§ 1387 občanský zákoník – Nové zástavní právo při zatížení starého
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf řeší situaci, kdy na starém zástavním právu, které má být nahrazeno novým, vázne ještě jiné právo nebo omezení zapsané ve veřejném seznamu, a stanovuje podmínky pro zápis nového zástavního práva. Pokud je na starém zástavním právu, které se má vyměnit za nové, zapsáno ve veřejném seznamu například věcné břemeno nebo předkupní právo, nelze nové zástavní právo zapsat jen tak. (§ 1387 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 1387 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Vázne-li na starém zástavním právu jiné právo nebo omezení zapsané ve veřejném seznamu, lze nové zástavní právo do tohoto seznamu zapsat pod podmínkou, že závada bude vymazána, nebo se souhlasem stran převedena na zástavní právo nové.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud je na starém zástavním právu, které se má vyměnit za nové, zapsáno ve veřejném seznamu například věcné břemeno nebo předkupní právo, nelze nové zástavní právo zapsat jen tak.
- Zápis nového zástavního práva je možný pouze tehdy, pokud se toto jiné právo nebo omezení vymaže z veřejného seznamu.
- Alternativně je zápis nového zástavního práva možný, pokud se strany, kterých se to týká, dohodnou a toto jiné právo nebo omezení převedou na nové zástavní právo.
Na co si dát pozor
- Před zápisem nového zástavního práva je nutné prověřit, zda na starém zástavním právu neváznou další práva nebo omezení zapsaná ve veřejném seznamu.
- Pokud taková práva nebo omezení existují, je třeba zajistit jejich výmaz nebo souhlas s jejich převedením na nové zástavní právo, jinak nebude možné nové zástavní právo zapsat.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1387
Jak soudy aplikují § 1387
Tomuto účelu by se však příčilo, kdyby bylo lze narovnání odporovati z toho důvodu, že strany ohledně těchto nejistot byly v omylu (§ 1387 obč. zák.). Proto nelze omyl o takových pochybných nebo sporných skutečnostech pokládati za omyl o podstatě předmětu neb osoby.