoc v pedagogické praxi.

(3) Průběžné další vzdělávání učitelů organizují školy, okresní pedagogická střediska, krajské pedagogické ústavy a Ústav formou přednášek, instruktáží, seminářů, konferencí, vzorových hodin, exkurzí, tematických zájezdů apod.

(1) Trvalou součástí systému dalšího vzdělávání učitelů je ideově politické vzdělávání.

(2) Cílem ideově politického vzdělávání je pomoci učitelům hlouběji si osvojit učení marxismu-leninismu, správně se orientovat ve světonázorových otázkách a ve společenském vývoji, aby mohli lépe výchovně působit na mládež v duchu idejí socialismu a komunismu.

(3) Ideově politické vzdělávání organizují národní výbory v návaznosti na dosažený stupeň učitelského vzdělání.

(4) Ideově politického vzdělávání se nezúčastňují učitelé, kteří se vzdělávají v pomaturitním nebo postgraduálním studiu a ti, kteří si studiem při zaměstnání rozšiřují nebo doplňují kvalifikaci.

(1) O pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení účastníků dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků platí zvláštní předpisy.4)

(2) Poskytování pracovního volna a hospodářské zabezpečení pracovníků při funkčním studiu a cyklické průpravě vedoucích pedagogických pracovníků upravují zvláštní předpisy.5)

(1) O úspěšném absolvování pomaturitního a postgraduálního studia učitelů se vydá absolventům vysvědčení. O absolvování ostatních stupňů a druhů dalšího vzdělávání učitelů a ostatních pedagogických pracovníků dostávají účastníci osvědčení.

(2) Od postgraduálního a pomaturitního studia učitelů jsou osvobozeni učitelé starší 45 let, kteří mají deset let pedagogické praxe.

(1) Jednotlivé formy systému dalšího vzdělávání učitelů se zavádějí postupně takto:

a) uvádění začínajících učitelů do praxe (§ 3) a funkční studium (§ 7) od 1. ledna 1978;

b) pomaturitní studium učitelů (§ 4), postgraduální studium pro učitele odborných předmětů (§ 5) a specializační studium (§ 6) od 1. září 1978.

(2) Pokud tato vyhláška nestanoví jinak, platí pro postgraduální studium učitelů vyhláška č. 49/1966 Sb., o postgraduálním studiu na vysokých školách.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1978.

Ministr:

Vondruška v. r.

1) Usnesení vlády ČSR č. 128 ze dne 3. května 1972 „Zásady postupného zavedení systému cyklické průpravy vedoucích pracovníků na všech stupních řízení ve státní a hospodářské oblasti v ČSR“.

2) Toto studium není totožné s pomaturitním studiem podle směrnic ministerstva školství ČSR čj. 24 734/72-212 (Věstník MŠ a MK ČSR 1972, č. 10).

3) Podle směrnic MŠ ČSR čj. 11-259/69-III/2 čl. 1 odst. 1 písm. a), b) (Věstník MŠ a MK ČSR č. 3, r. 1969).

4) Pro účastníky pomaturitního a postgraduálního studia platí vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání.

5) Vyhláška č. 8/1967 Sb., o poskytování pracovního volna a o hospodářském zabezpečení pracovníků při účasti na odborném školení organizovaném formou krátkodobého internátního soustředění.