Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky o opatřeních proti přenosným nemocem

(1) Stát nese náklady:

a) na diagnostická vyšetřování potřebná k opatřením proti vzniku a šíření přenosných nemocí, jakož i na všechny potřebné zkoušky před očkováním včetně nákladů na cestu vyšetřované osoby do zařízení, kde se vyšetřování provádí, a zpět,

b) na ochranná očkování proti přenosným nemocem, jsou-li nařízena podle této vyhlášky,

c) na izolaci osob nemocných přenosnými nemocemi a podezřelých z onemocnění prováděnou v příslušném zdravotnickém zařízení, včetně nákladů na jejich přepravu do tohoto zařízení a zpět,

d) na nařízenou karanténu osob podezřelých z nákazy, včetně přepravy do karanténního zařízení a zpět, provádí-li se ve zdravotnickém zařízení; provádí-li se mimo zdravotnické zařízení, může stát nést jen vyšší náklady, které prokazatelně vznikly v souvislosti s jejich prováděním,

e) na prostředky k ohniskové dezinfekci, které předepíše lékař nebo poskytne hygienická služba,

f) na hubení škodlivých živočichů v ohniscích nákaz, kteří mohou přenášet choroboplodné zárodky, bylo-li nařízeno jako součást likvidace nebo tlumení ohniska nákazy.

(2) Stát nese též náklady na epidemiologické vyšetřování nebo zkoumání.

(3) Náklady na léčení přenosných nemocí včetně cestovních nákladů se hradí podle předpisů o poskytování léčebně preventivní péče.14)

V případech hodných zvláštního zřetele může stát nést určité náklady na hubení živočichů, pokud mohou přenášet choroboplodné zárodky, nebo na hromadné hubení a prevenci dalšího šíření obtížného hmyzu, pokud jeho výskyt nebyl majiteli nebo uživateli objektu zaviněn.

(1) V případech, které nejsou uvedeny v § 44 a 45 nese náklady na protiepidemická opatření ten, jehož osoby nebo věci se opatření týká. I náhradu nákladů na epidemiologické vyšetřování nebo zkoumání, které jinak nese stát (§ 44 odst. 2), může orgán hygienické služby uložit zcela nebo zčásti tomu, jehož osoby nebo věci se vyšetřování nebo zkoumání týká, jestliže tímto vyšetřováním nebo zkoumáním byly zjištěny epidemiologické závady; náhrada nákladů se uloží zejména tehdy, byly-li závady zaviněny nebo bylo-li nutno vyšetřování nebo zkoumání opakovat proto, že závady nebyly ve stanovené lhůtě odstraněny.

(2) Náklady na povinné hubení škodlivých živočichů a na nutná opatření k zabránění jejich dalšího šíření nese ten, na jehož pozemku nebo v jehož budově, popřípadě v jehož zařízení se škodliví živočichové hubí; pokud pozemek, budova nebo zařízení jsou v užívání jiného, nese náklady uživatel.

(3) Náklady spojené se zřizováním a udržováním zařízení k provádění ochranných opatření před zavlečením přenosných nemocí ze zahraničí (§ 40) hradí dopravní organizace s výjimkou nákladů, které nesou zdravotnické orgány v souvislosti s preventivními, diagnostickými, léčebnými a jinými opatřeními, která provádějí (např. náklady na vybavení zařízení zdravotnickými přístroji a nástroji, na udržování těchto přístrojů a nástrojů a na zásobení zdravotnickými potřebami a osobní náklady na zdravotnický provoz).

(4) Nákladem na protiepidemická opatření jsou také částky placené organizacím za odborné úkony, nutné k provedení těchto opatření.

(1) Pracovníkům, kteří se se souhlasem orgánů hygienické služby v důsledku opatření proti přenosným nemocem a v zájmu dalšího výkonu práce na svém pracovišti přechodně ubytují mimo obec svého trvalého pobytu, poskytuje organizace náhrady výdajů jako při pracovní cestě podle zvláštních předpisů.15)

(2) Doba, po kterou osoba vylučující choroboplodné zárodky, s výjimkou evidovaného bacilonosiče, nebo práceschopný rekonvalescent po přenosné nemoci nesmí přechodně konat práci, posuzuje se jako přechodný zákaz výkonu povolání nebo činnosti (§ 33).

(3) O zabezpečení občanů v době nařízení karantény platí zvláštní předpisy.16)

Za vzorky odebrané pro účely epidemiologického vyšetření se náhrada neposkytuje.

(1) V mimořádných případech hodných zvláštního zřetele může se ze státních prostředků poskytnout příspěvek17) na úhradu nákladů uvedených v § 46, popřípadě vznikla-li škoda provedením opatření proti přenosným nemocem nebo výkonem pomoci poskytnuté na výzvu orgánů hygienické služby ke zdolání nebo zamezení přenosné nemoci.

(2) Příspěvek je možno poskytnout až do výše vzniklých nákladů nebo způsobené škody.

Pokud tato vyhláška v souvislosti s náklady, náhradou škody a příspěvky při opatřeních proti přenosným nemocem zakládá podnět k výkonu státní správy, jde o státní správu na úseku zdravotnictví, která podle zvláštních předpisů spadá do působnosti okresního národního výboru.18)

Ustanovení § 1 odst. 2, § 2, 3, 26, 34, 35, 48 až 50 platí i pro případy zahmyzení vší šatní a vší vlasovou, popřípadě pro jiné druhy zahmyzení, které určí hlavní hygienik.

Zrušují se:

1. vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 46/1966 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem, s výjimkou § 76 a položek označených † v části I A přílohy k vyhlášce (nakažlivé lidské choroby ve smyslu § 189 a 190 trestního zákona),

2. vyhlášky ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti České socialistické republiky č. 17/1973 Sb., č. 60/1977 Sb. a č. 41/1980 Sb., kterými se mění a doplňuje vyhláška č. 46/1966 Sb., o opatřeních proti přenosným nemocem,

3. výnos ministerstva zdravotnictví ze dne 10. října 1967 čj. HE-370.2-13.9.1967 o náhradě ztráty na výdělku a vyšších nákladů vzniklých osobám, které nejsou v pracovním poměru, přechodným ubytováním mimo jejich bydliště v důsledku opatření proti přenosným nemocem, č. 41/1967 Věst.MZ, oznámený v částce 41/1967 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1985.

Ministr:

v. z. MUDr. Harant v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 91/1984 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 91/1984 Sb.

1. Antrax

2. Brucelóza

3. Horečky hemoragické včetně horečky Lassa

4. Cholera asijská

5. Kampylobakteriózy systémové

6. Legionářská nemoc

7. Leptospiróza

8. Malárie

9. Malomocenství (Lepra)

10. Meningokokové nákazy

11. Měkký vřed (Ulcus molle)

12. Mor (Pestis)

13. Ornitóza-psitakóza

14. Paratyfy (A, B, C)

15. Plynatá sněť

16. Příjice (Syphilis)

17. Přenosná dětská obrna (Poliomyelitis anterior acuta) a další paretické neuroinfekce

18. Ricketsiózy

19. Syndrom získané imunodeficience (AIDS)

20. Tetanus

21. Toxoplazmóza (manifestní forma)

22. Trachom

23. Tuberkulóza (zejména u osob vylučujících mykobakteria)

24. Tyf břišní (Typhus abdominalis)

25. Úplavice amébová (Amoebiasis)

26. Virový zánět jater typu A

27. Virový zánět jater typu B

28. Virový zánět jater blíže nespecifikovaný

29. Vozhřivka (Maleus)

30. Vzteklina

31. Yerziniózy systémové

32. Zánět mozku a mozkových blan

33. Záškrt (Diphteria)

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 91/1984 Sb.

1. Akutní průjmové onemocnění

2. Akutní respirační onemocnění včetně chřipky

3. Laryngotracheobronchitida stenozující novorozenců a kojenců (croup) bakteriální a virová

4. Angina

5. Impetigo

6. Konjunktivitida

7. Mastitida

8. Roupy (Enterobiosis)

9. Stafylokoková onemocnění zánětlivá

10. Stomatitida

1) Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek.

2) Směrnice č. 57/1980 sb. Hyg. předpisy, o hygienických požadavcích na zotavovací akce pro děti a dorost (ozn. částka 29/1979 Sb.).

3) Výnos ministerstva zdravotnictví ČSR – hlavního hygienika ČSR č. 13/1984 sb. Hyg. předpisy, o očkování proti přenosným nemocem (ozn. částka 17/1984 Sb.).

4) § 5 odst. 2 písm. b) vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 135/1978 Sb., kterou se vydávají podrobnější předpisy o občanských průkazech.

5) § 135 odst. 2 písm. c) zákoníku práce.

6) § 37 odst. 1 písm. c) zákoníku práce.

7) § 75 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

8) Vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.

Vyhláška ministerstev zdravotnictví a spravedlnosti č. 57/1967 Sb., kterou se provádí vládní nařízení o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.

9) Mezinárodní zdravotnický řád přijatý na 22. Světovém zdravotnickém shromáždění v Bostonu v roce 1969.

Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 189/1948 Sb., o zřízení a Ústavě Světové zdravotnické organizace a o Protokolu o Mezinárodním úřadu zdravotnictví, přijatých dne 22. 7. 1946 na Mezinárodní zdravotnické konferenci v New Yorku.

10) § 16 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon).

10a) Tiskopis SEVT č. 14 79 00 „Hlášení přenosné nemoci“.

Tiskopis NZIS-011 1 „Povinné hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz“

Tiskopis NZIS-012 1 „Kontrolní hlášení tuberkulózy a ostatních mykobakterióz“.

Tiskopis NZIS-013 1 „Hlášení o změně údajů u osob v RT“.

Tiskopis NZIS-017 0 „Hlášení pohlavní nemoci“.

11) § 37 odst. 1 písm. a) a § 46 odst. 1 písm. d) zákoníku práce.

12) § 189, 190 a 226 trestního zákona.

13) § 4 odst. 4 zákona č. 20/1966 Sb.

14) Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče.

15) Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 33/1984 Sb., o cestovních náhradách.

16) Zejména zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy, vyhláška č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 103/1964 Sb., o zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a o zabezpečení matky a dítěte, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 78 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb.

18) § 27 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech (úplné znění č. 31/1983 Sb.).

§ 5 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).