§ 1600 občanský zákoník – Určení odkazovníků ze skupiny osob
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 1600 občanského zákoníku umožňuje zůstaviteli, aby při odkazu pro určitou skupinu osob nebo veřejně prospěšný účel nechal na dědici (nebo jiné osobě) rozhodnutí o tom, které konkrétní osoby nebo účely budou poděleny a jak. Zůstavitel může odkázat majetek například "mým chudým příbuzným" nebo "na podporu místního spolku pro zvířata", aniž by musel specifikovat konkrétní jména nebo přesné částky pro každého. (§ 1600 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Týká se: dědic, zůstavitel, soud
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Zůstavitel, který odkazem pamatuje na určitou skupinu osob, jako jsou zejména příbuzní či chudí, nebo na veřejně prospěšný, dobročinný či podobný účel, může ponechat dědici nebo někomu jinému, aby určil, jak a které z těchto osob nebo účelů mají být poděleny. Nevysloví-li se o tom zůstavitel, má volbu dědic. Nemůže-li dědic volbu vykonat, určí odkazovníky soud.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zůstavitel může odkázat majetek například "mým chudým příbuzným" nebo "na podporu místního spolku pro zvířata", aniž by musel specifikovat konkrétní jména nebo přesné částky pro každého.
- Pokud zůstavitel neurčí, kdo má volbu provést, právo vybrat konkrétní příjemce odkazu má dědic.
- V případě, že dědic nemůže volbu provést (například zemřel dříve než zůstavitel nebo odmítl dědictví), určí konkrétní příjemce odkazu soud.
- Tento paragraf dává zůstaviteli flexibilitu, aby nemusel předvídat všechny budoucí okolnosti a mohl nechat detailní rozhodnutí na někom jiném.
Na co si dát pozor
- Zůstavitel by měl zvážit, zda chce volbu nechat na dědici, nebo zda určí jinou důvěryhodnou osobu, která má volbu provést.
- Je vhodné, aby zůstavitel alespoň rámcově vymezil skupinu osob nebo účel, aby bylo jasné, na koho nebo co se odkaz vztahuje.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.