§ 1601 občanský zákoník – Náhradnictví při odkazech
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1601 občanského zákoníku stanoví, že zůstavitel může v rámci odkazu určit náhradníka (náhradnictví) nebo svěřenského nástupce (svěřenské nástupnictví), přičemž pro tyto případy se použijí pravidla platná pro dědictví. Zůstavitel může předem určit, kdo získá odkaz, pokud původně určený odkazovník odkaz nenabude (například zemře dříve než zůstavitel nebo odkaz odmítne). (§ 1601 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Náhradnictví při odkazech
- Týká se: zůstavitel
- Odkazuje na: § 1507
- Právní otázky k tomuto ustanovení: Náhradnictví při odkazech – kdy máte nárok?
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Zůstavitel může při odkazu nařídit náhradnictví nebo svěřenské nástupnictví. Pro takové případy se přiměřeně použijí ustanovení § 1507 až 1524.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zůstavitel může předem určit, kdo získá odkaz, pokud původně určený odkazovník odkaz nenabude (například zemře dříve než zůstavitel nebo odkaz odmítne).
- Zůstavitel může také stanovit, že odkazovník získá odkaz jen na určitou dobu a po uplynutí této doby nebo po splnění určité podmínky přejde odkaz na další osobu.
- Pravidla pro náhradnictví a svěřenské nástupnictví u odkazů jsou stejná jako pro dědictví, což znamená, že se použijí ustanovení § 1507 až 1524 občanského zákoníku.
Na co si dát pozor
- Je důležité, aby zůstavitel jasně formuloval svou vůli ohledně náhradnictví nebo svěřenského nástupnictví v odkazu, aby nedošlo k pochybnostem o tom, kdo má odkaz nabýt.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.