§ 1531 občanský zákoník – Neplatnost ustanovení pro mylnou pohnutku
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1531 občanského zákoníku říká, že pokud zůstavitel (ten, kdo závěť pořizuje) projevil svou vůli v závěti jen na základě mylné pohnutky, je ustanovení závěti, kterého se tato mylná pohnutka týká, neplatné. (§ 1531 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: zůstavitel
- Judikatura: na § 1531 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Zakládá-li se vůle zůstavitele jen na mylné pohnutce, způsobuje neplatnost ustanovení závěti, kterého se týká.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud se prokáže, že zůstavitel učinil určité rozhodnutí v závěti (např. někomu něco odkázal nebo naopak neodkázal) pouze proto, že se mýlil v nějaké pohnutce (důvodu), pak toto konkrétní rozhodnutí v závěti nebude platné.
- Neplatnost se týká jen té části závěti, která je ovlivněna mylnou pohnutkou, nikoli nutně celé závěti.
- Důkazní břemeno ohledně existence mylné pohnutky a jejího vlivu na vůli zůstavitele leží na tom, kdo se neplatnosti dovolává.
Na co si dát pozor
- Je důležité rozlišovat mezi "mylnou pohnutkou" a "podstatným omylem" (§ 1529 a § 1530), neboť každý z těchto pojmů má své specifické podmínky pro neplatnost.
- Zákon neupřesňuje, co přesně se rozumí "mylnou pohnutkou", což může v praxi vést k výkladovým nejasnostem a sporům.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1531
Jak soudy aplikují § 1531
V oblasti dědického práva tak má za současné právní úpravy vliv na platnost závěti (její dotčené části) nejen omyl podstatný (§ 1529, § 1530 o.z.), ale také omyl v pohnutce (§ 1531 o.z.). Platnost závěti v tomto směru přitom musí být posuzována nikoli z hlediska dědice, příp. odkazovníka, ale vždy z hlediska jejího pořizovatele.