Zločiny proti majetku.
Vyhláška o plném znění dekretů presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a dekretu presidenta republiky o Národním soudu · 9/1947 Sb. · Ostatní právní předpisy
(1) Kdo sám nebo v součinnosti s jinými v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) ve službách nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organisací či členů zavinil ztrátu svobody obyvatele republiky bez jiných následků, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let. Způsobil-li vinník takto ztrátu svobody většího počtu obyvatel republiky, může soud uložiti trest těžkého žaláře od dvaceti let až na doživotí, za okolností pak zvláště přitěžujících trest smrti.
(2) Kdo v téže době, za týchž okolností, za týmž účelem a týmž způsobem způsobil obyvateli republiky těžké ublížení na těle bez těžkých následků (odst. 3), trestá se za zločin těžkým žalářem od deseti do dvaceti let, a za okolností zvláště přitěžujících žalářem od dvaceti let až na doživotí. Byl-li však takto postižen větší počet osob, může soud uložiti trest smrti.
(3) Kdo v téže době a za týchž okolností, za týmž účelem a týmž způsobem způsobil soudním usnesením, rozsudkem, nařízením, nebo správním rozhodnutím jakéhokoliv druhu, výkonem rozsudku, nařízení, nebo správního rozhodnutí, nebo jinak smrt obyvateli republiky, těžké ublížení na těle obyvateli republiky s následky označenými v § 156 trestního zákona č. 117/1852 ř. z. a v §§ 306, 307 trestního zákona zák. čl. V/1878, nebo jeho deportaci, trestá se za zločin smrtí.
Stručně
Paragraf 7 vyhlášky 9/1947 stanovuje, že vláda na návrh ministra spravedlnosti jmenuje veřejného žalobce (národního prokurátora) a jeho náměstky pro Národní soud, přičemž tito jsou podřízeni ministru spravedlnosti a rozhodují o tom, kdo a za jaké činy bude Národním soudem souzen, čímž ruší příslušnost jiných soudů.
Co to znamená v praxi
- Vláda má pravomoc jmenovat klíčové právní zástupce pro Národní soud, kteří jsou odpovědní za stíhání.
- Národní prokurátor a jeho náměstci jsou přímo podřízeni ministrovi spravedlnosti, což naznačuje silnou vládní kontrolu nad jejich činností.
- Národní prokurátor má výhradní pravomoc rozhodnout, které osoby a za jaké zločiny či činy budou souzeny Národním soudem.
- Rozhodnutí národního prokurátora o příslušnosti Národního soudu má přednost před příslušností mimořádných lidových soudů i řádných soudů.
Na co si dát pozor
- Přímá podřízenost národního prokurátora ministrovi spravedlnosti může ovlivnit nezávislost jeho rozhodování.
- Výhradní pravomoc národního prokurátora určovat příslušnost soudu znamená, že on rozhoduje o tom, kdo bude souzen podle zvláštních pravidel Národního soudu, a kdo podle obecných pravidel jiných soudů.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
§ 2 (Zákon o odškodnění osob odvlečených do S)§ 103 ÚČINNOST (Zákon o archivnictví a spisové službě a )