§ 15 vyhláška ministerstva vnitra České republiky, kterou se pro střední školy ministerstva vnitra České republiky provádějí některá ustanovení zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb. – Celkové hodnocení prospěchu žáka
Vyhláška ministerstva vnitra České republiky, kterou se pro střední školy ministerstva vnitra České republiky provádějí některá ustanovení zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb. · 85/1992 Sb. · Školství a vzdělávání
Stručně: Paragraf 15 vyhlášky 85/1992 stanovuje, jak se hodnotí celkový prospěch žáka na konci pololetí na středních školách Ministerstva vnitra České republiky, a definuje kritéria pro jednotlivé stupně celkového hodnocení. Celkové hodnocení se odvíjí pouze od známek z povinných předmětů; známky z nepovinných předmětů se do něj nezapočítávají. (§ 15 zákona č. 85/1992 Sb., vyhláška ministerstva vnitra České republiky, kterou se pro střední školy ministerstva vnitra České republiky provádějí některá ustanovení zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 522/1990 Sb., stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Celkové hodnocení prospěchu žáka
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 85/1992 Sb.
(1) Celkové hodnocení prospěchu žáka na konci pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech. Klasifikace v nepovinných předmětech se do celkového hodnocení nezahrnuje.
(2) Celkové hodnocení prospěchu žáka na konci pololetí se vyjadřuje takto:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl velmi dobře,
c) prospěl,
d) neprospěl.
(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než chvalitebný a průměrný prospěch nemá horší než 1,5.
(4) Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než dobrý a průměrný prospěch nemá horší než 2,0.
(5) Žák prospěl, nemá-li v žádném předmětu prospěch nedostatečný.
(6) Žák neprospěl, má-li z některého předmětu i po opravné zkoušce prospěch nedostatečný.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Celkové hodnocení se odvíjí pouze od známek z povinných předmětů; známky z nepovinných předmětů se do něj nezapočítávají.
- Žák může být hodnocen čtyřmi způsoby: „prospěl s vyznamenáním“, „prospěl velmi dobře“, „prospěl“ nebo „neprospěl“.
- Pro prospěch „s vyznamenáním“ je nutné mít všechny známky nejhůře chvalitebné (2) a průměr známek nesmí být horší než 1,5.
- Pro prospěch „velmi dobře“ je nutné mít všechny známky nejhůře dobré (3) a průměr známek nesmí být horší než 2,0.
- Žák „prospěl“, pokud nemá žádnou známku nedostatečnou (5).
- Žák „neprospěl“, pokud má i po opravné zkoušce známku nedostatečnou (5) z některého předmětu.
Na co si dát pozor
- Pro celkové hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ nebo „prospěl velmi dobře“ je kromě jednotlivých známek důležitý i průměr známek.
- I jedna známka „nedostatečný“ (5) po opravné zkoušce znamená, že žák celkově „neprospěl“.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 29 Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky (Vyhláška Ministerstva vnitra o organizac)§ 8 Klasifikace a hodnocení při absolutoriu (Vyhláška Ministerstva školství, mládeže )§ 41 Klasifikace a hodnocení při absolutoriu (Vyhláška Ministerstva vnitra o organizac)§ 20 Klasifikace a hodnocení maturitní zkoušky (Vyhláška ministerstva školství, mládeže )§ 4 Klasifikace a hodnocení závěrečné zkoušky (Vyhláška o ukončování vzdělávání ve stře)