Co § 16 znamená v praxi?

Organizace se mohou dohodnout na konkrétní formě bezhotovostního placení, pokud to daná forma umožňuje. Pokud se nedohodnou, rozhoduje plátce (ten, kdo platí), nebo příjemce (ten, kdo platbu přijímá) u příkazů k vybrání. Banka může nařídit plánované zúčtování jako povinnou formu placení. Platební doklady se vždy předkládají té pobočce banky, u které je veden účet, ze kterého má být platba provedena, s výjimkou úvěrovatelných výběrek přepravného a bankovního inkasa. Většina platebních dokladů, jako jsou běžné převodní příkazy, jsou bez splatnosti, což znamená, že nemají pevně stanovený termín, do kterého musí být uhrazeny.

§ 16

§ 16 vyhláška generálního ředitele Státní banky československé o platebním styku a zúčtování na účtech organizací – Bezhotovostní formy placení

Vyhláška generálního ředitele Státní banky československé o platebním styku a zúčtování na účtech organizací · 85/1966 Sb. · Bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trh

Stručně: Paragraf upravuje, jak si organizace volí formu bezhotovostního placení, stanovuje pravidla pro předkládání platebních dokladů a určuje, které platební doklady jsou bez splatnosti. Organizace se mohou dohodnout na konkrétní formě bezhotovostního placení, pokud to daná forma umožňuje. (§ 16 zákona č. 85/1966 Sb., vyhláška generálního ředitele Státní banky československé o platebním styku a zúčtování na účtech organizací, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Předmět úpravy: Bezhotovostní formy placení
Týká se: plátce
Odkazuje na: § 36, § 37, § 24, § 28, § 4
Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k 7. 10. 2026
Zdroj: e-Sbírka, 85/1966 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Na formě placení jsou organizace oprávněny se dohodnout, pokud to úprava jednotlivých forem placení připouští. Nedojde-li k dohodě, rozhodne o formě placení plátce, u příkazů k vybrání příjemce. Plánované zúčtování může banka stanovit za závaznou formu placení.

(2) Vzájemné dohody uzavřené podle odst. 1 organizace pobočkám nepředkládají.

(3) Platební doklady předkládá příkazce vždy té pobočce, u které je veden účet nebo podúčet, na jehož vrub má být úhrada, popř. jiné zúčtování provedeno, s výjimkou úvěrovatelných výběrek přepravného (§ 36 odst. 1) a bankovního inkasa (§ 37).

(4) Všechny druhy platebních dokladů, s výjimkou převodních příkazů při plánovaném zúčtování (§ 24) a inkasních příkazů se splatností (§ 28), jsou platebními doklady bez splatnosti (§ 4).

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

Organizace se mohou dohodnout na konkrétní formě bezhotovostního placení, pokud to daná forma umožňuje. Pokud se nedohodnou, rozhoduje plátce (ten, kdo platí), nebo příjemce (ten, kdo platbu přijímá) u příkazů k vybrání.
Banka může nařídit plánované zúčtování jako povinnou formu placení.
Platební doklady se vždy předkládají té pobočce banky, u které je veden účet, ze kterého má být platba provedena, s výjimkou úvěrovatelných výběrek přepravného a bankovního inkasa.
Většina platebních dokladů, jako jsou běžné převodní příkazy, jsou bez splatnosti, což znamená, že nemají pevně stanovený termín, do kterého musí být uhrazeny.

Na co si dát pozor

Dohody o formě placení mezi organizacemi se nepředkládají pobočkám banky.
Je důležité rozlišovat mezi platebními doklady bez splatnosti a těmi, které splatnost mají (např. převodní příkazy při plánovaném zúčtování a inkasní příkazy se splatností).

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 2 TUZEMSKÝ PLATEBNÍ STYK (Vyhláška, kterou se stanoví způsob prová)§ 2 Společná ustanovení (Vyhláška Státní banky československé o o)§ 150 Účinnost (Vyhláška Ministerstva financí, kterou se)