Nařízení vlády Československé socialistické republiky o státních závěrečných zkouškách a státních rigorózních zkouškách

(1) Státní rigorózní zkouška na vysokých školách a fakultách univerzitního směru v lékařských a veterinárních studijních oborech se skládá z ústní zkoušky nejvíce ze čtyř určených studijních předmětů1) a z marxismu-leninismu.

(2) Státní rigorózní zkouška se koná před komisí pro státní rigorózní zkoušky.

Pro jmenování a složení komise pro státní rigorózní zkoušky, přípravu státní rigorózní zkoušky, její průběh, klasifikaci a opakování státní rigorózní zkoušky platí obdobně ustanovení § 4, § 6 odst. 1, § 7 odst. 1, 2, 3, 5, 6 a 7, § 8 a § 9 odst. 1, 2, 4, 5 a 6, s výjimkou ustanovení o diplomových pracích.

(1) Absolventi vysokých škol (dále jen „absolventi“) konají státní rigorózní zkoušku ze studijního oboru, ve kterém získali vysokoškolské vzdělání nebo v příbuzném studijním oboru, pokud studijní obor, ve kterém získali vysokoškolské vzdělání, není zařazen do soustavy studijních oborů.

(2) Státní rigorózní zkouška absolventů se skládá z ústní zkoušky ze zvoleného studijního předmětu studijního oboru a nejvíce ze dvou studijních předmětů tvořících jeho širší vědní základ.

(1) Absolvent podá přihlášku ke státní rigorózní zkoušce fakultě nebo vysoké škole, pokud se nečlení na fakulty (dále jen „fakulta“), na které se příslušný studijní obor studuje.

(2) Absolvent v přihlášce uvede studijní obor, ve kterém získal vysokoškolské vzdělání a studijní předmět státní rigorózní zkoušky, který si zvolil. K přihlášce připojí doklad o vysokoškolském vzdělání; absolventi zahraničních vysokých škol připojí doklad o jeho nostrifikaci.

(3) Přihlášku ke státní rigorózní zkoušce posoudí děkan; přijetí přihlášky potvrdí absolventovi nejpozději do dvou měsíců ode dne jejího přijetí. Pokud má přihláška formální nedostatky, zařídí jejich odstranění. Pokud absolvent nesplní stanovené podmínky, přihlášku zamítne.

(4) Absolventům uvedeným v § 2 odst. 1, kteří ukončili studium státní závěrečnou zkouškou (§ 44 a 46 zákona) a po dobu celého studia na vysoké škole dosahovali výborné studijní výsledky, vykonali státní závěrečnou zkoušku s výborným prospěchem a absolvovali studium s vyznamenáním, může vysoká škola na návrh děkana fakulty, na které absolvent ukončil studium, přiznat titul uvedený v § 44 odst. 2 a § 46 odst. 2 zákona bez vykonání státní rigorózní zkoušky.

(1) Státní rigorózní zkouška absolventů se koná před tříčlennou komisí pro státní rigorózní zkoušky (dále jen „rigorózní komise“), která se skládá z předsedy a dalších členů.

(2) Předsedu rigorózní komise jmenuje a odvolává rektor na návrh děkana z profesorů nebo docentů, kteří působí na fakultě v příslušném nebo příbuzném studijním předmětu studijního oboru. Předsedou rigorózní komise lze jmenovat i profesora nebo docenta z jiné fakulty nebo významného odborníka z vědeckého pracoviště nebo ze společenské praxe.

(3) Členy rigorózní komise jmenuje a odvolává děkan na návrh vedoucího katedry (ředitele ústavu marxismu-leninismu) z profesorů, docentů, odborných asistentů nebo z odborníků z jiného vědeckého pracoviště nebo společenské praxe; jeden člen rigorózní komise je vždy odborník z vědeckého pracoviště nebo ze společenské praxe.

(4) V jednom studijním oboru lze zřídit více rigorózních komisí.

(1) Děkan oznámí absolventovi termín státní rigorózní zkoušky nejpozději jeden měsíc před jejím konáním.

(2) Pro průběh státní rigorózní zkoušky obdobně platí ustanovení § 7 odst. 1, 2, 3, 5, 6 a 7, s výjimkou ustanovení o diplomové práci.

(1) Celkový výsledek státní rigorózní zkoušky klasifikuje komise těmito známkami: „vyhověl“ nebo „nevyhověl“.

(2) Pokud se absolvent nedostavil v určeném termínu ke státní rigorózní zkoušce a svoji neúčast neomluvil, klasifikuje se známkou „nevyhověl“.

(3) O výsledku státní rigorózní zkoušky rozhoduje rigorózní komise hlasováním na neveřejném zasedání v den konání státní rigorózní zkoušky. Rozhodnutí rigorózní komise vyhlásí předseda veřejně v den konání státní rigorózní zkoušky.

(1) Absolventovi, který v termínu určeném pro konání nebo opakování státní rigorózní zkoušky se ke zkoušce nedostavil a jehož neúčast byla omluvena, určí děkan náhradní termín pro konání zkoušky.

(2) Absolvent, který u státní rigorózní zkoušky nevyhověl, může ji opakovat nejdříve po třech měsících ode dne, kdy konal nebo měl konat státní rigorózní zkoušku; termín pro její konání určuje děkan.

(3) Pokud absolvent nevyhověl ani při prvním opakování státní rigorózní zkoušky, může mu děkan povolit druhé opakování, a to nejdříve po šesti měsících ode dne prvního opakování zkoušky. Další opakování zkoušky se nepovoluje.

(1) Absolventi,2) kteří ukončili studium před účinností tohoto nařízení, mohou konat státní rigorózní zkoušku podle § 12.

(2) Vysoká škola si může vyžádat k přihlášce kromě dokladů uvedených v § 13 odst. 2 i doklad o délce a výsledku praxe vypracovaný organizací, s níž je absolvent v pracovním (členském, služebním) poměru nebo v jiném pracovně právním vztahu nebo ústředním orgánem organizace, pokud si předložení dokladu vyhradil. U ostatních absolventů doklad vypracuje místní (městský) národní výbor podle místa trvalého bydliště absolventa.

(3) Absolventi, kteří nekonali při ukončení studia zkoušku z marxismu-leninismu, vykonají ji jako součást státní rigorózní zkoušky. Pokud tito absolventi absolvovali studium marxismu-leninismu na úrovni odpovídající požadavkům státní závěrečné zkoušky, mohou požádat děkana, aby jim je uznal za zkoušku z marxismu-leninismu při státní rigorózní zkoušce.

(4) Absolventi, kteří předložili písemnou rigorózní práci přede dnem nabytí účinnosti zákona, mohou konat státní rigorózní zkoušku podle dosavadních předpisů nebo podle části čtvrté tohoto nařízení.

Ustanovení tohoto nařízení se pro státní závěrečné zkoušky, při kterých je diplomovou prací umělecký výkon, použijí přiměřeně.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. září 1980.

Dr. Štrougal v. r.

1) § 47 odst. 2 zákona.

2) § 43 a 45 zákona.