Zákon o placené dovolené na zotavenou v roce 1949

U zaměstnanců, jejichž pracovní poměr po dosažení 18. roku věku u téhož zaměstnavatele nebo v témž podniku na území obsazeném v roce 1938 cizí brannou mocí trvá alespoň od 1. května 1946, zkracuje se doba trvání pracovního poměru podmiňující nárok na dovolenou v délce 3 kalendářních týdnů [§ 2, odst. 2, písm. c)] na 3 roky.

Tento zákon se nevztahuje na úpravu placené dovolené na zotavenou

a) vojenských osob z povolání,

b) příslušníků Sboru národní bezpečnosti a

c) učitelů na školách všech stupňů a druhů a na diecésních učilištích theologických.

Ministři sociální péče a vnitra stanoví v dohodě se zúčastněnými ministry a po slyšení jednotné odborové organisace nařízením odchylky od ustanovení tohoto zákona pro některé skupiny zaměstnanců, u nichž to vyžaduje zvláštní povaha konané práce.

Ujednání odporující tomuto zákonu nebo předpisům vydaným podle něho jsou neplatná, a to i když byla uzavřena před účinností tohoto zákona.

Zrušuje se platnost, po případě použivatelnost všech předpisů o placené dovolené na zotavenou s výjimkou předpisů, které upravují placenou dovolenou na zotavenou zaměstnanců uvedených v § 19.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1949; provedou jej ministři sociální péče a vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Gottwald v. r.

Dr. John v. r.

Zápotocký v. r.

Erban v. r.

Nosek v. r.