Zákon o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví

Svaz družstev zabezpečuje plánovité využití všech zdrojů, které stát jeho prostřednictvím poskytuje družstvům jako nástroj k dosažení cílů státní politiky v družstevnictví.

(1) Nejvyšším orgánem svazu družstev je sjezd členských družstev, který je svoláván nejméně jednou za pět let. Sjezd stanoví zejména hlavní směry rozvoje činnosti družstev a svazu, schvaluje stanovy svazu a jejich změny. Volí členy a kandidáty ústředního výboru svazu a členy a kandidáty kontrolní komise svazu. O způsobu volby rozhoduje sjezd.

(2) Sjezd členských družstev musí být svolán, požádá-li o to nejméně jedna třetina členských družstev.

(1) Ústřední výbor svazu družstev zabezpečuje plnění úkolů uložených sjezdem a dalších hlavních úkolů v oboru působnosti svazu; za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o činnosti a hospodaření svazu.

(2) Volí předsedu, místopředsedy svazu a další členy představenstva; o způsobu volby rozhoduje ústřední výbor. Představenstvo je výkonným a statutárním orgánem svazu družstev.

(3) K plnění svých úkolů může ústřední výbor zřizovat pomocné orgány.

(1) Kontrolní komise je kontrolním orgánem svazu družstev. Kontroluje dodržování stanov svazu, plnění usnesení sjezdu členských družstev, ústředního výboru svazu a představenstva, jakož i hospodaření svazu, včetně hospodaření se společnými účelovými fondy spravovanými svazem. Za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o výsledcích své činnosti.

(2) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu; o způsobu volby rozhoduje kontrolní komise.

Svaz družstev je oprávněn:

a) zastavit výkon usnesení orgánu členského družstva, které je v rozporu s obecně závaznými právními předpisy nebo stanovami družstva,

b) zrušit usnesení orgánu členského družstva, jehož výkon byl zastaven, nezjedná-li družstvo ve stanovené lhůtě nápravu.

(1) Svazy družstev České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky se sdružují do Ústřední rady družstev.

(2) Svazy družstev odvádějí příspěvky pro činnost Ústřední rady družstev ve výši stanovené jejím sjezdem.

(3) Ústřední rada družstev je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(4) Práva a povinnosti členů Ústřední rady družstev, působnost orgánů Ústřední rady družstev a způsob jejího hospodaření, jakož i další otázky činnosti a vnitřní organizace upravují stanovy Ústřední rady družstev, pokud je neupravuje zákon.

(5) Orgány Ústřední rady družstev jsou voleny nejvýše na pět let.

(1) Ústřední rada družstev:

a) pečuje o všestranný rozvoj družstevnictví a projednává jeho společné záležitosti,

b) zabezpečuje koordinaci činnosti svazů družstev, výměnu zkušeností a informací mezi nimi a projednává jejich společné záležitosti,

c) zakládá družstevní podniky včetně družstevních podniků pro zahraniční obchod a vykonává vůči nim z toho vyplývající funkce,

d) organizuje zvyšování kvalifikace funkcionářů a pracovníků československého družstevnictví, jakož i funkcionářů a pracovníků pro potřeby zahraničních družstevních organizací,

e) vytváří podle specifických potřeb československého družstevnictví společné účelové fondy v rozsahu a způsobem stanoveným sjezdem Ústřední rady družstev; zůstatky těchto fondů lze převádět do dalších let,

f) plní další úkoly podle tohoto a dalších zákonů.

(2) Ústřední rada družstev je představitelem československého družstevnictví v Československé socialistické republice i v zahraničních vztazích.

(1) Nejvyšším orgánem Ústřední rady družstev je sjezd, který je svoláván nejméně jednou za pět let.

(2) Sjezd Ústřední rady družstev stanoví zejména hlavní směry rozvoje československého družstevnictví, schvaluje stanovy Ústřední rady družstev a jejich změny, volí členy a kandidáty výboru Ústřední rady družstev a členy a kandidáty kontrolní komise; o způsobu volby rozhoduje sjezd.

(1) Výbor Ústřední rady družstev zabezpečuje plnění úkolů uložených sjezdem a dalších hlavních úkolů československého družstevnictví; za svou činnost odpovídá sjezdu, kterému předkládá zprávy o činnosti a hospodaření Ústřední rady družstev.

(2) Výbor Ústřední rady družstev volí předsedu, místopředsedu Ústřední rady družstev a další členy představenstva, které je jejím výkonným a statutárním orgánem; o způsobu volby rozhoduje výbor.

(3) K plnění svých úkolů může výbor zřizovat pomocné orgány.

(1) Kontrolní komise Ústřední rady družstev je jejím kontrolním orgánem. Kontroluje dodržování stanov Ústřední rady družstev, plnění usnesení sjezdu, výboru a představenstva Ústřední rady družstev, jakož i hospodaření Ústřední rady družstev, včetně hospodaření se společnými účelovými fondy spravovanými Ústřední radou družstev.

(2) Kontrolní komise volí ze svých členů předsedu. O způsobu volby rozhoduje kontrolní komise.

(1) Družstevní podnik je socialistickou organizací, která provozuje svoji činnost samostatně podle zásady úplného chozrasčotu a na základě socialistické samosprávy.

(2) Družstevní podnik je právnickou osobou; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

(3) Družstevní podnik neodpovídá za závazky zakládající družstevní organizace a tato organizace neodpovídá za závazky družstevního podniku.

(1) Družstevní podnik může založit družstvo, svaz družstev, Ústřední rada družstev nebo několik těchto družstevních organizací společně.

(2) Pro vznik družstevního podniku zakládaného družstevní organizací se vyžaduje vyjádření národního výboru, v jehož územním obvodu má mít družstevní podnik sídlo; ustanovení § 18 a § 19 zákona o státním podniku platí přiměřeně.

(3) Je-li družstevní podnik zakládán více družstevními organizacemi, uzavírají tyto organizace smlouvu o založení družstevního podniku.

(4) Smlouva o založení družstevního podniku musí obsahovat:

a) název a sídlo zakládajících družstevních organizací,

b) název a sídlo družstevního podniku,

c) předmět činnosti a vnitřní organizaci družstevního podniku,

d) práva a povinnosti zakládajících družstevních organizací,

e) formu a výši vkladů zakládajících družstevních organizací,

f) ustanovení o úhradě nákladů spojených s předmětem činnosti, způsob rozdělení zisku, popřípadě ustanovení o úhradě ztráty družstevního podniku,

g) vypořádání závazků při zániku družstevního podniku nebo při vystoupení zakládající družstevní organizace.

(5) Návrh na zápis družstevního podniku, založeného smlouvou, do podnikového rejstříku, podává jedna ze zakládajících družstevních organizací, určená ve smlouvě o založení družstevního podniku.

(6) Pro zánik družstevního podniku platí obdobně ustanovení § 21 až 24 zákona o státním podniku.

(1) V čele podniku je ředitel (popřípadě jiný vedoucí), který jako jediný vedoucí řídí činnost podniku a je za ni a za její výsledky odpovědný zakládající družstevní organizaci a kolektivu pracovníků.

(2) Ředitel jako statutární orgán podniku jedná jménem podniku ve všech věcech.

(3) O řídících orgánech podniku a socialistické samosprávě platí přiměřeně ustanovení § 25 až 35 zákona o státním podniku; je-li podnik zakládán smlouvou, platí především ustanovení této smlouvy.

(1) Vnitřní organizaci podniku upravuje organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis, u podniků vzniklých na základě smlouvy případně též tato smlouva.

(2) Člení-li se podnik na vnitřní organizační jednotky, může organizační řád, popřípadě jiný vnitropodnikový organizační předpis stanovit rozsah, v němž vnitřní organizační jednotka vystupuje v právních vztazích jménem podniku; právní úkony činí její vedoucí, popřípadě další pracovníci určení organizačním řádem, popřípadě jiným vnitropodnikovým organizačním předpisem.

(3) Vydání organizačního řádu, popřípadě jiného vnitropodnikového organizačního předpisu je v působnosti podniku, pokud zakládající družstevní organizace neurčí jinak.

Ustanovení § 25 až 44 tohoto zákona se vztahují přiměřeně na družstevní podniky.

(1) Družstva a družstevní podniky mohou navzájem dobrovolně sdružovat prostředky i činnosti k dosažení určitého účelu nebo v jiném společném zájmu; účastníkem sdružení mohou být i jiné organizace.

(2) Pro zájmové sdružení platí obdobně ustanovení § 53 odst. 2 a 3, § 54 až 56 zákona o státním podniku.

(1) Návrhy zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů týkajících se družstevnictví projednávají příslušné ústřední orgány se svazy družstev a s Ústřední radou družstev.

(2) Pokud dále není uvedeno jinak, řídí se ustanoveními tohto zákona i právní vztahy vzniklé před 1. červencem 1988; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzešlé před 1. červencem 1988 se však posuzují podle dosavadních předpisů.

(3) Platnost vlastních stanov družstva, svazu družstev a Ústřední rady družstev zaniká přijetím nových stanov, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

(4) Stanovy Ústřední rady družstev vydá v souladu s tímto zákonem výbor Ústřední rady družstev, stanovy svazů družstev vydá v souladu s tímto zákonem ústřední výbor svazu družstev, a to do 31. prosince 1988.

(5) Statuty družstevních podniků zřízených podle dosavadních předpisů a smlouvy o sdružení uvedou jejich zakladatelé do souladu s tímto zákonem nejpozději do 31. prosince 1988.

(6) Působnost sjezdu členských družstev podle § 51 odst. 3 a § 52 písm. e) a působnost sjezdu Ústřední rady družstev podle § 58 odst. 2 a § 59 odst. 1 písm. e) vykonává v období do nejbližšího sjezdu ústřední výbor svazu, popřípadě výbor Ústřední rady družstev.

(7) Platnost závazných směrnic vydaných svazy družstev a Ústřední radou družstev podle § 87 odst. 1 hospodářského zákoníku, zejména v otázkách plánování, financování a hospodaření, zaniká dnem přijetí nových stanov svazů družstev a Ústřední rady družstev, nejpozději však dnem 31. prosince 1988.

(8) Pro období do roku 1990 mohou svazy družstev a Ústřední rada družstev, v dohodě s federálním ministerstvem financí, ministerstvy financí, mezd a cen republik, se Státní plánovací komisí a s plánovacími komisemi republik, vydávat v nezbytném rozsahu a v souladu s tímto zákonem závazné směrnice upravující plánování, financování a hospodaření družstevních organizací v jejich působnosti.

(9) Český svaz bytových družstev a Slovenský svaz bytových družstev mohou se schválením vlády příslušné republiky vydat vzorové stanovy stavebních bytových družstev.

(10) Zrušuje se odstavec 2 a vypouští se označení odstavce 1 v § 508 občanského zákoníku.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

1) Hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.