§ 77 zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny – Pravidla pro sdružování poslanců do poslaneckých klubů…
Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny · 90/1995 Sb. · Ústavní právo a lidská práva · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 77 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny upravuje pravidla pro sdružování poslanců do poslaneckých klubů, jejich vznik, složení, fungování a zánik. Poslanci se mohou sdružovat do klubů primárně podle politické strany, za kterou kandidovali, přičemž jedna politická strana může mít jen jeden klub. (§ 77 zákona č. 90/1995 Sb., zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 78
- Judikatura: na § 77 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 90/1995 Sb.
(1) Poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen „politická strana“), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub. Slučování klubů je přípustné.
(2) V průběhu volebního období může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně deseti poslanců. Na takto ustavený klub se nevztahují ustanovení § 78 odst. 2 a 3. Klesne-li během volebního období počet členů klubu pod tuto hranici, klub se ruší. Poslanci, kteří byli členy zrušeného klubu, se mohou stát členy jiného klubu nebo zůstat bez členství v poslaneckém klubu.
(3) Poslanecký klub ustavený podle odstavce 2 nemá nárok na poměrné nebo paritní zastoupení v orgánech Sněmovny, pokud Sněmovna nerozhodne jinak.
(4) Poslanec může být členem jen jednoho poslaneckého klubu.
(5) K ustavení poslaneckého klubu na začátku nového volebního období jsou oprávněni poslanci zvolení do Sněmovny za samostatně kandidující politickou stranu. K ustavení klubu podle věty první je třeba nejméně tří poslanců.
(6) O ustavení poslaneckého klubu se sepíše zápis, který podepíší všichni ustavující členové klubu.
(7) Poslanecký klub po svém ustavení písemně oznámí sekretariátu předsedy Sněmovny název klubu, jméno a příjmení jeho předsedy, jména a příjmení místopředsedů a pořadí, v němž předsedu klubu ve Sněmovně a jejích orgánech v jeho nepřítomnosti zastupují, a jmenný seznam jeho dalších členů. K oznámení připojí zápis o ustavení klubu. Během volebního období oznámí též jména poslanců, kteří přestali být členy klubu nebo se stali jeho novými členy. Vystoupení z klubu může předsedovi Sněmovny oznámit písemně i poslanec, jehož se vystoupení týká.
(8) Jménem poslaneckého klubu jedná jeho předseda. V případě nepřítomnosti předsedy jedná jménem poslaneckého klubu a vykonává práva předsedy podle tohoto zákona místopředseda.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Poslanci se mohou sdružovat do klubů primárně podle politické strany, za kterou kandidovali, přičemž jedna politická strana může mít jen jeden klub.
- Nový poslanecký klub může vzniknout i v průběhu volebního období, a to buď z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni, nebo z nezávislých poslanců, přičemž k jeho ustavení je potřeba nejméně deseti poslanců.
- Poslanec může být členem pouze jednoho poslaneckého klubu.
- O ustavení klubu se sepíše zápis, který se spolu s informacemi o vedení klubu a jeho členech oznamuje sekretariátu předsedy Sněmovny.
Na co si dát pozor
- Klub ustavený v průběhu volebního období z poslanců, kteří změnili politickou příslušnost nebo se stali nezávislými, nemá nárok na poměrné nebo paritní zastoupení v orgánech Sněmovny, pokud Sněmovna nerozhodne jinak.
- Pokud počet členů klubu ustaveného v průběhu volebního období klesne pod deset, klub se ruší.
- Na začátku nového volebního období stačí k ustavení klubu nejméně tři poslanci zvolení za samostatně kandidující politickou stranu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 77
Jak soudy aplikují § 77
V rovině parlamentního práva je pak klíčové to, že politické strany, jež prostřednictvím svých členů kandidují na kandidátních listinách jiné politické (volební) strany, nemohou založit poslanecký klub podle § 77 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., jednacího řádu Poslanecké sněmovny (dále i jen "jednací řád Poslanecké sněmovny").
… které jsou členy koalice podle § 20 odst. 10 a 11 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích), se přihlíží k tomu, že koalice je založena na dohodě několika politických stran či hnutí, což je problém, který se u samostatně kandidujících politických stran nevyskytuje [obdobně § 77 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny")].
Dále je nutné zkoumat, zda se informace o platech a odměnách pracovníků poslaneckých klubů týká veřejného zájmu. [31] V poslaneckých klubech se mohou sdružovat poslanci, a to zpravidla podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím, za něž kandidovali ve volbách do Poslanecké sněmovny, jak vyplývá z § 77 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.
Související
§ 11b (Zákon Slovenskej národnej rady, ktorým s)§ 7 POSLANECKÉ KLUBY (Zákon o jednacím řádu Federálního shromá)§ 17 ZDRUŽOVANIE POSLANCOV (Zákon Slovenskej národnej rady o poslanc)§ 55c (Zákon České národní rady o jednacím řádu)§ 55c (Zákon České národní rady, kterým se mění)