§ 2 vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách – Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) kotelnou objekt nebo část objektu, ve kterém je umístěn alespoň jeden kotel

1. parní s konstrukčním přetlakem do 0,05 MPa,

2. kapalinový s nejvyšší pracovní teplotou kapaliny, nepřevyšující bod varu při přetlaku 0,05 MPa,

popřípadě další zařízení provozně související, přičemž nerozhoduje, zda v jedné kotelně jsou kotle stejného typu;

b) kotelnou I. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW;

c) kotelnou II. kategorie kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW;

d) kotelnou III. kategorie kotelna se jmenovitým tepelným výkonem alespoň jednoho kotle 50 kW a vyšší do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW a kotelna se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW;

e) samostatným objektem prostorově ucelená stavba, která plní vymezenou účelovou funkci;

f) parním kotlem zařízení, v němž se vyrábí pára o jmenovitém přetlaku nejvýše 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo plynných paliv, případně využitím elektrické energie;

g) kapalinovým kotlem zařízení, v němž se pracovní kapalina ohřívá nejvýše na teplotu bodu varu při přetlaku 0,05 MPa spalováním pevných, kapalných nebo plynných paliv, případně využitím elektrické energie;

h) teplovodním kotlem kapalinový kotel, v němž je pracovní kapalinou voda;

i) kotelním zařízením technické zařízení k výrobě páry nebo teplé vody, sestávající z kotle nebo několika kotlů a zařízení potřebných pro provoz kotle nebo s provozem souvisejících;

j) výhřevnou (teplosměnnou) plochou plocha stěn částí kotle, kterými se předává teplo pracovní látce;

k) jmenovitým tepelným výkonem kotle množství tepla za jednotku času, které musí kotel trvale předávat teplonosné látce při předepsaných podmínkách v ustáleném stavu, při použití paliva předepsaného výrobcem;

l) tahem kotle rozdíl mezi statickým tlakem v místě vstupu spalovacího vzduchu do kotle a statickým tlakem v místě odvodu spalin z kotle;

m) konstrukčním přetlakem kotle nejvyšší přípustná hodnota přetlaku v kotli, která je základem pro pevnostní výpočet kotle;

n) rekonstrukcí kotle zásah do celku vyrobeného kotle, při kterém se mění parametry kotle proti původnímu stavu;

o) občasnou obsluhou kotle pravidelná kontrola kotle topičem ve lhůtách stanovených v provozním řádu kotelny;

p) trvalou obsluhou kotle obsluha, při které se může topič jen krátkodobě vzdálit od kotle na dobu a za podmínek stanovených v provozním řádu kotelny.