§ 1531 Zákon občanský zákoník – Forma závěti

Stručně

Paragraf 1531 občanského zákoníku říká, že pokud zůstavitel (ten, kdo závěť pořizuje) projevil svou vůli v závěti jen na základě mylné pohnutky, je ustanovení závěti, kterého se tato mylná pohnutka týká, neplatné.

Co to znamená v praxi

• Pokud se prokáže, že zůstavitel učinil určité rozhodnutí v závěti (např. někomu něco odkázal nebo naopak neodkázal) pouze proto, že se mýlil v nějaké pohnutce (důvodu), pak toto konkrétní rozhodnutí v závěti nebude platné.
• Neplatnost se týká jen té části závěti, která je ovlivněna mylnou pohnutkou, nikoli nutně celé závěti.
• Důkazní břemeno ohledně existence mylné pohnutky a jejího vlivu na vůli zůstavitele leží na tom, kdo se neplatnosti dovolává.

Na co si dát pozor

• Je důležité rozlišovat mezi "mylnou pohnutkou" a "podstatným omylem" (§ 1529 a § 1530), neboť každý z těchto pojmů má své specifické podmínky pro neplatnost.
• Zákon neupřesňuje, co přesně se rozumí "mylnou pohnutkou", což může v praxi vést k výkladovým nejasnostem a sporům.