§ 17 Vyhláška ministerstva vnitra o pravidlech silničního provozu – Otáčení a couvání

§ 17 Otáčení a couvání (1) Při otáčení a couvání je řidič povinen dbát zvýšené opatrnosti; nemá-li náležitý rozhled, je povinen zajistit bezpečné otáčení nebo couvání pomocí způsobilé a náležitě poučené osoby. (2) Při otáčení mimo křižovatku je řidič povinen tam, kde motorová a nemotorová vozidla jedoucí za ním mohou vzhledem k šířce vozovky bezpečně projet po jeho pravé straně, zajet co nejblíže k středu vozovky a dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým a nemotorovým vozidlům a tramvajím jedoucím v obou směrech. Úmysl otáčet je řidič povinen dát najevo znamením o změně směru jízdy (§ 21). Nemůže-li řidič tímto způsobem otočit, je povinen zajet k pravému okraji vozovky a dát přednost v jízdě vozidlům jedoucím v obou směrech; přitom nedává znamení o změně směru jízdy. (3) Při otáčení na křižovatce platí ustanovení o odbočování (§ 13) a ustanovení o přednosti v jízdě na křižovatce (§ 15). (4) Při couvání je řidič povinen dát přednost v jízdě všem vozidlům; to platí i tehdy, musí-li couvat při otáčení. (5) Otáčení a couvání je zakázáno: a) na nepřehledných nebo jinak nebezpečných místech, zejména v nepřehledné zatáčce a v její těsné blízkosti nebo před nepřehledným vrcholem stoupání silnice, na něm a za ním; b) na křižovatce s řízeným provozem a v její těsné blízkosti a na křižovatce, kde je místní úpravou zakázáno odbočování vlevo; c) na železničním přejezdu a v jeho těsné blízkosti; d) v tunelu a v jeho těsné blízkosti; e) na jednosměrné silnici; smí se však couvat, je-li to nezbytně nutné (např. k zajetí do řady stojících vozidel nebo vyjetí z ní apod.).