Zločiny proti majetku.
Vyhláška o plném znění dekretů presidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a dekretu presidenta republiky o Národním soudu · 9/1947 Sb. · Ostatní právní předpisy
(1) Kdo v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18) se dopustil ve službách, nebo v zájmu Německa, nebo jeho spojenců, nebo republice nepřátelského hnutí, jeho organisací či členů těchto zločinů:
a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku (§ 85) s následky podle § 86, odst. 2, žhářství (§ 166) za okolností a s následky podle § 167, písm. a), loupeže (§ 190) za okolností a s následky podle § 195,
b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu žhářství (§ 424), loupeže (§§ 344 a 345), za okolností a s následky podle § 349, odst. 1, bod 2 a odst. 2,
trestá se smrtí.
(2) Kdo v téže době a za týchž okolností a za týmž účelem se dopustil těchto zločinů:
a) podle trestního zákona ze dne 27. května 1852, č. 117 ř. z., zločinu veřejného násilí násilným vpadnutím do cizího nemovitého statku (§ 83), veřejného násilí zlomyslným poškozením cizího majetku (§§ 85, 86, odst. 1), žhářství (§ 166) za okolností a s následky podle § 167, písm. b) až g), krádeže (§§ 171 až 180), zpronevěry (§§ 181 až 183), podílnictví na krádeži nebo zpronevěře (§§ 185 a 186), loupeže (§ 190) za okolností a s následky podle §§ 191 až 194, podílnictví na loupeži (§ 196), podvodu (§§ 197 až 201, 203),
b) podle trestního zákona zák. čl. V/1878 zločinu porušení domácnosti soukromými osobami (§§ 330 a 331), přečinu poškození cizího majetku (§§ 418 a 420), který se za okolností odst. 1 tohoto paragrafu kvalifikuje jako zločin, žhářství (§§ 422 a 423), krádeže (§§ 333 až 341), nakolik čin není trestný podle odst. 1, písm. b) tohoto paragrafu, podílnictví (§ 370), podvodu (§ 379 ve znění § 50 trestní novely), za okolností podle § 383, odst. 2 s výjimkou § 382,
trestá se těžkým žalářem od deseti do dvaceti let a za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od dvaceti let až na doživotí.
Stručně
Paragraf 8 vyhlášky 9/1947 stanovuje, že řízení před Národním soudem se řídí obecnými ustanoveními trestního řádu, pokud tato vyhláška nestanoví jinak, přičemž zdůrazňuje rychlost řízení, omezuje vyšetřování a popisuje postup podání obžaloby nebo obvinění národním prokurátorem.
Co to znamená v praxi
- Řízení před Národním soudem má být zahájeno neprodleně a probíhat co nejrychleji.
- Vyšetřování se nekoná, vyhledávání důkazů je omezeno pouze na skutečnosti zásadní důležitosti a provádí ho národní prokurátor.
- Národní prokurátor podává písemnou obžalobu pro trestné činy nebo písemné obvinění ve smyslu § 4, přičemž proti tomu nejsou přípustné námitky.
- V obžalobě nebo obvinění musí být uvedena skutečnost, která je jejich podkladem.
Na co si dát pozor
- Vyšetřování se nekoná a vyhledávání je omezeno na zásadní skutečnosti, což může ovlivnit rozsah shromážděných důkazů.
- Proti obžalobě či obvinění podanému národním prokurátorem nejsou přípustné námitky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
§ 2 (Zákon o odškodnění osob odvlečených do S)§ 103 ÚČINNOST (Zákon o archivnictví a spisové službě a )