Zákon o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech
84/1972 Sb. · 156 paragrafů
O čem zákon je
Paragraf 1 zákona č. 84/1972 Sb. stanovuje, že tento zákon upravuje osobní a majetková práva a povinnosti československých státních občanů, socialistických organizací a státu, které souvisejí s vytvořením a uplatněním objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů, a také s tematickými úkoly.
Tento zákon upravuje osobní a majetková práva, jakož i povinnosti československých státních občanů, socialistických organizací (dále jen „organizace“) a státu, které vznikají z vytvoření a společenského uplatnění objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů a z tematických úkolů. Práva a povinnosti mohou nabýt i jiné subjekty, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného.
(1) Autorem objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru je ten, kdo učinil objev, vytvořil vynález, zlepšovací návrh nebo průmyslový vzor vlastní tvůrčí prací a u zlepšovacího návrhu též ten, kdo použil řešení převzaté z odborné literatury nebo z praxe jiné organizace a tvůrčím způsobem je přizpůsobil podmínkám příslušné organizace.
(2) Spoluautory objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru jsou osoby, které se na nich podílely společnou tvůrčí prací.
(1) Učiněním objevu nebo vytvořením vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru vzniká autoru právo na autorství podle tohoto zákona a právo přihlásit tento předmět k ochraně a v rozsahu stanoveném tímto zákonem s ním nakládat a účastnit se při rozpracování, zkoušení a zavádění svého objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru.
(2) Spoluautoři objevů, vynálezů, zlepšovacích návrhů a průmyslových vzorů se podílejí na právech a povinnostech stejným dílem, pokud se nedohodnou jinak nebo pokud jinak nerozhodne soud.
Objevy, vynálezy a průmyslové vzory se přihlašují u Úřadu pro vynálezy a objevy (dále jen „Úřad“), zlepšovací návrhy u organizace, jejíhož předmětu činnosti se přihláška týká, popř. u orgánu nadřízeného těmto organizacím. Podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti ve smyslu tohoto zákona.
Práva autorů se stvrzují diplomem na objevy, autorským osvědčením nebo patentem na vynález, zlepšovatelským průkazem na zlepšovací návrh a osvědčením nebo patentem na průmyslový vzor.
(1) Vynálezy, na něž bylo uděleno autorské osvědčení, zlepšovací návrhy a dále průmyslové vzory, na něž bylo uděleno osvědčení, jsou národním majetkem.
(3) Zákon stanoví, které organizace jsou správci národního majetku uvedeného v odstavci 1 a jaká mají práva a povinnosti ze správy. Organizace, která podle ustanovení tohoto zákona se má stát správcem uvedeného národního majetku, je oprávněna a povinna již od podání přihlášky činit opatření nutná k zajištění využití a ochrany vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru; Úřad může k těmto opatřením zmocnit i jinou organizaci.
(1) Objevem je stanovení dosud neznámých, objektivně existujících jevů, vlastností nebo zákonitostí materiálního světa, dokázané vědeckou metodou.
(2) Objevem není:
a) stanovení vlastností nových látek a vztahů mezi těmito vlastnostmi, které na základě známých přírodních zákonitostí a stavu techniky lze běžně odvodit z vlastností již známých obdobných látek;
b) zpřesnění hodnot zkoumaných veličin;
c) konkretizace známých zákonitostí;
d) nález geologický, geografický, archeologický a paleontologický.
Dokázáním vědeckou metodou se rozumí experimentální prokázání nebo, nepřipouští-li to povaha předmětu přihlášky objevu, alespoň provedení teoretického důkazu.
Předmět přihlášky objevu je dosud neznámý, nebyl-li uveřejněn v Československé socialistické republice nebo v zahraničí před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti.
Diplom se neudělí na předmět přihlášky objevu, který je obsahově shodný s předmětem jiné přihlášky objevu, podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti.
(1) Byl-li objev učiněn autorem nebo některým ze spoluautorů při plnění úkolů z pracovního poměru, členského nebo jiného obdobného vztahu k organizaci nebo v přímé souvislosti s jejich plněním (dále jen „v pracovním poměru“) nebo za hmotné podpory organizace, je autor povinen uvědomit bezodkladně o objevu tuto organizaci. Organizace je povinna působit k tomu, aby byla podána přihláška objevu i přihlášky vynálezů, které vyplývají z tohoto objevu.
(2) O podání přihlášky takového objevu je autor nebo spoluautor povinen vyrozumět organizaci uvedenou v odstavci 1. Tato organizace předloží Úřadu své vyjádření k předmětu přihlášky.
(1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy uveřejnil podstatu objevu; došlo-li k vyjádření objevu poprvé v přihlášce objevu, přísluší mu právo přednosti od doby, kdy přihláška objevu došla Úřadu.
(2) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky objevu, přísluší mu právo přednosti až do doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu.
(1) Úřad podrobí přihlášku objevu průzkumu, zda její předmět splňuje podmínky stanovené pro udělení diplomu.
(2) Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby přihlášku ve stanovené lhůtě doplnil nebo upravil.
(3) Je-li předmět přihlášky objevu doložen podle ustanovení § 10, zašle Úřad přihlášku k posouzení Československé akademii věd nebo Slovenské akademii věd nebo Československé akademii zemědělské. Nemá-li Československá akademie věd nebo Slovenská akademie věd nebo Československá akademie zemědělská pracoviště, jehož oboru činnosti se předmět přihlášky objevu týká, posoudí jej organizace, která má příslušné vědecké pracoviště. Tato organizace má pak při projednávání přihlášky objevu stejná práva a povinnosti, jaké z tohoto zákona vyplývají pro Československou akademii věd nebo Slovenskou akademii věd nebo Československou akademii zemědělskou.
(4) Československá akademie věd nebo Slovenská akademie věd nebo Československá akademie zemědělská sdělí Úřadu své stanovisko k předmětu přihlášky objevu. Je-li toto stanovisko kladné, stanoví Úřad po projednání s autorem znění definice objevu a jeho název a zveřejní jej ve spolupráci s Československou akademií věd nebo Slovenskou akademií věd nebo Československou akademií zemědělskou v odborném tisku a oznámí to ve Věstníku Úřadu. V opačném případě přihlášku objevu zamítne.
Každý má právo do jednoho roku ode dne, kdy bylo ve Věstníku Úřadu oznámeno, že objev byl uveřejněn v odborném tisku, podat Úřadu námitky proti udělení diplomu na objev.
(1) Udělením diplomu se předmět přihlášky uznává za objev, stvrzuje se autorství k objevu a právo přednosti k objevu; autoru objevu vzniká právo na odměnu a na výhody stanovené zákonem.
(2) Odměnu za objev stanoví Úřad po projednání s Československou akademií věd nebo Slovenskou akademií věd nebo Československou akademií zemědělskou; odměnu vyplácí Úřad.
Zjistí-li Úřad dodatečně, že nebyly zcela nebo částečně splněny podmínky stanovené pro udělení diplomu, udělený diplom zcela nebo částečně zruší. Zrušení diplomu má zpětnou účinnost ode dne, kdy diplom nabyl platnosti.
Organizace, jejichž předmětu činnosti se objev týká, jsou povinny zajišťovat ve spolupráci s autorem, aby objevu se plně, účelně a hospodárně využívalo.
(1) Vynálezem je vyřešení technického problému, které je nové a znamená ve srovnání se světovým stavem techniky pokrok, projevující se novým nebo vyšším účinkem.
(2) Vynálezem není vyřešení technického problému podle odstavce 1, jestliže předmět přihlášky vynálezu nelze průmyslově vyrábět nebo podle něho postupovat při výrobě nebo provozu.
(3) Vynálezem rovněž není vyřešení technického problému, které je v rozporu se společenskými zájmy, zejména se zásadami lidskosti a socialistickou morálkou.
Předmět přihlášky vynálezu je nový, nebyl-li před dobou, od níž přísluší přihlašovateli právo přednosti, znám v Československé socialistické republice nebo v zahraničí z veřejně dostupných pramenů, zejména:
a) nebyl-li popsán nebo zobrazen ve zveřejněných tiskovinách;
b) nebylo-li ho veřejně využíváno, nebyl-li vystaven, přednesen nebo předveden, a to tak zjevně a zřetelně, že by ho odborníci mohli na tomto podkladě využívat.
(1) Účinkem vynálezu je souhrn technických a ekonomických, popřípadě i jiných výsledků, kterými se při jeho upotřebení dosahuje společenského prospěchu.
(2) Novým je účinek, který je kvalitativně odlišný ve srovnání s účinkem dosaženým prostředky dosavadního stavu techniky při vyřešení technického problému.
(3) Vyšším je účinek, který kvantitativně přesahuje míru účinku dosahovanou prostředky dosavadního stavu techniky při vyřešení téhož technického problému.
Autorské osvědčení ani patent se neudělí, jestliže předmět přihlášky vynálezu je shodný s předmětem jiné přihlášky vynálezu podané v Československé socialistické republice s dřívějším právem přednosti.
(1) Právo přednosti přísluší přihlašovateli od doby, kdy přihláška vynálezu došla Úřadu.
(2) Právo přednosti podle mezinárodní smlouvy musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce vynálezu a do tří měsíců toto své právo také prokázat.
(3) Změní-li přihlašovatel během projednávání podstatu předmětu přihlášky vynálezu, přísluší mu právo přednosti až do doby, kdy podání obsahující tuto změnu dojde Úřadu.
Úřad může přiznat pro předměty vystavované na výstavách pořádaných na území Československé socialistické republiky od doby, kdy byly tyto předměty vneseny do výstavy, právo přednosti (výstavní priorita) pod podmínkou, že vystavovaný předmět bude přihlášen jako vynález u Úřadu do tří měsíců po ukončení výstavy.
Na vyzvání Úřadu je přihlašovatel povinen sdělit, ve kterých zemích podal přihlášku stejného vynálezu, jaké námitky byly v těchto zemích vzneseny a k jakému výsledku projednání přihlášky vedlo.
Úřad může vyzvat přihlašovatele, aby předvedením předmětu přihlášky vynálezu nebo jinou vhodnou technickou metodou prokázal jeho uskutečnitelnost a dosahovaný účinek; neprokáže-li to přihlašovatel bez vážného důvodu, má se za to, že přihlašovaný předmět není uskutečnitelný, nebo, že se jím nedosahuje nového nebo vyššího účinku.
(1) V průběhu projednávání přihlášky vynálezu Úřad zveřejní po předchozím uvědomění přihlašovatele popis a výkresy předmětu přihlášky a toto zveřejnění oznámí ve Věstníku.
(2) U zveřejněných přihlášek může kdokoliv podat námitky proti udělení autorského osvědčení nebo patentu ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy zveřejnění bylo oznámeno ve Věstníku.
Požádá-li Úřad některou organizaci, do jejíhož předmětu činnosti náleží předmět přihlášky vynálezu, o jeho posouzení, je tato organizace povinna vyjádřit se bezplatně k dosahovanému účinku a hospodářské využitelnosti uvedeného předmětu, a to ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem. Zároveň sdělí organizace podle svých možností a znalostí své stanovisko k novosti a uskutečnitelnosti předmětu přihlášky vynálezu.
(1) Na vynález, který je závislý na jiném, dříve přihlášeném vynálezu (vynález základní), na nějž bylo uděleno autorské osvědčení nebo patent, se udělí závislé autorské osvědčení nebo závislý patent, předpokládá-li jeho využití nezbytně využití základního vynálezu.
(2) Zruší-li se autorské osvědčení nebo patent, který byl udělen na základní vynález nebo zanikne-li patent, stávají se na něm závislá autorská osvědčení nebo závislé patenty samostatnými.
(3) Nebyla-li závislost autorského osvědčení nebo patentu vyznačena, může o to požádat autor nebo správce základního vynálezu nebo majitel patentu na základní vynález.
Vynálezu využívá, kdo jeho předmět při své hospodářské činnosti vyrábí nebo upotřebí nebo podle něho postupuje při výrobě či provozní činnosti nebo s předmětem vynálezu obchoduje.