§ 3 Nařízení, kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly – Zabezpečování zaměstnání občanům
Nařízení, kterým se provádí zákon č. 70/1958 Sb., o úkolech podniků a národních výborů na úseku péče o pracovní síly · 92/1958 Sb. · § 3 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 3 nařízení 92/1958 stanovuje povinnost podniků hlásit volná pracovní a učební místa příslušnému odboru národního výboru a určuje, jaké informace mají být v hlášení uvedeny, přičemž způsob a termíny hlášení stanoví odbor krajského národního výboru.
§ 3 Zabezpečování zaměstnání občanům
(1) Podniky jsou povinny hlásit volná pracovní a učební místa odboru pracovních sil, zdravotnictví a sociálního zabezpečení rady okresního národního výboru (dále jen „odbor rady okresního národního výboru“), v jehož obvodu jsou pracoviště. Přitom uvedou požadavky kladené na zastávání těchto míst, pracovní a mzdové podmínky a popřípadě údaje o sociálních a jiných zařízeních pro zaměstnance podniku.
(2) Odbor pracovních sil a sociálního zabezpečení rady krajského národního výboru (dále jen „odbor rady krajského národního výboru“) stanoví způsob a termíny hlášení volných pracovních a učebních míst.
Paragraf 3 nařízení 92/1958 stanovuje povinnost podniků hlásit volná pracovní a učební místa příslušnému odboru národního výboru a určuje, jaké informace mají být v hlášení uvedeny, přičemž způsob a termíny hlášení stanoví odbor krajského národního výboru.
Co to znamená v praxi
Podniky musí informovat státní orgány o všech volných pozicích, a to včetně učebních míst.
Hlášení musí obsahovat podrobné informace o požadavcích na danou pozici, mzdových podmínkách a případných sociálních zařízeních pro zaměstnance.
Státní orgány (konkrétně odbor rady krajského národního výboru) určují, jakým způsobem a v jakých termínech mají podniky tato hlášení podávat.
Cílem je, aby stát měl přehled o volných pracovních místech a mohl aktivně zprostředkovávat zaměstnání občanům.