Stručně: Paragraf 21 zákona 84/1969 stanovuje podmínky pro ukládání kázeňských trestů odsouzeným, přičemž klade důraz na objasnění přestupku, prokázání viny, možnost vyjádření odsouzeného a přiměřenost trestu.
§ 21 Ukládání kázeňských trestů
(1) Kázeňský trest lze uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Před uložením kázeňského trestu musí být odsouzenému umožněno, aby se k věci vyjádřil.
(2) Uložený kázeňský trest musí být úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na nápravě odsouzených. Za kázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest.
(3) Kázeňský trest nelze uložit, jestliže od spáchání kázeňského přestupku uplynula doba 1 roku.
Paragraf 21 zákona 84/1969 stanovuje podmínky pro ukládání kázeňských trestů odsouzeným, přičemž klade důraz na objasnění přestupku, prokázání viny, možnost vyjádření odsouzeného a přiměřenost trestu.
Co to znamená v praxi
Kázeňský trest nelze uložit bez důkladného prošetření a prokázání, že odsouzený kázeňský přestupek skutečně spáchal.
Před rozhodnutím o trestu musí být odsouzenému vždy dána příležitost, aby se k obvinění vyjádřil a obhájil se.
Uložený trest musí odpovídat závažnosti provinění a zároveň by měl přispívat k nápravě odsouzeného.
Za jeden kázeňský přestupek může být uložen pouze jeden kázeňský trest.
Na co si dát pozor
Kázeňský trest nelze uložit, pokud od spáchání přestupku uplynul více než jeden rok.