85/1992 Sb. · 34 paragrafů
(1) Pro studium ve střední policejní škole se započítává státní zkouška po časově neomezenou dobu. Započtení státní zkoušky opravňuje k uvolnění z vyučovacího předmětu.
(2) Předchozí studium započtené podle odstavce 1 nenahrazuje maturitní zkoušku z příslušných vyučovacích předmětů.
(3) O započtení předchozího studia rozhoduje ředitel střední školy na základě předložení příslušných dokladů.3)
(1) Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 - nedostatečný.
(2) Nelze-li žáka pro závažné příčiny vyzkoušet a klasifikovat v řádném termínu některého pololetí, určí ředitel školy pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, a to zpravidla tak, aby klasifikace mohla být ukončena do 30 dnů od konce příslušného pololetí.
(3) Jestliže má žák pochybnosti o správnosti klasifikace na konci pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení do osmi dnů ode dne doručení žádosti. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, komisionálně zkoušen. Ředitel školy zařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení a klasifikace.
(1) Celkové hodnocení prospěchu žáka na konci pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech. Klasifikace v nepovinných předmětech se do celkového hodnocení nezahrnuje.
(2) Celkové hodnocení prospěchu žáka na konci pololetí se vyjadřuje takto:
a) prospěl s vyznamenáním,
b) prospěl velmi dobře,
c) prospěl,
d) neprospěl.
(3) Žák prospěl s vyznamenáním, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než chvalitebný a průměrný prospěch nemá horší než 1,5.
(4) Žák prospěl velmi dobře, nemá-li v žádném předmětu prospěch horší než dobrý a průměrný prospěch nemá horší než 2,0.
(5) Žák prospěl, nemá-li v žádném předmětu prospěch nedostatečný.
(6) Žák neprospěl, má-li z některého předmětu i po opravné zkoušce prospěch nedostatečný.
(1) Žák, který je na konci pololetí klasifikován nejvýše ze dvou povinných předmětů stupněm prospěchu nedostatečný, může z těchto předmětů konat opravnou zkoušku. Je-li žák i při opravné zkoušce klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný, může konat další opravnou zkoušku.
(2) Termíny pro konání opravných zkoušek a dalších opravných zkoušek stanoví na konci pololetí ředitel školy tak, aby konání opravných zkoušek a dalších opravných zkoušek bylo ukončeno nejpozději do 30 dnů od konce pololetí.
(1) Žák se klasifikuje na základě výsledku komisionální zkoušky, jestliže
a) požádá o přezkoušení nebo koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele školy (§ 14 odst. 3),
b) koná opravné zkoušky (§ 16),
c) koná zkoušky v externím nebo dálkovém studiu.
(2) Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Tvoří ji předseda, kterým je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, a přísedící. Přísedící jmenuje ředitel školy z učitelů, kteří komisionálně zkoušený předmět vyučují. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise veřejně v den konání zkoušky.
(1) Na organizaci a průběh pomaturitního studia se vztahují ustanovení § 5, § 6 odst. 2, § 7, 8, 12, 14, 15 a 17 této vyhlášky.
(2) Ustanovení § 16 se na pomaturitní studium vztahuje přiměřeně.
(3) Přestupy na jinou střední policejní školu a přerušení studia se při pomaturitním studiu nepovolují.
(1) Maturitní zkouška je komplexní zkouška, jejímž účelem je zjistit, jak si žáci osvojili vědomosti a dovednosti v rozsahu učiva stanoveném učebními plány a učebními osnovami a jak jsou připraveni pro výkon služby.
(2) Žák může konat maturitní zkoušku, pokud na konci druhého pololetí závěrečného ročníku při celkovém hodnocení prospěchu prospěl.
(3) Před zahájením ústních zkoušek se žáci nezúčastňují výuky v rozsahu pěti vyučovacích dnů; tato doba je určena pro přípravu k vykonání maturitní zkoušky.
(1) Maturitní zkouška obsahuje písemnou a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, která má složku jazykovou a složku literární, ústní zkoušku z práva nebo soubornou ústní zkoušku z práva a vyhledávání a ústní zkoušku ze dvou odborných vyučovacích předmětů.
(2) Písemná zkouška z českého jazyka a literatury trvá nejdéle 240 minut. Ústní zkouška z jednoho vyučovacího předmětu a souborná ústní zkouška z práva a vyhledávání trvá 15 až 20 minut; je-li obsahem ústní zkoušky i část praktická, trvá nejdéle 30 minut.
(3) Příprava žáka k ústní zkoušce pro jeden vyučovací předmět trvá 15 až 20 minut a k souborné ústní zkoušce z práva a vyhledávání 30 minut.
(4) Ústní zkouška z odborných vyučovacích předmětů se může členit na část praktickou a část teoretickou.
(5) V praktické části se ověřují praktické dovednosti žáka ve vylosovaném tématu; její součástí může být písemné nebo grafické řešení úkolu, názorná ukázka nebo praktický úkon.
(6) V teoretické části se ověřují vědomosti žáků ve vylosovaném tématu; teoretickou částí zkoušky může být i obhajoba komplexní odborné práce, kterou žák nebo skupina žáků vypracovala v průběhu studia.
(7) Žák může konat se souhlasem ředitele školy dobrovolně ústní maturitní zkoušku z dalšího povinného vyučovacího předmětu zařazeného v učebním plánu.
(1) Maturitní zkoušky se konají v řádném zkušebním období. Opravné zkoušky a maturitní zkoušky v náhradním termínu (§ 25) se konají v mimořádném zkušebním období. V mimořádném zkušebním období lze rovněž opakovat celou maturitní zkoušku (§ 26).
(2) Řádné zkušební období, mimořádné zkušební období a dny pro konání maturitní zkoušky, opravných zkoušek, maturitní zkoušky v náhradním termínu nebo pro opakování celé maturitní zkoušky stanoví na konci druhého pololetí závěrečného ročníku ředitel školy. Mimořádné zkušební období musí skončit nejpozději 60 dnů od konce pololetí.
(3) Pro písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury si žák zvolí jedno ze stanovených témat. Při ústní zkoušce z českého jazyka a literatury, ústní zkoušce z práva nebo souborné ústní zkoušce z práva a vyhledávání a při ústní zkoušce z odborných vyučovacích předmětů si žák jedno ze stanovených témat losuje.
(4) Témata ke zkouškám stanoví ředitel školy. Je-li to účelné, obsahují témata seznam pomůcek, které mohou žáci používat, a témata pro praktickou část zkoušky z odborných vyučovacích předmětů rovněž čas stanovený pro zpracování zadaného úkolu. Pro písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury se stanoví čtyři témata; pro ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, ústní zkoušku z práva nebo ústní zkoušku z práva a vyhledávání a ústní zkoušku z odborných vyučovacích předmětů 25 až 30 témat.
Maturitní zkoušku koná žák ve střední policejní škole, ve které studoval. Ministerstvo může ve výjimečných případech povolit žáku konat maturitní zkoušku i v jiné střední policejní škole.
(1) Maturitní zkouška se koná před zkušební komisí; v jedné střední policejní škole lze zřídit více zkušebních komisí.
(2) Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel.
(3) Dalšími členy zkušební komise jsou podle zkoušeného předmětu učitel příslušného předmětu a přísedící.
(4) Předsedy zkušebních komisí jmenuje na návrh ředitele školy, ve které se maturitní zkouška koná, ministerstvo. Předsedou zkušební komise může být jmenován ředitel nebo učitel jiné střední policejní školy, který má nejméně pětiletou pedagogickou praxi. Při opravných zkouškách, zkouškách v náhradním termínu nebo při opakování maturitní zkoušky je předsedou zkušební komise ředitel školy nebo jím pověřený zástupce.
(5) Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje z učitelů školy, ve které se maturitní zkouška koná, ředitel školy. Místopředsedou zkušební komise může být jmenován učitel, který má nejméně pětiletou pedagogickou praxi.
(6) Předseda zkušební komise řídí práci komise, kontroluje připravenost maturitní zkoušky, hodnotí její úroveň i klasifikaci žáků.
(7) Nemůže-li předseda zkušební komise vykonávat z vážných důvodů svou funkci, přejímá jeho funkci místopředseda.
(8) Ministerstvo a po dohodě s ním i policejní ředitelství jsou oprávněny vyslat k maturitním zkouškám pověřené pracovníky, kteří mají právo se přesvědčit doplňujícími otázkami o znalostech zkoušeného žáka; nepodílejí se však na jeho hodnocení.
(9) Po ukončení maturitní zkoušky všech žáků třídy se koná závěrečná porada zkušební komise. Předseda na ní projedná hodnocení průběhu a celkové úrovně maturitní zkoušky.
(1) Prospěch žáka při maturitní zkoušce se klasifikuje těmito stupni:
1 - výborný,
2 - chvalitebný,
3 - dobrý,
4 - dostatečný,
5 - nedostatečný.
(2) Klasifikaci žáka při maturitní zkoušce schvaluje zkušební komise hlasováním. Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.
(3) Písemnou zkoušku z českého jazyka a literatury klasifikuje vyučující a výsledek oznámí žáku nejpozději týden před zahájením ústních zkoušek. Při návrhu výsledné klasifikace zkoušky z českého jazyka a literatury zkušební komise k výsledku písemné zkoušky přihlédne. Žák, který má z písemné zkoušky z českého jazyka a literatury prospěch nedostatečný, koná ústní zkoušku v řádném zkušebním období.
(4) Počíná-li si žák při zkoušce z některého předmětu maturitní zkoušky nedovoleným způsobem, přeruší předseda zkušební komise nebo učitel konající dozor jeho zkoušku. Po poradě komise nebo při písemné zkoušce z českého jazyka a literatury po poradě s ředitelem školy sdělí žákovi, zda může ve zkoušce pokračovat. Není-li žáku povoleno v maturitní zkoušce pokračovat, posuzuje se jakoby byl z příslušného předmětu maturitní zkoušky klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný.
(5) Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se nezapočítává prospěch z předmětu, z něhož žák koná maturitní zkoušku dobrovolně (§ 20 odst. 7).
(6) Celkové hodnocení žáka u maturitní zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice:
a) prospěl s vyznamenáním, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný a průměrný prospěch z celkového hodnocení maturitní zkoušky horší než 1,5;
b) prospěl velmi dobře, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než dobrý a průměrný prospěch z celkového hodnocení maturitní zkoušky horší než 2,0;
c) prospěl, jestliže žák nemá z jednotlivých předmětů maturitní zkoušky výsledný stupeň prospěchu horší než dostatečný;
d) neprospěl, jestliže žák má v některém předmětu maturitní zkoušky i po opravné zkoušce výsledný stupeň prospěchu nedostatečný.
(7) Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení jednotlivých předmětů oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák zkoušku ukončil.
(8) Vysvědčení o maturitní zkoušce se vydá jen žákům, kteří maturitní zkoušku vykonali. Vysvědčení má datum dne konání závěrečné porady zkušební komise.
(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky z některých předmětů, nejvýše však ze dvou, klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný, může z těchto předmětů konat opravnou zkoušku.
(2) Žák, který z vážných důvodů nemohl konat maturitní zkoušku v řádném zkušebním období, ji může konat v náhradním termínu.
(1) Jestliže byl žák u maturitní zkoušky klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný z více než dvou předmětů nebo jestliže byl klasifikován stupněm prospěchu nedostatečný u opravné zkoušky, může opakovat celou maturitní zkoušku.
(2) Maturitní zkoušku může žák opakovat pouze jednou.
Maturitní zkoušku lze konat nejpozději do dvou let ode dne, kdy mělo být nástavbové studium ukončeno.
(1) Závěrečná pomaturitní zkouška je teoreticko-praktická zkouška z odborných vyučovacích předmětů zařazených do učebních plánů, která se koná před zkušební komisí. Zkušební komise je nejméně tříčlenná.
(2) Předsedu zkušební komise jmenuje na návrh ředitele školy, ve které se závěrečná pomaturitní zkouška koná, ministerstvo. Předsedou zkušební komise musí být jmenován odborník z výkonu služby přímé bezpečnostní povahy.
(3) Nemůže-li předseda zkušební komise jmenovaný ministerstvem pro závažné důvody vykonávat svoji funkci, jmenuje v naléhavých případech ředitel školy předsedou zkušební komise některého učitele školy.
(4) Další členy zkušební komise jmenuje z učitelů školy ředitel školy, ve které se závěrečná pomaturitní zkouška koná.
Na průběh, organizaci, klasifikaci a hodnocení závěrečné pomaturitní zkoušky se přiměřeně vztahují ustanovení této vyhlášky o maturitní zkoušce.
(1) Žák přestává být žákem střední policejní školy
a) dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ředitele školy o jeho vyloučení ze studia [§ 6 odst. 2 písm. c)],
b) dnem následujícím po dni, kdy bylo řediteli školy doručeno jeho písemné sdělení o zanechání studia (§ 12 odst. 1),
c) dnem následujícím po uplynutí lhůty uvedené v § 16 odst. 2, jestliže neprospěl při celkovém hodnocení prospěchu na konci pololetí,
d) dnem skončení řádného zkušebního období (§ 21 odst. 1),
e) dnem, kdy mu skončil služební poměr policisty.
(2) Ustanovením § 30 odst. 1 písm. d) není dotčena možnost konat opravnou zkoušku nebo maturitní zkoušku v náhradním termínu anebo opakovat celou maturitní zkoušku.
Školní rok ve středních odborných školách se člení na první a druhé pololetí školního vyučování. Koncem pololetí se rozumí poslední den školního vyučování v příslušném pololetí.
Rozhodování ředitele školy ve věcech přijímání k nástavbovému nebo pomaturitnímu studiu (§ 4 odst. 3 a 4) a ukládání výchovných opatření [§ 6 odst. 2 písm. b) a c)] povolení přestupu na jinou střední policejní školu (§ 9 odst. 2), přerušení studia (§ 10 odst. 2 a 4), započítávání studia (§ 13 odst. 3) se řídí zvláštním právním předpisem.4)
Hmotné zabezpečení žáků středních policejních škol se řídí zvláštním předpisem.5)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ministr:
JUDr. Sokol v. r.
1) § 26 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 21 odst. 1 zákona č. 29/1984 Sb.
3) Vyhláška ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky č. 121/1988 Sb., o lidových školách jazyků, jazykových školách a státních jazykových zkouškách.
4) § 116 až 125 a 127 zákona č: 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů.
5) Nařízení ministra vnitra ČSSR č. 8/1987 o peněžních náležitostech, hmotném zabezpečení a o náhradách výdajů poskytovaných příslušníkům Sboru národní bezpečnosti v souvislosti s výkonem služby.