Nařízení vlády o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům

(1) Fond poskytne doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce žadateli v případě fyzické osoby, pokud

a) splňuje podmínky pro poskytnutí základní podpory příjmu pro udržitelnost podle § 7,

b) v kalendářním roce podání své první žádosti dosáhla věku nejvýše 40 let,

c) zahájila zemědělské podnikání nejvýše 5 let před podáním žádosti o poskytnutí doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce a

d) splňuje minimální zemědělskou kvalifikaci tím, že má zemědělské nebo veterinární vzdělání získané studiem na střední škole, vyšší odborné škole, vysoké škole, rekvalifikačním kurzem, zkouškou o získání nebo uznání profesní kvalifikace nebo minimálně dvouletou praxí v oblasti zemědělské výroby podle § 2e odst. 3 zákona o zemědělství; doklad prokazující splnění minimální zemědělské kvalifikace připojí žadatel k první žádosti o poskytnutí doplňkové podpory příjmu pro mladé zemědělce jako její součást.

(2) Fond poskytne doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce žadateli v případě obchodní korporace, pokud podmínky stanovené v odstavci 1 pro fyzickou osobu splňují všichni společníci, popřípadě jediný společník obchodní korporace, přičemž společníci musí být zároveň statutárním orgánem obchodní korporace. Podmínka podle odstavce 1 písm. c) se považuje za splněnou, pokud jediný společník nebo všichni společníci obchodní korporace nebyli společníky a nevykonávali funkci statutárního orgánu v jiné obchodní korporaci evidované v evidenci zemědělského podnikatele podle § 2f zákona o zemědělství dříve než 5 let před podáním žádosti.

(3) V případě, že o doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce požádá Fond fyzická osoba, která je zároveň společníkem v obchodní korporaci žádající rovněž o doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce, Fond poskytne doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce pouze fyzické osobě.

(4) V případě snížení nebo neposkytnutí základní podpory příjmu pro udržitelnost se stejným způsobem sníží nebo neposkytne doplňková podpora příjmu pro mladé zemědělce.

(5) Maximální výměra, na kterou lze poskytnout doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce ve formě roční platby, činí 90 hektarů plochy zemědělské půdy, na kterou lze poskytnout základní podporu příjmu pro udržitelnost.

(6) Platba se poskytuje po dobu nejvýše 5 po sobě jdoucích let, počínaje prvním rokem podání žádosti o doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce.

Podporou příjmu vázanou na produkci je podpora na

a) produkci brambor určených pro výrobu škrobu,

b) produkci chmele,

c) produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností,

d) produkci ovocných druhů s vysokou pracností,

e) produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností,

f) produkci zeleninových druhů s vysokou pracností,

g) produkci cukrové řepy,

h) produkci bílkovinných plodin,

i) chov telete masného typu,

j) chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka a

k) chov bahnice nebo na chov kozy.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu kromě náležitostí stanovených v § 5 je smlouva o pěstování brambor určených pro výrobu škrobu uzavřená žadatelem o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu s výrobcem bramborového škrobu pro příslušný hospodářský rok nejméně na výměru deklarovanou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci brambor určených pro výrobu škrobu činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu nejpozději do 31. ledna roku následujícího podání žádosti podá Fondu

a) účetní doklad za sadbu vystavený v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti nebo v roce podání žádosti a uznávací list prokazující použití uznané sadby v množství nejméně 2 tuny sadby na hektar; v případě použití dodané sadby z členského státu Evropské unie je možné nahradit uznávací list úřední návěskou, popřípadě oznámením dovozu7), a

b) potvrzení výrobce bramborového škrobu o skutečně nakoupeném množství škrobu ze sklizně pro příslušný hospodářský rok, které prokazuje dodávku brambor pro výrobu škrobu výrobci bramborového škrobu v množství odpovídajícím celkově v průměru nejméně 6 tun škrobu na hektar.

(5) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci brambor určených pro výrobu škrobu platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

a) na které jsou pěstovány brambory určené pro výrobu škrobu,

b) která splňuje podmínky minimálního množství použité uznané sadby na hektar podle odstavce 4 písm. a) a minimálního množství 6 tun škrobu na hektar podle odstavce 4 písm. b),

c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. října roku podání žádosti,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c),

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

f) pokud během kontroly na místě žadatel předloží dokumenty podle odstavce 4 písm. a).

(6) Pokud žadatel o poskytnutí podpory na produkci brambor určených pro výrobu škrobu pěstuje na dílu půdního bloku brambory určené pro výrobu škrobu a zároveň brambory, na které o tuto podporu nežádá, označí viditelně v terénu na příslušném dílu půdního bloku plochy určené k pěstování brambor určených pro výrobu škrobu a k pěstování brambor, na které o podporu nežádá.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci chmele může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury chmelnice a současně evidovanou v evidenci chmelnic podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně chmele.

(2) Minimální výměra pro podporu na produkci chmele činí 1 hektar zemědělské půdy s kulturou chmelnice, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci chmele.

(3) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci chmele platbu této podpory na výměru chmelnice,

a) na které je pěstován chmel,

b) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele a současně v evidenci chmelnic podle § 4 odst. 1 zákona o ochraně chmele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

c) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele a v evidenci chmelnic podle písmene b), a

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství.

(2) Ovocným druhem s velmi vysokou pracností je

a) jabloň,

b) meruňka,

c) hrušeň a

d) třešeň.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností je kromě náležitostí stanovených v § 5 uvedení ovocného druhu podle odstavce 2 a označení způsobilé dílčí plochy ovocného sadu evidované v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství s uvedením ovocného druhu a výměry (dále jen „pěstební plocha“).

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 13 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna roku následujícího podání žádosti Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé ovocné druhy podle odstavce 2 spolu s

a) účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování, včetně výrobních kalkulací pro jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2.

(6) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru ovocného sadu odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu evidovaných v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti, jestliže

a) součet výměry všech dílčích pěstebních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídajícího dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele v období od podání žádosti nejméně do 31. srpna roku podání žádosti,

b) ovocný sad na pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 2000 nebo později,

c) splňuje požadavky minimálních výnosů vlastní produkce podle přílohy č. 13 k tomuto nařízení,

d) minimální počet životaschopných jedinců ovocného druhu na hektar součtu způsobilých dílčích pěstebních ploch daného ovocného druhu, na které žadatel žádá o platbu této podpory, činí, jde-li o plodiny ovocných druhů podle

1. odstavce 2 písm. a) nebo c), nejméně 500 kusů na hektar, nebo

2. odstavce 2 písm. b) nebo d), nejméně 200 kusů na hektar,

e) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

f) způsobilí jedinci nebo skupiny jedinců jsou na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeni v terénu od nezpůsobilých.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury ovocný sad a současně evidovanou v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství. V případě ovocného druhu s vysokou pracností podle odstavce 2 písm. f) je evidovaným druhem zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Ovocným druhem s vysokou pracností je

a) slivoň švestka, s výjimkou myrobalánu,

b) broskvoň,

c) višeň,

d) rybíz černý, rybíz červený, rybíz bílý,

e) maliník,

f) jahodník,

g) angrešt a

h) brusnice chocholičnatá (kanadská borůvka).

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností je kromě náležitostí stanovených v § 5 uvedení ovocného druhu podle odstavce 2 a, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. f), označení způsobilé dílčí pěstební plochy s uvedením plodiny a výměry.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností.

(5) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 14 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna roku následujícího podání žádosti Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2 spolu s

a) účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce a

b) doklady za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti prokazující objem vlastní produkce využitý při dalším zpracování, včetně výrobních kalkulací pro jednotlivé plodiny ovocných druhů podle odstavce 2.

(6) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory ovocných druhů s vysokou pracností, nejde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. f), platbu této podpory na výměru ovocného sadu odpovídající součtu dílčích pěstebních ploch příslušného ovocného druhu evidovaných v evidenci ovocných sadů podle § 3q zákona o zemědělství nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti, jestliže

a) součet výměry všech dílčích pěstebních ploch v rámci ovocného sadu je shodný s výměrou odpovídajícího dílu půdního bloku evidovaného v evidenci využití půdy na žadatele v období od podání žádosti nejméně do 31. srpna roku podání žádosti,

b) ovocný sad na příslušné pěstební ploše, na kterou žadatel žádá o platbu této podpory, byl vysázen v kalendářním roce 2000 nebo později,

c) splňuje požadavky minimálních výnosů vlastní produkce podle přílohy č. 14 k tomuto nařízení,

d) minimální počet životaschopných jedinců ovocného druhu na hektar součtu způsobilých dílčích pěstebních ploch daného ovocného druhu, na které žadatel žádá o platbu této podpory, činí, jde-li o plodiny ovocných druhů podle

1. odstavce 2 písm. a) až c), nejméně 200 kusů na hektar, nebo

2. odstavce 2 písm. d), e), g) a h), nejméně 2 000 kusů na hektar,

e) je celý díl půdního bloku udržován v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

f) jsou způsobilí jedinci nebo skupiny jedinců na dílčích pěstebních plochách viditelně odlišeni v terénu od nezpůsobilých.

(7) Jde-li o ovocný druh podle odstavce 2 písm. f), Fond poskytne žadateli o podporu na produkci ovocných druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy, která

a) je osázena jahodníkem,

b) vyhovuje kritériu minimálního počtu životaschopných jedinců na hektar příslušného dílu půdního bloku 20 000 kusů na hektar, a to nejméně v období ode dne podání žádosti o poskytnutí podpory na produkci ovocných druhů s vysokou pracností do 30. června roku podání žádosti,

c) splňuje požadavky minimálních výnosů vlastní produkce podle přílohy č. 14 k tomuto nařízení,

d) je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

e) je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene d), a

f) je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda. V případě zeleninových druhů podle odstavce 2 písm. w) až z) je evidovaným druhem zemědělské kultury plocha s víceletými produkčními plodinami.

(2) Zeleninovým druhem s velmi vysokou pracností je

a) zelí hlávkové, zelí pekingské, zelí čínské,

b) kapusta hlávková, kapusta růžičková,

c) květák,

d) brokolice,

e) kedluben,

f) mrkev,

g) petržel kořenová,

h) pastinák,

i) celer bulvový, celer řapíkatý,

j) ředkev,

k) ředkvička,

l) řepa salátová,

m) rajče,

n) paprika,

o) okurka nakládačka, okurka salátová,

p) cibule,

q) šalotka,

r) česnek,

s) pór,

t) salát,

u) čekanka,

v) pažitka jednoletá,

w) pažitka víceletá,

x) chřest,

y) reveň,

z) křen selský víceletý,

za) křen selský jednoletý,

zb) roketa setá,

zc) batát a

zd) kozlíček polníček.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností kromě náležitostí stanovených v § 5 je

a) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2 pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na dílu půdního bloku nebo jeho části a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

b) účetní nebo daňový doklad prokazující nákup osiva nebo sadby v množství odpovídajícím požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku, které jsou stanoveny v příloze č. 15 k tomuto nařízení.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy nebo na výměru plochy s víceletými produkčními plodinami,

a) na které se jako hlavní plodina na celé ploše dílu půdního bloku nebo jeho části pěstuje zeleninový druh podle odstavce 2, jehož část pěstování probíhá v období po 1. červnu roku podání žádosti, přičemž minimální doba pěstování nebo prokazatelného výskytu posklizňových zbytků v tomto období je 10 kalendářních dnů,

b) která vyhovuje požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 15 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kilogramy, bude přepočet na kusy proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen; v případě výsadby cibule, šalotky a pažitky může být v každém balíčku více než 1 kus rostliny,

c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c),

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

f) která splňuje v případě zeleninového druhu podle odstavce 2 písm. j) požadavky minimálního výnosu vlastní produkce za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení.

(6) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 17 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny zeleninových druhů podle odstavce 2 spolu s účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce.

(7) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností lze poskytnout pouze 1 platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností podle § 33.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Zeleninovým druhem s vysokou pracností je

a) kukuřice cukrová,

b) tykev, s výjimkou tykve fíkolisté, tykve olejné a tykve pomíchané,

c) hrách zahradní,

d) fazol zahradní,

e) celer naťový,

f) špenát a

g) petržel naťová.

(3) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností kromě náležitostí stanovených v § 5 je

a) uvedení zeleninového druhu podle odstavce 2 pěstovaného v době podání žádosti nebo následně na dílu půdního bloku nebo jeho části a uvedení termínu výsevu nebo výsadby a

b) účetní nebo daňový doklad prokazující nákup osiva nebo sadby v množství odpovídajícím požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku, které jsou stanoveny v příloze č. 16 k tomuto nařízení.

(4) Minimální výměra pro podporu na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností.

(5) Fond poskytne žadateli o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

a) na které se jako hlavní plodina na celé ploše dílu půdního bloku nebo jeho části pěstuje zeleninový druh podle odstavce 2, jehož část pěstování probíhá v období po 1. červnu roku podání žádosti, přičemž minimální doba pěstování nebo prokazatelného výskytu posklizňových zbytků v tomto období je 10 kalendářních dnů,

b) která vyhovuje požadavkům minimálního výsevu nebo výsadby daného zeleninového druhu na 1 hektar dílu půdního bloku a minimální délce vegetační doby od výsadby nebo výsevu podle přílohy č. 16 k tomuto nařízení, přičemž pokud je osivo prodáváno na kilogramy, bude přepočet na kusy proveden podle uvedené minimální hmotnosti tisíce semen,

c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c),

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok a

f) která splňuje v případě zeleninových druhů podle odstavce 2 písm. a) a c) požadavky minimálního výnosu vlastní produkce za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti podle přílohy č. 17 k tomuto nařízení.

(6) Žadatel o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností prokáže minimální výnosy vlastní produkce na hektar plochy ve výši referenční hodnoty uvedené v příloze č. 17 k tomuto nařízení. Za tímto účelem nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku Fondu doloží objem vlastní produkce v členění na jednotlivé plodiny zeleninových druhů podle odstavce 2 spolu s účetními a daňovými doklady nebo soupisem účetních a daňových dokladů za období od 1. ledna do 31. prosince roku podání žádosti za uskutečněný prodej vlastní produkce.

(7) Na plochu uvedenou v žádosti o poskytnutí podpory na produkci zeleninových druhů s vysokou pracností lze poskytnout pouze 1 platbu této podpory. Poskytnutí platby je podmíněno tím, že na stejnou plochu dílu půdního bloku nebyla požadována podpora na produkci zeleninových druhů s velmi vysokou pracností podle § 32. Pokud byla požadována podpora na plodinu hrách zahradní podle § 35 odst. 3 písm. a), nelze poskytnout podporu na plodinu uvedenou v odstavci 2 písm. c).

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na produkci cukrové řepy kromě náležitostí stanovených v § 5 je

a) účetní doklad vystavený v kalendářním roce předcházejícím roku podání žádosti nebo v roce podání žádosti prokazující nákup osiva v množství odpovídajícím minimálnímu výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku a

b) smlouva pro příslušný hospodářský rok na dodávku cukrové řepy ke zpracování na cukr nebo kvasný líh.

(3) Minimální výměra pro podporu na produkci cukrové řepy činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci cukrové řepy.

(4) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci cukrové řepy platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

a) na které je pěstována cukrová řepa,

b) která vyhovuje kritériu minimálního výsevu 0,8 výsevní jednotky na hektar dílu půdního bloku,

c) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

d) která je žadatelem zemědělsky obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene c), a

e) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin může být osoba, která obhospodařuje zemědělskou půdu evidovanou na ni v evidenci využití půdy jako druh zemědělské kultury standardní orná půda.

(2) Plochou s bílkovinnými plodinami, kterou lze vyhradit jako plochu pro poskytnutí podpory na produkci bílkovinných plodin, se rozumí plocha založená výsevem bílkovinné plodiny nebo směsi plodin různých rodů uvedených v odstavci 3 za předpokladu, že je zajištěn pokryv půdy nebo prokazatelný výskyt posklizňových zbytků v období minimálně od 1. června do 15. července roku podání žádosti.

(3) Bílkovinnou plodinou je

a) hrách, a to včetně pelušky,

b) bob,

c) lupina,

d) sója,

e) vojtěška,

f) jetel,

g) štírovník,

h) vičenec,

i) tolice,

j) komonice,

k) vikev a

l) směs plodin podle písmen a) až k) nebo směs plodin podle písmen a) až k) s obilovinami nebo travami čeledi lipnicovité, přičemž poměr plodin uvedených v písmenech a) až k) v této směsi činí v porostu více než 50 %.

(4) Fond poskytne žadateli o podporu na produkci bílkovinných plodin platbu této podpory na výměru standardní orné půdy,

a) na které jsou pěstovány bílkovinné plodiny podle odstavce 3,

b) která je evidována v evidenci využití půdy na žadatele nejméně ode dne podání žádosti Fondu do 31. srpna roku podání žádosti,

c) která je žadatelem obhospodařována po celou dobu, po kterou je evidována v evidenci využití půdy na žadatele podle písmene b), a

d) která je udržována v souladu s pravidly podmíněnosti podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům po celý kalendářní rok.

(5) Minimální výměra pro podporu na produkci bílkovinných plodin činí 1 hektar plochy, na kterou lze poskytnout platbu podpory na produkci bílkovinných plodin. Pokud byla požadována podpora podle § 33 odst. 2 písm. c), nelze poskytnout podporu na plodinu hrách zahradní podle odstavce 3 písm. a).

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov telete masného typu může být osoba, která na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci vykázala narození masného telete v období od 1. března roku předcházejícího podání žádosti do posledního kalendářního dne měsíce února roku podání žádosti.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov telete masného typu je seznam telat podle odstavce 1 včetně jejich identifikačních čísel a dat narození, identifikačních čísel matek s označením jejich systému chovu z hlediska tržní produkce mléka a označení otce podle ústředního registru plemeníků8).

(3) Matkou telete, na které je podávána žádost podle odstavce 1, je kráva chovaná v systému chovu bez tržní produkce mléka ode dne narození telete podle odstavce 1 minimálně do dne podání žádosti s minimálně 50% podílem krve masného plemene skotu nebo jejich kombinace podle přílohy č. 18 k tomuto nařízení.

(4) Otcem telete, na které je podávána žádost podle odstavce 1, je býk masného plemene skotu podle přílohy č. 19 k tomuto nařízení evidovaný v ústředním registru plemeníků.

(5) Fond poskytne žadateli platbu na chov telete masného typu na celkový počet telat narozených v období podle odstavce 1, která nebyla přemístěna na hospodářství jiného chovatele a byla chována na hospodářství žadatele registrovaném v ústřední evidenci minimálně po dobu 1 měsíce od jejich narození, stanovený na základě údajů v ústřední evidenci.

(6) Fond poskytne žadateli platbu na chov telete masného typu rovněž na celkový počet telat narozených v období podle odstavce 1, která nesplnila podmínku podle odstavce 5 z důvodu úhynu nebo utracení v prvním měsíci života, pokud byla tato telata označena, evidována a chována na hospodářství žadatele registrovaném v ústřední evidenci, a to stanovený na základě údajů v ústřední evidenci.

(7) Fond žadateli platbu na chov telete masného typu

a) sníží o 50 %, pokud zjistí, že žadatel porušil § 2, 4, 5 nebo 5b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a je mu za to pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona ve výši nad 50 000 Kč do 100 000 Kč,

b) neposkytne, pokud zjistí, že žadatel porušil § 2, 4, 5 nebo 5b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a je mu za to pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona ve výši nad 100 000 Kč.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka může být osoba, která na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci ke dni 31. března roku podání žádosti chová krávy v systému chovu s tržní produkcí mléka.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka je seznam dojnic chovaných žadatelem k 31. březnu roku podání žádosti, včetně identifikačních čísel a dat narození, popřípadě datum zaevidování do ústřední evidence, a údaje o systému chovu z hlediska tržní produkce mléka.

(3) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka na celkový počet krav chovaných žadatelem v systému chovu s tržní produkcí mléka ke dni 31. března roku podání žádosti, splňující podmínku podle odstavce 2, stanovený na základě údajů v ústřední evidenci.

(4) Fond poskytne platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka, jestliže celkový počet krav chovaných v systému chovu s tržní produkcí mléka, které jsou předmětem žádosti, je

a) nejméně 2 kusy a nejvýše 10 kusů, nebo

b) více než 10 kusů chovaných žadatelem, jehož hospodářství bylo k 31. březnu příslušného kalendářního roku zapojeno do alespoň jednoho ze schémat kvality k podpoře na chov krávy chované v systému s tržní produkcí mléka podle přílohy č. 21 k tomuto nařízení.

(5) Fond žadateli platbu podpory na chov krávy chované v systému chovu s tržní produkcí mléka

a) sníží o 50 %, pokud zjistí, že žadatel porušil § 2, 4, 5 nebo 5b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a je mu za to pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona ve výši nad 50 000 Kč do 100 000 Kč,

b) neposkytne, pokud zjistí, že žadatel porušil § 2, 4, 5 nebo 5b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a je mu za to pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona ve výši nad 100 000 Kč.

(1) Žadatelem o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy může být osoba, která nejméně od 15. května do 11. září roku podání žádosti chová bahnici nebo kozu na hospodářství registrovaném v ústřední evidenci.

(2) Součástí žádosti o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy je seznam bahnic nebo koz podle odstavce 1, včetně jejich identifikačních čísel a dat narození. V případě, že datum narození není uvedeno, je za něj považováno datum zaevidování do ústřední evidence.

(3) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy starší 1 roku, která se nejméně v období podle odstavce 1 pase na trvalých travních porostech, travních porostech, úhoru, ovocném sadu, jiné trvalé kultuře nebo jiné kultuře evidované v evidenci využití půdy na žadatele.

(4) Žadatel o poskytnutí podpory na chov bahnice nebo na chov kozy vede průběžně, nejpozději následující den po zahájení a den po ukončení pastvy, v období stanoveném v odstavci 1 záznam o pastvě obsahující informace, ze kterých vyplývá

a) identifikační číslo pasené bahnice nebo kozy; pokud žadatel pase bahnici nebo kozu ze stáje nebo hospodářství evidovaného v ústřední evidenci, postačí do záznamu o pastvě místo identifikačního čísla bahnice nebo kozy uvést registrační číslo hospodářství nebo registrační číslo stáje,

b) identifikační číslo dílu půdního bloku využívaného v příslušný kalendářní den k pastvě, přičemž je-li bahnice nebo koza pasena v 1 kalendářním dnu na více dílech půdních bloků, uvedou se identifikační čísla všech těchto dílů půdních bloků, a

c) datum zahájení a ukončení pastvy bahnice nebo kozy pasené na příslušných dílech půdních bloků evidovaných v evidenci využití půdy.

(5) Fond poskytne podporu na chov bahnice nebo na chov kozy na celkový počet chovaných a pasených bahnic nebo koz, jestliže celkový počet bahnic nebo koz, na které lze poskytnout platbu, je nejméně 14 kusů bahnic nebo koz.

(6) Pro účely platby podpory na chov bahnice nebo chov kozy se za zjištěné zvíře považuje zvíře, jehož záznam o pastvě podle odstavce 4 je úplný.

(7) Fond žadateli platbu podpory na chov bahnice nebo na chov kozy

a) sníží o 50 %, pokud zjistí, že žadatel porušil § 2, 4, 5 nebo 5b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a je mu za to pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona ve výši nad 50 000 Kč do 100 000 Kč,

b) neposkytne, pokud zjistí, že žadatel porušil § 2, 4, 5 nebo 5b zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a je mu za to pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona ve výši nad 100 000 Kč.

Je-li vyplacená záloha vyšší než přímá platba, která má být poskytnuta, Fond rozhodne o vrácení části vyplacené zálohy, která ji převyšuje11).

(1) Žadatel, který získal podporu v rámci platby pro mladé zemědělce podle čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009, může obdržet doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce na základě žádosti na zbývající část období uvedeného v § 26 odst. 6, a to podle podmínek čl. 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a nařízení vlády č. 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů. Pokud doba uvedená v § 26 odst. 6 přesáhne rok 2027, poskytne se platba na základě podmínek stanovených právním rámcem Společné zemědělské politiky Evropské unie použitelným pro období po roce 20279).

(2) Pro žádosti podané v roce 2023 se použijí podmínky diverzifikace plodin podle § 9 odst. 1 a 2 nařízení vlády č. 50/2015 Sb.; snížení základní celofaremní ekoplatby na standardní ornou půdu se stanoví podle § 13 odst. 17 písm. a) a § 13 odst. 18 písm. a).

(3) Pro rok 2023 začíná počátek období stanoveného v

a) § 11 odst. 2 písm. b) až d) a § 12 odst. 3 písm. b) a c) dnem podání jednotné žádosti za předchozí kalendářní rok běžet ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení,

b) § 14 odst. 1 dnem podání jednotné žádosti.

(4) Pro rok 2023 platí, že pokud je díl půdního bloku zařazen do podopatření integrovaná produkce zeleniny nebo jahodníku podle nařízení vlády č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, považuje se podmínka vyčlenit ochranný pás podél vody podle § 13 odst. 10 nebo 11 za splněnou.

(5) Pro rok 2023 se v případě podmínky podle § 36 odst. 1 jedná o období od 1. dubna 2022 do 28. února 2023.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2023, s výjimkou ustanovení § 13 odst. 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Předseda vlády:

prof. PhDr. Fiala, Ph.D., LL.M., v. r.

Ministr zemědělství:

Ing. Nekula v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Druh a kategorie hospodářských zvířatKoeficient přepočtu na velké dobytčí jednotky

(VDJ)Skot ve věku nad 2 roky1,00Skot ve věku nad 6 měsíců do 2 let včetně0,60Skot ve věku do 6 měsíců včetně0,40Koně ve věku nad 6 měsíců1,00Koně ve věku do 6 měsíců včetně0,40Jelenovití ve farmovém chovu ve věku nad 1 rok0,30Ovce ve věku nad 1 rok0,15Kozy ve věku nad 1 rok0,15

Poznámka: 1 rokem se rozumí 365 dnů, 1 měsícem se rozumí 30 dnů. U skotu a koní ve věku do 6 měsíců včetně se počítá stáří ode dne následujícího po dni narození.

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Rychle rostoucí dřevinaMaximální délka sklizňového cyklu1.topol Maximovičův a jeho kříženci (P. maximowiczii Henry)8 let2.topol chlupatoplodý a jeho kříženci (P. trichocarpa Torr. et A. Gray)8 let3.topol vznešený a jeho kříženci (P. x generosa Henry)8 let4.topol kanadský (P. x canadensis Moench)5 let5.topol Simonův a jeho kříženci (P. simonii Carriere; P. x xianhoei)8 let6.topol balzámový a jeho kříženci (P. balsamifera L.)8 let7.topol černý (P. nigra L)10 let8.topol osika (P. tremula L)10 let9.vrba bílá a její kříženci (S. alba L, S. x rubens Schrank)10 let10.vrba košíkářská a její kříženci (S. viminalis L)10 let11.vrba jíva a její kříženci (S. caprea L hybrids, S. x smithiana Willd)10 let12.vrba lýkovcová (S. daphnoides L)10 let13.jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L)10 let14.olše lepkavá (Alnus glutinosa (L) Geartn.)10 let15.olše šedá (Alnus incana (L) Moench)10 let16.líska obecná (Corylus avellana L)10 let

Příloha č. 3 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Hlavní plodinyVáhový koeficient

(na 1 ha)Brambory, cukrová řepa, řepa krmná, brokolice, celer, cuketa, meloun, okurka, pór, rajče, tykev, zelí0,45Kukuřice, česnek, křen selský jednoletý, květák, mrkev, paprika, pastinák0,25Jetel nebo vojtěška, včetně semenářských porostů-0,90Ostatní víceleté pícniny na standardní orné půdě, trávy na semeno, travní porost-0,70

OpatřeníSměrná

dávka*)

(t/ha)Váhový koeficient

(na 1 ha)Hnůj, separát kejdy301,00Separát digestátu, tuhý digestát250,75Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším151,00Kompost s poměrem C:N nižším než 10150,65Upravený kal (ve 100% sušině)50,40Kejda skotu200,18Fugát kejdy skotu200,15Kejda prasat200,10Fugát kejdy prasat200,07Digestát200,15Fugát digestátu200,10Výpalky melasové zahuštěné50,15Výpalky lihovarnické200,10Drůbeží trus sušený50,30Drůbeží trus s podestýlkou50,17Drůbeží trus uleželý50,13Zapravení do půdy, případně ponechání na povrchu slámy obilnin (včetně kukuřice sklizené děleným způsobem), olejnin, luskovin (pěstovaných i jako zelenina) a ostatních plodin pěstovaných na zrno či semeno nebo rostlinných zbytků po sklizni jetelovin a trav na semeno. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm se považuje za slámu obilnin.0,50z toho zapravení slámy obilnin v kombinaci se souběžnou nebo následnou aplikací kejdy, digestátu nebo výpalků0,10Zapravení chrástu, případně nesklizených hlavních plodin0,25Zapravení nesklizeného posledního obrostu víceletých pícnin0,20Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje ozimá plodina0,20Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje jarní plodina. Nelze započítat meziplodiny, na které je požadována dotace podle § 17 nařízení vlády upravujícího podmínky provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření.0,35Meziplodiny (nad 8 týdnů) pěstované současně s hlavní plodinou0,20Plodiny na úhoru, bez odvozu zelené hmoty0,45Meziplodiny (nad 8 týdnů) nebo plodiny na úhoru, s odvozem zelené hmoty0,10Strip-till0,20Přímé setí do nezpracované půdy, meziplodin nebo rostlinných zbytků0,20

Vysvětlivka:

*) Při používání odlišných dávek hnojiv nebo upravených kalů se váhový koeficient poměrně upraví nebo se při stanovení přepočtené plochy vychází přímo z celkové spotřeby hnojiv, případně upravených kalů v hospodářském roce.

Příloha č. 4 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Obchodní závodHospodářský rok

Obhospodařovaná plochaVýměra

(ha)Rozsah potřebných opatření

(%, ha)Standardní orná půda (R), travní porost (G), úhor (U)z toho: lehká půda30,0 %střední půda35,0 %těžká půda30,0 %Základní rozsah potřebných opatření (vážený průměr, %)Základní rozsah potřebných opatření (přepočet na hektary)

Hlavní plodinyVáhový koeficient (na 1 ha)Výměra

(ha)Přepočtená

plocha

(ha)Brambory, cukrová řepa, řepa krmná, brokolice, celer, cuketa, meloun, okurka, pór, rajče, tykev, zelí0,45Kukuřice, česnek, křen selský jednoletý, květák, mrkev, paprika, pastinák0,25Jetel nebo vojtěška, včetně semenářských porostů-0,90Ostatní víceleté pícniny na standardní orné půdě, trávy na semeno, travní porost-0,70Vliv plodin na rozsah potřebných opatření, celkemZákladní rozsah potřebných opatření podle půdního druhu (výsledná hodnota z tabulky č. 2)Výsledný rozsah potřebných opatření po upřesnění podle půdního druhu a plodin

Použití hnojiv a upravených kalůSměrná

dávka

(t/ha)Váhový koeficient (na 1 ha)Celková

spotřeba

(t)Přepočtená

plocha*)

(ha)Hnůj, separát kejdy301,00Separát digestátu, tuhý digestát250,75Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším151,00Kompost s poměrem C:N nižším než 10150,65Upravený kal (ve 100% sušině)50,40Kejda skotu200,18Fugát kejdy skotu200,15Kejda prasat200,10Fugát kejdy prasat200,07Digestát200,15Fugát digestátu200,10Výpalky melasové zahuštěné50,15Výpalky lihovarnické200,10Drůbeží trus sušený50,30Drůbeží trus s podestýlkou50,17Drůbeží trus uleželý50,13Celkem

Použití statkových hnojiv rostlinného původu a půdoochranných technologiíVáhový koeficient (na 1 ha)Výměra

(ha)Přepočtená

plocha

(ha)Zapravení do půdy, případně ponechání na povrchu slámy obilnin (včetně kukuřice sklizené děleným způsobem), olejnin, luskovin (pěstovaných i jako zelenina) a ostatních plodin pěstovaných na zrno či semeno nebo rostlinných zbytků po sklizni jetelovin a trav na semeno. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm se považuje za slámu obilnin.0,50z toho zapravení slámy obilnin v kombinaci se souběžnou nebo následnou aplikací kejdy, digestátu nebo výpalků0,10Zapravení chrástu, případně nesklizených hlavních plodin0,25Zapravení nesklizeného posledního obrostu víceletých pícnin0,20Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje ozimá plodina0,20Meziplodiny (nad 8 týdnů, bez odvozu zelené hmoty), po kterých následuje jarní plodina. Nelze započítat meziplodiny, na které je požadována dotace podle § 17 nařízení vlády upravujícího podmínky provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření.0,35Meziplodiny (nad 8 týdnů) pěstované současně s hlavní plodinou0,20Plodiny na úhoru, bez odvozu zelené hmoty0,45Meziplodiny (nad 8 týdnů) nebo plodiny na úhoru, s odvozem zelené hmoty0,10Strip-till0,20Přímé setí do nezpracované půdy, meziplodin nebo rostlinných zbytků0,20Celkem

PoložkaPřepočtená plocha (ha)Podíl z rozsahu potřebných opatření

(%)Rozsah provedených opatření

(součet celkových hodnot z tabulek č. 4 a 5 )Rozsah potřebných opatření

(závěrečná hodnota z tabulky č. 3 )Rozdíl (od rozsahu provedených opatření se odečte rozsah potřebných opatření a případná záporná hodnota se převede na % z rozsahu potřebných opatření)

Číslo

čtverceZkrácený kód DPBVýměra DPB (ha)Datum

operaceStrip-till

(ha)Přímé setí, doPředplodina, včetně meziplodinCílová plodinanezpracované půdy (ha)meziplodin (ha)rostlinných zbytků (ha)Celkem

Vysvětlivka:

*) Pro zjištění přepočtené plochy se celková spotřeba vydělí směrnou dávkou a vynásobí váhovým koeficientem.

Příloha č. 5

1.čičorka2.jestřabina3.jetel plazivý4.kmín5.štírovník6.tolice dětelová7.úročník8.vičenec9.vikev

Příloha č. 6

1.aksamitník2.bér vlašský3.hořčice4.kapusta krmná5.kmín6.kopr7.koriandr8.krambe9.laskavec10.len11.lesknice kanárská12.lnička13.mastňák14.mrkev15.oves hřebílkatý16.pastinák17.pískavice18.pohanka19.proso seté20.ptačí noha21.ředkev22.řepice23.řeřicha24.sléz25.slunečnice (s výjimkou slunečnice hlíznaté)26.svazenka27.světlice28.šalvěj hispánská29.šťovík30.trávy čeledi lipnicovité a jejich směsi31.vodnice32.žito trsnaté (lesní)

Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

1.bob2.cizrna3.čičorka4.čočka5.fazol6.hrách7.hrachor8.jestřabina9.jetel10.komonice11.kozinec12.lupina13.peluška14.pískavice15.ptačí noha16.sója17.štírovník18.tolice19.úročník20.vičenec21.vikev22.vojtěška

Příloha č. 8 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

OpatřeníSměrná

dávka

(t/ha)Váhový koeficient (na 1 ha)Hnůj, separát kejdy301,00Separát digestátu, tuhý digestát250,75Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším151,00Kompost s poměrem C:N nižším než 10150,65Kejda skotu200,18Kejda prasat200,10Digestát200,15Drůbeží trus sušený50,30Drůbeží trus s podestýlkou50,17Zapravení rostlinného zbytku po sklizni chmele vzniklého na výměře chmelnic*)0,30Meziplodiny (nad 8 týdnů bez odvozu zelené hmoty) na výměře chmelnic0,35Meziplodiny (nad 8 týdnů s odvozem zelené hmoty) na výměře chmelnic0,10

Vysvětlivka:

*) Nehodnotí se výměra zapravení, ale výměra (příp. vynásobená počtem let), kde a kdy rostlinný zbytek po sklizni chmele, zapravený ve sledovaném hospodářském roce, vznikl.

Příloha č. 9 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Obchodní závodHospodářský rok

Obhospodařovaná plochaVýměra (ha)Rozsah potřebných opatření (%, ha)Chmelnice30,0 %Základní rozsah potřebných opatření (přepočet na hektary)

Použití hnojivSměrná dávka

(t/ha)Váhový koeficient (na 1 ha)Celková spotřeba

(t)Přepočtená plocha*)

(ha)Hnůj, separát kejdy301,00Separát digestátu, tuhý digestát250,75Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším151,00Kompost s poměrem C:N nižším než 10150,65Kejda skotu200,18Kejda prasat200,10Digestát200,15Drůbeží trus sušený50,30Drůbeží trus s podestýlkou50,17Celkem

Použití statkových hnojiv rostlinného původu a půdoochranných technologiíVáhový koeficient

(na 1 ha)Výměra (ha)Přepočtená plocha

(ha)Zapravení rostlinného zbytku po sklizni chmele, vzniklého na výměře chmelnic**)0,30Meziplodiny (nad 8 týdnů bez odvozu zelené hmoty), na výměře chmelnic0,35Meziplodiny (nad 8 týdnů s odvozem zelené hmoty), na výměře chmelnic0,10Celkem

PoložkaPřepočtená plocha

(ha)Podíl z výměry chmelnic

(%)Rozsah provedených opatření

(součet celkových hodnot z tabulek č. 3 a 4 a převod na %)Rozsah potřebných opatření

(hodnoty z tabulky č. 2)30%Rozdíl (od rozsahu provedených opatření se odečte rozsah potřebných opatření)

Vysvětlivky:

*) Pro zjištění přepočtené plochy se celková spotřeba vydělí směrnou dávkou a vynásobí váhovým koeficientem.

**) Neuvádí se hektary zapravení, ale hektary (příp. vynásobené počtem let), kde a kdy rostlinný zbytek po sklizni chmele (zapravený ve sledovaném hospodářském roce) vznikl.

Příloha č. 10 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Použití hnojivSměrná dávka

(t/ha)Váhový koeficient

(na 1 ha)Hnůj, separát kejdy301,00Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším151,00Kompost s poměrem C:N nižším než 10150,65

Příloha č. 11 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Obchodní závodHospodářský rok

Obhospodařovaná plochaVýměra (ha)Rozsah potřebných opatření

(%, ha)Nově založené víceleté produkční plodiny30,0 %Základní rozsah potřebných opatření (přepočet na hektary)

Použití hnojivSměrná dávka

(t/ha)Váhový koeficient

(na 1 ha)Celková spotřeba

(t)Přepočtená plocha*)

(ha)Hnůj, separát kejdy301,00Kompost s poměrem C:N 10 a vyšším151,00Kompost s poměrem C:N nižším než 10150,65Celkem

PoložkaPřepočtená plocha (ha)Podíl z výměry nově založených ploch víceletých produkčních plodin (%)Rozsah provedených opatření

(celková hodnota z tabulky č. 3 a převod na %)Rozsah potřebných opatření

(závěrečná hodnota z tabulky č. 2)30%Rozdíl (od rozsahu provedených opatření se odečte rozsah potřebných opatření)

Vysvětlivka:

*) Pro zjištění přepočtené plochy se celková spotřeba vydělí směrnou dávkou a vynásobí váhovým koeficientem.

Příloha č. 12

Neprodukční plochaVáhový koeficientmeziplodiny včetně meziplodin podle podopatření pěstování meziplodin podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření0,3ochranný pás kolem krajinného prvku podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům1ochranný pás – ozeleněný kolejový řádek podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcůmochranný pás podle nařízení vlády o stanovení podmínek provádění opatření agrolesnictvíochranný pás typu souvrať podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcůmochranný pás – biopás podle podopatření biopásy podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatřeníochranný pás podél vody typu základní a typu prémiový podle tohoto nařízeníochranný pás založený v rámci půdoochranné technologie č. 1 podle nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcům s výjimkou plodin ječmen, oves, proso seté, pšenice, triticale, žito a jejich směsí a řepkyochranný pás podle standardu 7b. nařízení vlády upravujícího pravidla podmíněnosti plateb zemědělcůmplodiny vázající dusík0,5plocha zařazená v podopatření na ochranu čejky chocholaté podle nařízení vlády upravujícího agroenvironmentálně-klimatická opatření1úhor zelený1úhor nektarodárný1,5plocha zařazená v podopatření druhově bohaté pokrytí orné půdy podle nařízení vlády upravujícího agroenviromentálně-klimatická opatření1

Neprodukční plochaVáhový koeficient v případě zápisu v evidenci využití půdy bez uvedení roku založeníVáhový koeficient v případě zápisu v evidenci využití půdy s uvedením roku založení od 1. ledna 2025krajinný prvek – příkop23krajinný prvek – mez1,53krajinný prvek – mokřad23krajinný prvek – skalka1,53krajinný prvek – skupina dřevin1,53krajinný prvek – solitérní dřevina1,53krajinný prvek – stromořadí23krajinný prvek – terasa13krajinný prvek – travnatá údolnice1,53

Příloha č. 13 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Ovocný druhMinimální výnos t/hajabloň10,0meruňka1,5hrušeň5,0třešeň1,0

Příloha č. 14 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Ovocný druhMinimální výnos t/haslivoň švestka

(s výjimkou myrobalánu)3,0broskvoň2,0višeň3,0rybíz černý1,0rybíz červený1,5rybíz bílý1,5maliník0,5jahodník3,5angrešt0,5brusnice chocholičnatá

(kanadská borůvka)0,5

Příloha č. 15

Druh zeleninyMinimální počet vysázených ks/haMinimální počet vysetých ks/haMinimální hmotnost tisíce semen (g)Minimální délka vegetační doby ve dnech.

Vegetační doba se začíná počítat dnem následujícím po dni výsadby nebo výsevu.od výsadby (den)od výsevu (den)zelí hlávkové25 00035 0002,005787zelí pekingské40 00060 0002,005055zelí čínské100 000200 0002,004050kapusta hlávková20 00045 0002,206292kapusta růžičková25 00050 0002,90120150květák20 00030 0002,306696brokolice20 00030 0002,656595kedluben65 000100 0003,004075mrkevx800 0000,65x83petržel kořenováx800 0000,90x95pastinákx250 0002,30x140celer bulvový50 000xx70xceler řapíkatý50 000xx78xředkevx120 0008,00x55ředkvičkax1 000 0005,60x26řepa salátová65 000120 0008,5060106rajče8 00016 0001,5070100paprika20 000xx90xokurka nakládačka15 00025 00012,005062okurka salátová15 00025 00016,0076100cibule110 000*)/500**)625 0001,803055šalotka110 000*)500 0003,207590česnek800**)xx70xpór120 000150 0002,3075150salát50 00055 0000,703050čekanka50 00050 0001,1075105pažitka jednoletá50 000**)3 500 0000,6570100pažitka víceletá50 000**)3 500 0000,6570100chřest15 000xxceloročněxreveň4 000Xxceloročněxkřen selský víceletý18 000Xx120xkřen selský jednoletý18 000Xx120xroketa setá100 00010 000 0000,252128batát30 000xx90xkozlíček polníček70 000***)4 0000,92535

Vysvětlivky:

*) V případě cibule, šalotky a pažitky se jedná o počet balíčků na 1 ha.

**) V případě cibule a česneku jde o údaj v kg na 1 hektar.

***) V případě kozlíčku polníčku se jedná o 70 tis. balíčků/ha po 4 semenech.

Příloha č. 16 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

Druh zeleninyMinimální

počet

vysázených

ks/haMinimální

počet

vysetých

ks/haMinimální hmotnost tisíce semen

(g)Minimální délka vegetační doby ve dnech.

Vegetační doba se začíná počítat dnem následujícím po dni výsadby nebo výsevu.od

výsadby

(den)od

výsevu

(den)kukuřice cukrováx50000110,00x72tykev (kromě tykve fíkolisté, olejné a pomíchané)5000500050,006090hrách zahradníx900000110,00x60fazol zahradníx200000150,00x65celer naťový50000xx70xšpenátx9000008,00x38petržel naťová65000*)10000001,006087

Vysvětlivka:

*) V případě petržele naťové se jedná o počet balíčků na 1 ha; u této plodiny může být v každém balíčku více než 1 ks rostlin.

Příloha č. 17

Zeleninový druhMinimální výnos t/haMinimální výnos ks/hahrách zahradní0,90-kukuřice cukrová1,34 333ředkev1,43-

Příloha č. 18 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

1.Aberdeen angus (G)2.Andorrský hnědý skot (DD)3.Aubrac (UU)4.Bazadaise (BB)5.Belgické modrobílé (B)6.Blonde ď aquitaine (Q)7.Brahman (F)8.Česká červinka (CL)9.Český strakatý skot (C)10.Dexter (EE)11.Galloway (W)12.Gasconne (S)13.Hereford (U)14.Highland (E)15.Charolais (T)16.Chianina (CHIANI)17.Limousine (Y)18.Masný simentál (SM)19.Montbéliarde (Cl)20.Normandský skot (N)21.Parthenaise (PP)22.Piemontese (P)23.Pinzgavský skot (PINCGAV)24.Rouge des prés (MM)25.Salers (D)26.Shorthorn (SS)27.Texas Longhorn (TT)28.Uckermärker (UCKERM)29.Vosgienne (VV)30.Wagyu (WW)31.Tyrolský šedý skot32. Buvol33.Zebu34.Ostatní masná plemena (Z)

Příloha č. 19 k nařízení vlády č. 83/2023 Sb.

1.Aberdeen angus (G)2.Andorrský hnědý skot (DD)3.Aubrac (UU)4.Bazadaise (BB)5.Belgické modrobílé (B)6.Blonde ď aquitaine (Q)7.Brahman (F)8.Česká červinka (CL) - býk plemene česká červinka masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M9.Český strakatý skot (C) - býk plemene českého strakatého skotu masného typu nebo fylogeneticky příbuzných plemen zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M10.Dexter (EE)11.Galloway (W)12.Gasconne (S)13.Hereford (U)14.Highland (E)15.Charolais (T)16.Chianina (CHIANI)17.Limousine (Y)18.Masný simentál (SM)19.Montbéliarde (CI) - býk plemene montbéliarde masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M20.Normandský skot (N) - býk plemene normandského skotu masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M21.Parthenaise (PP)22.Piemontese (P)23.Pinzgavský skot (PINCGAV)24.Rouge des prés (MM)25.Salers (D)26.Shorthorn (SS)27.Texas Longhorn (TT)28.Uckermärker (UCKERM)29.Vosgienne (VV)30.Wagyu (WW)31.Tyrolský šedý skot - býk plemene tyrolského šedého skotu masného typu zapsaný do plemenné knihy oddílu A, oddělení M32.Buvol33.Zebu34.Ostatní masná plemena (Z)

Příloha č. 20

ŽadatelIČORok podání žádosti

Celkem (ha)Z toho v režimu ekologického zemědělství (ha)Orná půda podle deklarace zemědělské půdy pro rok podání žádostiOrná půda podle deklarace zemědělské půdy pro rok předcházející roku podání žádostixxx

Množství P (t)Sklizené hlavní produkty1)Sklizené vedlejší produkty1)Odběr celkem

Množství N (t)Sklizené hlavní produkty1)Sklizené vedlejší produkty1)Odběr celkem

Obsah přístupného fosforu v půdě2)Výměra orné půdy k datu podání žádosti pro aktuální rok (ha)KoeficientNízký1,50Vyhovující1,00Dobrý0,50Vysoký0,00Velmi vysoký0,00Nezjištěný1,00Výměra celkem a průměrný koeficient (vážený průměr)

Množství P2O5Množství P4) (t)Množství N (t)Dodání v minerálních, statkových4), organických a organominerálních hnojivech a upravených kalech5)z toho dodání v organické hmotěxxxPřívod dusíku symbiotickou fixací N6)Dodání celkem

Odběr fosforu, celkem (t P)Odběr fosforu7) přepočtený na hektar orné půdy v roce předcházejícím roku podání žádosti (kg P/ha)Průměrný koeficient pro stanovení potřeby dodání fosforuVýměra orné půdy (ha) k datu podání žádosti pro aktuální rokPotřeba dodání fosforu (t P)Dodání fosforu, celkem (t P)Celková bilance (t P)Průměrná bilance fosforu (kg P/ha)Podklady pro neuplatnění snížení podle § 24a odst. 2Podíl výměry orné půdy (%) obhospodařované v režimu ekologického zemědělství k datu podání žádosti pro aktuální rokPodíl dodání fosforu v organické hmotě (%)

Odběr dusíku, celkem (t N)Dodání dusíku, celkem (t N)Celková bilance bez neovlivnitelných ztrát (t N)Neovlivnitelné ztráty8) (t N)Celková bilance po zohlednění neovlivnitelných ztrát dusíku (t N)Výměra orné půdy (ha) k datu podání žádosti pro aktuální rokPrůměrná bilance dusíku (kg N/ha)

Vysvětlivky:

Hodnoty v tabulkách jsou matematicky zaokrouhleny na 3 desetinná místa (tuny) nebo na 2 desetinná místa (hektary, koeficient a kg/ha).

1) Výstupy fosforu a dusíku se stanoví na základě údajů o sklizených produktech a údajů o průměrném odběru živin v rostlinných produktech podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů. Nezapočítává se odběr živin v rostlinách spasených zvířaty.

2) Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění pozdějších předpisů. Pro zjištění se použijí údaje z posledního odběru na každém příslušném dílu půdního bloku, provedeného nejpozději v kalendářním roce bezprostředně předcházejícím roku podání žádosti (Zpráva o výsledcích Agrochemického zkoušení zemědělských půd, kapitola Základní statistické zpracování), nebo výsledky podrobnějšího vzorkování na základě smlouvy a v souladu s vyhláškou č. 275/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Přepočet z oxidové formy na formu prvků podle vzorce: P = P2O5 x 0,436.

4) Statková hnojiva s výjimkou rostlinných zbytků použitých ke hnojení. Nezapočítává se přívod dusíku pasenými zvířaty. Pro určení přívodu fosforu a dusíku se použijí hodnoty získané vlastním rozborem ne starším než 1 rok, údaje z označení hnojiva, případně údaje uvedené v příloze č. 3 vyhlášky č. 377/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5) Aplikace upravených kalů se podle vyhlášky č. 377/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uvádí v přepočtu na 100% sušinu, obsah živin se uvádí v kg/t sušiny.

6) Průměrný roční přívod dusíku symbiotickou fixací vzdušného dusíku u plodin vázajících vzdušný dusík podle přílohy č. 7 k tomuto nařízení pěstovaných jako hlavní plodina, a to ve výši 180 kg N/ha jetele nebo vojtěšky, 120 kg N/ha hrachu, bobu a sóji pěstovaných na semeno nebo 80 kg N/ha ostatních plodin vázajících vzdušný dusík nebo směsí plodin vázajících vzdušný dusík s jinými plodinami.

7) Pokud žadatel v roce předcházejícím roku podání žádosti neobhospodařoval ornou půdu, použije se pro výpočet bilance fosforu hodnota průměrného odběru fosforu ve výši 20,00 kg P/ha.

8) V případě nezaviněného snížení výnosů plodin se uplatní neovlivnitelné ztráty ve výši rozdílu odběru dusíku v průměrném výnosu plodin v obchodním závodu za poslední pětileté období a odběru dusíku ve výnosu plodin v nepříznivých podmínkách konkrétního hospodářského roku, pokud je nejméně o 30 % nižší. Při pěstování polní zeleniny se na každý hektar zeleniny odečtou roční ztráty ve výši 60 kg N/ha.

Příloha č. 21

Schéma kvalityDefinice žadatele splňující podmínky pro podporu dle § 37 odst. 4 písm. b)1.Registrace v systému ekologického zemědělství podle § 6 a 8 zákona o ekologickém zemědělstvíŽadatel, který má k 31. březnu v informačním systému ústřední evidence hospodářských zvířat na alespoň jednom svém hospodářství ekologický statut.2.Zapojení do kontroly mléčné užitkovostiŽadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství platný záznam v kontrole mléčné užitkovosti.3.Hospodářství s mléčnou produkcí s krajskou veterinární správou schváleným a registrovaným nebo jen registrovaným zařízením podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo s uděleným souhlasem od krajské veterinární správy podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství krajskou veterinární správou schválené a registrované, případně jen registrované zařízení podle § 22 odst. 1 písm. a) nebo udělený souhlas krajské veterinární správy podle § 27a odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.4.Účast v režimu jakosti Q CZ produktů M1 nebo M2Žadatel, který má k 31. březnu na alespoň jednom svém hospodářství platnou certifikaci Q CZ pro produkty M1 (syrové kravské mléko) nebo M2 (mlékárenský výrobek).

Příloha č. 22

1.ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)2.astřičky (Symphotrichium spp.)3.bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)4.klejicha hedvábná (Asclepias syriaca)5.křídlatky (Reynoutria spp.)6.mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)7.netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)8.pajasan žláznatý (Ailanthus altissima)9.střemcha pozdní (Prunus serotina)10.trnovník akát (Robinia pseudoacacia)11.zlatobýly (Solidago spp.)

Příloha č. 23

A. Seznam druhů lesních dřevin pro doplnění odumírajícího stromu nebo neživotaschopné sazenice

1.borovice lesní (Pinus sylvestris L.)2.buk lesní (Fagus sylvatica L.)3.dub balkánský (Quercus frainetto Ten.)1)4.dub cer (Quercus cerris L.)5.dub jadranský (Quercus virgiliana Ten.)1)6.dub letní (Quercus robur L.)7.dub mnohoplodý (Quercus polycarpa Schur)1)8.dub pýřitý (Quercus pubescens Willd.)9.dub zimní (Quercus petraea (Mart.) Liebl.)10.dub žlutavý (Quercus daleschampii Ten.)1)11.habr obecný (Carpinus betulus L.)12.hrušeň polnička (Pyrus pyraster (L.) Burgsd.)13.jabloň lesní (Malus sylvestris (L.) Mill.)14.jasan zimnář (Fraxinus ornus, L.)1)15.jasan úzkolistý (Fraxinus angustifolia Huds.)1)16.jasan ztepilý (Fraxinus excelsior L.)17.javor babyka (Acer campestre, L.)18.javor klen (Acer pseudoplatanus L.)19.javor mléč (Acer patanoides L.)20.jeřáb břek (Sorbus torminalis (L.) Crantz)21.jeřáb muk (Sorbus aria (L.) Crantz)22.jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.)23.jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.)24.jilm drsný (Ulmus glabra Huds.)25.jilm vaz (Ulmus laevis Pall.)26.jírovec maďal (Aesculus Hippocastanum L.)27.kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)28.lípa srdčitá (Tilia cordata Mill.)29.lípa velkolistá (Tilia platyphyllos Scop.)30.líska obecná (Corylus avellana)31.líska turecká (Corylus colurna L.)1)32.mahalebka obecná (Prunus mahaleb L.)1)33.olše lepkavá (Alnus glutinosa (L.) Gaertn.)34.ořešák (kříženec) (Juglans nigra x Juglans regia)1)35.ořešák černý (Juglans nigra L.)36.střemcha obecná (Prunus padus L.)1)37.topol bílý (Populus alba L.)38.topol černý (Populus nigra L.)39.topol osika (Populus tremula L.)40.topol šedý (Populus x canescens (Aiton) Sm.)41.třešeň ptačí (Prunus avium L.)42.vrba bílá (Salix alba L.)1)43.vrba košíkářská (Salix viminalis L.)1)44.vrba křehká (Salix euxina L.V.Belyaeva)1)45.vrba načervenalá (Salix x fragilis L. (S. alba x S. euxina L.)1)46.vrba Smithova Salix x smithiana Willd. L. (S. caprea x S. viminalis)1)

B. Seznam druhů ovocných dřevin pro doplnění odumírajícího stromu nebo neživotaschopné sazenice

1.broskvoň obecná (Persica vulgaris Mill.)2.hrušeň obecná (Pyrus communis L.)3.hruškojeřáb (xSorbopyrus)4.jabloň domácí (Malus domestica (Suckow) Borkh.)5.jeřáb oskeruše (Sorbus domestica L.)6.jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.)7.kaštanovník jedlý (Castanea sativa Mill.)8.mandloň obecná (Prunus dulcis (Mill.) D.A. Webb)9.meruňka obecná (Prunus armeniaca L.)10.morušovník bílý (Morus alba L.)11.morušovník černý (Morus nigra L.)12.ořešák černý (Juglans nigra L.)13.ořešák královský (Juglans regia L.)14.slivoň obecná (Prunus insititia L.)15.slivoň švestka (Prunus domestica L.)16.třešeň ptačí (Prunus avium L.)17.višeň obecná (Prunus cerasus L.)

1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, v platném znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013, v platném znění.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1173 ze dne 31. května 2022, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém v oblasti společné zemědělské politiky.

2) Čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115.

3) Čl. 4 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115.

4) Čl. 69 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116.

5) Například § 6 odst. 4 a 5 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů.

6) Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.

7) § 18 odst. 11 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

8) § 15 zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

9) Čl. 30 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115.

10) § 4c odst. 2 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

11) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2434 ze dne 11. září 2024, kterým se pro rok 2024 stanoví odchylka od čl. 44 odst. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, pokud jde o výši záloh na intervence formou přímých plateb a na intervence pro rozvoj venkova podle plochy a zvířat.