§ 53 zákon o mezinárodním právu soukromém – Poměry mezi rodiči a dětmi a některé jiné poměry
Zákon o mezinárodním právu soukromém · 91/2012 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 53 zákona o mezinárodním právu soukromém určuje, který český soud je příslušný k projednání žaloby na určení nebo popření rodičovství, pokud má případ mezinárodní prvek. Žalobu na určení nebo popření rodičovství lze podat u soudu v České republice, kde má žalovaný své bydliště. (§ 53 zákona č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Poměry mezi rodiči a dětmi a některé jiné poměry
- Týká se: soud, žalobce, žalovaný, dítě
- Judikatura: na § 53 odkazují 2 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/2012 Sb.
Žalobu na určení a popření rodičovství lze podat u obecného soudu žalovaného v České republice; nemá-li zde žalovaný obecný soud, u obecného soudu žalobce. Pravomoc českých soudů je dána i tehdy, nemá-li ani žalobce v České republice obecný soud, ale jeden z rodičů nebo dítě je státním občanem České republiky.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Žalobu na určení nebo popření rodičovství lze podat u soudu v České republice, kde má žalovaný své bydliště.
- Pokud žalovaný nemá v České republice bydliště, lze žalobu podat u soudu, kde má bydliště žalobce.
- České soudy jsou příslušné i v případě, že ani žalobce nemá v České republice bydliště, ale jeden z rodičů nebo dítě je českým občanem.
- Tento paragraf se týká pouze určení a popření rodičovství, nikoli jiných poměrů mezi rodiči a dětmi.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 53
Jak soudy aplikují § 53
V této souvislosti Obvodní soud pro Prahu 3 odkázal na ustanovení § 417 odst. 1 a 2 z. ř. s., který zakotvuje pro řízení o určení a popření otcovství vlastní úpravu místní příslušnosti, jež je odlišná od § 53 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále ,,ZMPS“).
Soud proto při řešení otázky pravomoci českých soudů vyšel z kolizní úpravy obsažené v § 53 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém.