Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
88/1979

Vyhláška ministerstva školství Slovenské socialistické republiky o lidových školách jazyků, jazykových školách a o státních jazykových zkouškách

88/1979 Sb. · 18 paragrafů

Obsah zákona – části a hlavy

Úplné znění

18
↑ Předchozí paragrafy
Část třetí

§ 9 STÁTNÍ JAZYKOVÉ ZKOUŠKY

(1) Státní jazykové zkoušky (dále jen „zkoušky“) mohou konat pracující, žáci středních škol, studenti vysokých škol i osoby, které nejsou v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, až po dovršení 18 let. Ředitel jazykové školy může výjimečně povolit vykonání zkoušky i uchazeči mladšímu, jestliže prokáže, že získal znalosti požadované v § 10 intenzívním studiem jazyka nebo při dlouhodobém pobytu v zahraničí.

(2) Zkoušku může vykonat i občan, který na jazykové škole nestudoval.

(3) Osvědčení o úspěšně vykonané státní jazykové zkoušce je průkazem o dosažení jazykových znalostí a dovedností určitého stupně pro pracovní činnosti, při kterých se vyžaduje znalost cizího jazyka.

(4) Zkoušky jsou, všeobecné nebo speciální; organizačně je zajišťují jazykové školy.

(5) O zkoušce se vede protokol. Administrativní práce spojené s organizací zkoušek zabezpečují jazykové školy.

§ 10 Všeobecná jazyková zkouška

Všeobecnou jazykovou zkouškou se ověřuje, zda kandidát má dobré praktické a jí odpovídající teoretické znalosti cizího jazyka, zda má přehled o hlavních jevech politického, hospodářského a kulturního života dané jazykové oblasti i v Československé socialistické republice a zda dovede jazyka aktivně používat v ústním i písemném projevu.

§ 11 Speciální jazyková zkouška

(1) Speciální jazykovou zkoušku je možno vykonat pro tyto obory:

— pro obor překladatelský,

— pro obor tlumočnický.

(2) Speciální jazykové zkoušce se mohou podrobit kandidáti, kteří s úspěchem vykonali všeobecnou jazykovou zkoušku.

(3) Speciální jazykovou zkouškou se ověřuje, zda kandidát má důkladné praktické i teoretické znalosti cizího jazyka a zda je dovede aktivně používat v ústním i písemném projevu v oborech, k nimž je zkouška zaměřena. Kandidát má také prokázat, že dobře ovládá specifické rysy odborného stylu, a to jak po stránce lexikální, tak i mluvnické.

§ 12 Zkušební období

Zkoušky se konají zpravidla dvakrát v roce; v jarním období zpravidla v květnu, v podzimním období zpravidla v listopadu. Datum zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.

§ 13 Komise pro státní jazykové zkoušky a zkušební komise

(1) Státní jazykové zkoušky na jazykové škole řídí komise pro státní jazykové zkoušky. Předsedu komise pro státní jazykové zkoušky jmenuje krajský národní výbor, který odborně vede jazykovou školu, na které byla komise pro státní jazykové zkoušky zřízena, členy této komise jmenuje rovněž krajský národní výbor na návrh ředitele jazykové školy. Předseda komise pro státní jazykové zkoušky může být současně předsedou zkušební komise (odstavec 2).

(2) Zkouška každého kandidáta se koná před tříčlennou zkušební komisí, kterou tvoří předseda zkušební komise, určený předsedou komise pro státní jazykové zkoušky, a dva členové. Předseda a členové zkušební komise se určují z členů komise pro státní jazykové zkoušky.

(3) Členové komise pro státní jazykové zkoušky jsou odměňováni podle zvláštních předpisů, pokud tuto činnost vykonávají mimo pracovní poměr.5)

§ 14 Přihlášky ke zkouškám a náhrady

(1) Ke zkouškám konaným v jarním období se kandidáti přihlašují do konce března, ke zkouškám v podzimním období do konce září, u ředitelství jazykové školy na tiskopise, který obdrží na ředitelství jazykové školy.

(2) Cizí státní příslušníci mohou konat státní jazykové zkoušky jen po předchozím souhlasu krajského národního výboru, který jazykovou školu odborně vede.

(3) Posluchač, který se ke zkoušce přihlásí, je povinen zaplatit náhradu, a to ve výši 100,— Kčs za všeobecnou jazykovou zkoušku (§ 10) a 120,— Kčs za speciální jazykovou zkoušku (§ 11). Náhrada se platí před podáním přihlášky ke zkoušce. Ke zkoušce se kandidát dostaví v termínu, který určí jazyková škola. Nedostaví-li se kandidát ke zkoušce včas, náhrada se mu nevrací. Škola však může z vážných důvodů (zdravotních, rodinných, pracovních apod.) určit tomuto kandidátovi pro vykonání zkoušky náhradní termín. Za zkoušku v náhradním termínu kandidát náhradu znovu neplatí.

(4) Náhrada je příjmem krajského národního výboru, který školu odborně vede.

§ 15 Společná ustanovení o státních jazykových zkouškách

(1) Státní jazykové zkoušky se skládají z části písemné a části ústní. Témata písemných částí zkoušek stanoví ředitel jazykové školy.

(2) Výsledek písemné i ústní části zkoušek (a jejich dílčích složek) se hodnotí známkami: 1 — výborně, 2 — velmi dobře, 3 — dobře, 4 — nevyhověl(a).

(3) Kandidát, který při písemné části zkoušky nevyhověl, nemůže být připuštěn k ústní části zkoušky.

(4) Celkový výsledek zkoušek, který se stanoví podle výsledků písemné a ústní části zkoušky, se hodnotí stupněm:

prospěl s vyznamenáním, prospěl, neprospěl.

(5) Kandidát

a) prospěl s vyznamenáním, jestliže při písemné i ústní části zkoušky byl hodnocen známkou 1 — výborně,

b) prospěl, jestliže nebyl hodnocen stupněm „prospěl s vyznamenáním“ a při ústní části zkoušky byl hodnocen alespoň známkou 3 — dobře,

c) neprospěl, jestliže při ústní části zkoušky byl hodnocen známkou 4 — nevyhověl.

(6) O vykonané zkoušce vydá komise pro státní jazykové zkoušky zkoušeným osvědčení na předepsaném tiskopise. Osvědčení se opatří kulatým razítkem jazykové školy a podepíše ho předseda komise pro státní jazykové zkoušky a jeden člen zkušební komise.

(7) Kandidátovi, který u zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit za podmínek uvedených ve zkušebním řádu pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách její opakování. K opakování zkoušky podá kandidát přihlášku (§ 14 odst. 1) a zaplatí příslušnou náhradu (§ 14 odst. 3).

(8) Státní jazyková zkouška neposkytuje kvalifikaci pro vyučování jazykům na školách a školských výchovných zařízeních.

(9) Podrobnosti o obsahu, rozsahu a hodnocení státních jazykových zkoušek stanoví zkušební řád pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách uvedený v příloze této vyhlášky.

Část čtvrtá

§ 16 ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Pro školní rok 1979/80 zaplatí posluchači zápisné a školné podle předpisů platných v době podání přihlášky do kursu.

§ 17 Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 6. července 1962 čj. 30 425/62 o organizaci vyučování ruštině a cizím jazykům v zájmovém studiu v zařízeních v působnosti ministerstva školství a kultury a zásady rozvoje vyučování ruštině, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a kultury, ročník 1962, sešit 20—21 (Sbírka směrnic pro národní výbory 1962 poř. č. 40) a registrované v částce 41/1962 Sb.,

2. směrnice ministerstva školství a kultury ze dne 20. listopadu 1962 č. 48 162/62-II/1 pro státní jazykové zkoušky na jazykových školách, uveřejněné ve Věstníku ministerstva školství a kultury, ročník 1962, sešit 34 (Sbírka směrnic pro národní výbory 1962 poř. č. 70).

§ 18 Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1979.

Ministr:

Prof. Ing. Buša CSc. v. r.

Příloha k vyhlášce č. 88/1979 Sb.

ČI. 1

(1) Obsah všeobecné státní jazykové zkoušky je zaměřen na běžné otázky denního života, na otázky politického, hospodářského a kulturního dění v ČSSR i v dané jazykové oblasti a na základní problematiku pracovního oboru kandidáta. Při zkoušce se považuje dobrá znalost slovenského nebo českého jazyka.

(2) V písemné části zkoušky má kandidát prokázat schopnost samostatně se písemně vyjadřovat o stanovených tématech, dovedně zaznamenávat slyšený projev formou volného zpracování, popřípadě diktátu, a schopnost oboustranného překladu; přitom prokáže i náležité ovládání běžné slovní zásoby, dobrou znalost základní jazykové normy a přiměřenou dovednost ve stylizaci cizojazyčného projevu. Písemná část zkoušky se skládá

a) z reprodukce slyšeného souvislého cizojazyčného textu v rozsahu asi 150 slov nebo z diktátu cizojazyčného textu asi o 100 slovech,

b) z překladu cizojazyčného textu asi o 100 slovech do slovenštiny nebo češtiny,

c) z překladu slovenského nebo českého textu asi o 100 slovech do cizího jazyka,

d) z volného zpracování jednomo ze tří předložených témat podle volby kandidáta (v rozsahu 2—3 stránek) zaměřených k aktuálním otázkám politického, hospodářského nebo kulturního života. Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin. Při písemné části zkoušky s výjimkou diktátu lze používat slovníku.

(3) V ústní části zkoušky má kandidát prokázat, že dovede správně a s porozuměním přečíst cizojazyčný text, vyložit jej po stránce obsahové, podle potřeby i jazykové, že rozumí mluvenému nebo reprodukovanému projevu v cizím jazyce a že dovede pohotově a bez obtíží hovořit v cizím jazyce o daném tématu i o vlastní četbě v originále. Ústní část zkoušky se skládá ze čtení a obsahového výkladu, popřípadě překladu cizojazyčného textu spojeného s objasněním důležitých mluvnických jevů a z ústního projevu, který má zpravidla formu rozhovoru, popřípadě rozhovoru o slyšeném nebo reprodukovaném projevu; při zkoušce se kandidátovi poskytne možnost souvislého samostatného projevu v cizím jazyce. Ústní část zkoušky se vede v cizím jazyce a nemá zpravidla trvat déle než 30 minut.

(4) Konverzační témata a otázky týkající se faktických znalostí z politického, hospodářského a kulturního života dané jazykové oblasti i v Československé socialistické republice si kandidáti losují.

ČI. 2

(1) Speciální státní jazykovou zkouškou pro obor překladatelský se ověřuje, že kandidát dovede na základě přesného porozumění cizojazyčnému textu vypracovat písemný překlad tohoto textu do slovenštiny nebo češtiny a naopak převádět slovenské nebo české texty do cizího jazyka; přitom má přesně vystihnout daný text, jak obsahově, tak i stylisticky specifickými prostředky cizího jazyka. Těžiště této zkoušky je v písemném projevu.

(2) Písemnou částí zkoušky má kandidát prokázat, že se dovede samostatně a pohotově písemně vyjadřovat, že náležitě ovládá slovní zásobu a frazeologii obecného jazyka i odbornou terminologii zejména toho oboru, ve kterém pracuje, že bezpečně aktivně zná mluvnickou a pravopisnou normu daného cizího jazyka a má přiměřenou dovednost ve stylizaci odborného cizojazyčného projevu. Písemná část zkoušky se skládá

a) z překladu těžšího obecného, popřípadě odborného cizojazyčného textu asi o 150 slovech do slovenského nebo českého jazyka,

b) z překladu těžšího obecného popřípadě odborného slovenského nebo českého textu asi o 150 slovech do cizího jazyka,

c) z volného zpracování jednoho ze tří předložených témat podle volby kandidáta (v rozsahu 2—3 stránek).

Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin; lze při ní používat slovníku.

(3) Ústní částí zkoušky má kandidát prokázat, že dovede správně přečíst těžší cizojazyčný text, že mu rozumí, umí jej přeložit a vyložit po stránce obsahové i jazykové, že dovede obdobně převádět text ze slovenského nebo českého jazyka do cizího jazyka, že rozumí mluvenému projevu v cizím jazyce a bez obtíží hovoří o daném tématu. Ústní část zkoušky se vede v cizím jazyce a nemá zpravidla trvat déle než 45 minut.

Čl. 3

(1) Speciální státní jazykovou zkouškou pro obor tlumočnický se ověřuje, že kandidát dovede pohotově a správně tlumočit ústní projev z cizího jazyka do slovenštiny nebo češtiny a naopak, a to současně i následovně. Těžiště této zkoušky je v ústním projevu.

(2) Písemná část zkoušky se skládá

a) z překladu těžšího obecného, popřípadě odborného slovenského nebo českého textu asi o 150 slovech do cizího jazyka,

b) z cizojazyčné reprodukce slovenského nebo českého textu v rozsahu asi 150 slov, který byl kandidátu přečten,

c) z cizojazyčné reprodukce cizojazyčného textu v rozsahu asi 150 slov, který byl kandidátu přečten.

Pro vypracování písemné části zkoušky se stanoví doba 4 hodin; lze při ní používat slovníku.

(3) Ústní částí zkoušky má kandidát prokázat, že dovede stručně shrnout v cizím jazyce obsah těžšího cizojazyčného textu, že dovede oboustranně tlumočit mluvený a reprodukovaný projev, a to současně i následovně, a že dovede pohotově hovořit v cizím jazyce na dané téma i o vlastní četbě v originále. Ústní část zkoušky se vede v cizím jazyce a nemá zpravidla trvat déle než 45 minut.

Čl. 4

(1) Během písemné části zkoušky dozírající učitel dohlíží, aby kandidáti pracovali samostatně. Doba pobytu kandidáta mimo zkušební místnost se poznamenává do prokolu o průběhu písemné části zkoušky.

(2) Jestliže se kandidát při písemné části zkoušky dopustí nedovoleného jednání (opisuje, používá nedovolených pomůcek apod.), sepíše o tom dozírající učitel záznam, který předloží předsedovi komise pro státní jazykové zkoušky. Kandidát, který se provinil, ve zkoušce nepokračuje a posuzuje se jako kandidát, který u písemné části zkoušky neprospěl.

(3) Při stanovení celkového výsledku písemné části zkoušky se přihlíží ke všem jejím složkám. Celková úroveň písemné části zkoušky kandidáta se zvlášť pečlivě zvažuje, jestliže kandidát z některé její složky neprospěl.

(4) Výsledek písemné části zkoušky sdělí předseda komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi písemně, a to nejméně týden před začátkem ústní části zkoušky; současně sdělí kandidátům, kteří úspěšně vykonali písemnou část zkoušky, termín ústní části zkoušky.

(5) Jestliže kandidát nevyhověl při písemné části zkoušky, nemůže být připuštěn k ústní části zkoušky; v takovém případě předseda komise pro státní jazykové zkoušky vyrozumí kandidáta o možnosti přihlásit se ke státní jazykové zkoušce v některém z dalších zkušebních období (§ 14 vyhlášky).

(6) Ústní část zkoušky se koná nejméně po čtrnáctidenním odstupu od písemné části zkoušky.

(7) Po vylosování otázky k ústní části zkoušky se kandidátovi poskytne potřebný čas (nejvýše 15 minut) na přípravu.

(8) Rozhodující pro hodnocení ústní zkoušky jsou praktické znalosti cizího jazyka včetně výslovnosti, intonace a dynamiky ústního projevu kandidáta. Znalosti kandidáta z okruhu politického, hospodářského a kulturního života z dané jazykové oblasti ovlivňují stupeň prospěchu.

(9) Po ústní části zkoušky hodnotí zkušební komise celkový výsledek státní jazykové zkoušky. Jednání zkušební komise při hodnocení výsledků zkoušky je neveřejné. Při stanovení celkového výsledku státní jazykové zkoušky se přihlíží k výsledkům písemné i ústní části zkoušky. O stupni prospěchu rozhoduje zkušební komise hlasováním. Výsledek státní jazykové zkoušky sdělí kandidátovi předseda zkušební komise před celou komisí v den, kdy kandidát vykonal ústní část zkoušky.

(10) Kandidátovi, který u státní jazykové zkoušky neprospěl, může komise pro státní jazykové zkoušky povolit opakování (§ 15, odst. 6 vyhlášky), a to buď jen části ústní, nebo zkoušky celé. Opakování ústní části zkoušky v nejbližším zkušebním období povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována prvním nebo druhým stupně prospěchu (výborně, velmi dobře). Opakování celé státní jazykové zkoušky nejdříve za rok povolí komise pro státní jazykové zkoušky kandidátovi, jehož písemná část zkoušky je klasifikována známkou 3 — dobře.

1) § 7 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 1 písm. b) zákona Slovenské národní rady č. 79/1978 Sb., o státní správě ve školství.

2) Výnos ministerstva školství Slovenské socialistické republiky ze dne 31. července 1975 čj. 7743/1975-II/1 o organizaci škol poskytujících střední a vyšší vzdělání včetně zařízení pro výchovu učňů (publikace Zvesti MŠ a MK SSR 1975, str. 87), registrované v částce 26/1975 Sb.

3) Vyhláška ministerstva školství Slovenské socialistické republiky č. 125/1978 Sb., o organizaci školního roku na základních a středních školách.

4) § 23 zákona Slovenské národní rady č. 132/1975 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení.

5) Vyhláška ministerstva financí č. 91/1966 Sb., o odměňování některých prací konaných mimo pracovní poměr.