Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 66 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 66 občanského zákoníku stanoví, že soud může prohlásit svéprávného člověka za nezvěstného, pokud opustil bydliště, nepodal o sobě zprávu a není známo, kde se zdržuje. Soud v rozhodnutí určí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.
§ 66 Nezvěstnost
(1) Za nezvěstného může soud prohlásit svéprávného člověka, který opustil své bydliště, nepodal o sobě zprávu a není o něm známo, kde se zdržuje. Soud uvede v rozhodnutí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.
(2) Prohlášení za nezvěstného se může stát na návrh osoby, která na tom má právní zájem, zejména manžela nebo jiné blízké osoby, spoluvlastníka, zaměstnavatele nebo korporace, na níž má tento člověk účast.
Paragraf 66 občanského zákoníku stanoví, že soud může prohlásit svéprávného člověka za nezvěstného, pokud opustil bydliště, nepodal o sobě zprávu a není známo, kde se zdržuje. Soud v rozhodnutí určí den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti.
Co to znamená v praxi
Soud může prohlásit za nezvěstného jen svéprávného člověka.
Prohlášení za nezvěstného je možné, pokud člověk opustil své bydliště, nedal o sobě vědět a nikdo neví, kde je.
Návrh na prohlášení za nezvěstného může podat osoba, která na tom má právní zájem (např. manžel, blízká osoba, zaměstnavatel, spoluvlastník nebo korporace, ve které má nezvěstný účast).
Soud v rozhodnutí o nezvěstnosti určí konkrétní den, od kterého se člověk považuje za nezvěstného.
Příklad
Pan Novák odešel před půl rokem z domova, nikomu nic neřekl a od té doby se neozval. Jeho manželka neví, kde se zdržuje. Může podat návrh k soudu, aby pana Nováka prohlásil za nezvěstného.
Na co si dát pozor
Soud prohlásí za nezvěstného pouze svéprávného člověka.
Musí být splněny všechny tři podmínky: opuštění bydliště, nepodání zprávy a neznámé místo pobytu.
Návrh na prohlášení za nezvěstného může podat pouze osoba s právním zájmem.