Vyhláška Státní banky československé o úvěrování socialistických organizací a o úrocích

(1) Při poskytování a používání provozních úvěrů se postupuje podle jedné z těchto metod:

a) společné používání poskytnutých úvěrů a vlastních prostředků organizací (úvěrování a zúčtování na kontokorentním účtě),

b) používání poskytnutých úvěrů odděleně od vlastních prostředků organizací (úvěrování na úvěrových účtech při používání obratového účtu).

(2) Odbor banky pro oborové ředitelství dohodne metodu úvěrování s oborovým ředitelstvím, pokud ústředí banky nedohodne s příslušným ústředním orgánem metodu úvěrování pro celé odvětví.

(1) Úvěrování a zúčtování na kontokorentním účtě se používá u organizací, které plní své povinnosti vůči společnosti, efektivně využívají vlastní zdroje a úvěr, dodržují úvěrové podmínky a organizují svou evidenci a rozborovou činnost tak, že jsou schopny prokazovat bance k jakým účelům využívají úvěru.

(2) Organizacím, úvěrovaným podle tohoto oddílu, se otevírá v bance debetně kreditní kontokorentní účet. Ke kontokorentnímu účtu mohou být otevřeny podúčty pro závody a zmocněnce, sloužící k provádění výplat nebo inkasa příjmů. Banka (ústředí) dohodne s příslušným ústředním orgánem, ve kterých případech se při kontokorentním úvěrování a zúčtování otevírají samostatné účty pro vybrané druhy úvěrů.

(3) Organizacím, u nichž je otevřen kontokorentní účet, mohou být zřízeny pro soustřeďování prostředků účelových podnikových fondů samostatné kreditní účty.

(1) Na kontokorentní účet organizace zúčtovává popř. odvádí hotovostní a bezhotovostní tržby a jiné provozní příjmy s výjimkou přímých účelových dotací pro jednotlivé fondy, pokud jsou pro ně otevřeny samostatné účty podle § 11 odst. 3.

(2) Z kontokorentního účtu organizace proplácí všechny své provozní platby s výjimkou plateb, které uhrazuje přímo z účtů, uvedených v § 11 odst. 3.

(1) Úvěrování podle tohoto oddílu se používá u organizací, u nichž nejsou splněny podmínky pro úvěrování a zúčtování na kontokorentním účtě (§ 11 odst. 1).

(2) Organizacím, úvěrovaným podle tohoto oddílu, se otevírá úvěrový účet, na němž se poskytuje úvěr na oběžné prostředky. Úvěr na oběžné prostředky může být poskytován na více úvěrových účtech.

Úvěr se poskytuje na základě žádosti organizace, v níž se uvede výše oběžných prostředků v členění dohodnutém v úvěrové smlouvě, výše volných prostředků provozní povahy použitelných ke krytí oběžných prostředků a výše oběžných prostředků, které podle úvěrové smlouvy nemohou být úvěrovány. Úvěrovou potřebu prokazuje organizace bance údaji rozvahy nebo operativními údaji o vývoji oběžných prostředků.

Úvěr se splácí ve lhůtách a v rozsahu, dohodnutém mezi bankou a organizací v úvěrové smlouvě nebo při poskytnutí úvěru. Úvěr se splácí z prostředků na obratovém účtě organizace.

(1) Pokud organizace nemůže zajistit výplatu mezd ani použitím svého rezervního fondu ani dotací z rezervního fondu nadřízeného orgánu, může požádat banku o úvěr na mzdy. V žádosti uvede příčiny, které vyvolaly nedostatek zdroje, a opatření k jejich odstranění.

(2) Pokud potřeba úvěru na mzdy nevyplývá z trvalých závažných nedostatků v hospodaření organizace, může banka poskytnout organizaci úvěr i na výplatu nezkrácených mezd. Pokud potřeba úvěru na mzdy vyplývá z trvalých závažných nedostatků v hospodaření organizace, může banka poskytnout úvěr jen na zaručený objem mezd. Zároveň stanoví organizaci maximální lhůtu, během níž jí tento úvěr bude poskytovat.

(3) Po uplynutí stanovené lhůty poskytne banka organizaci úvěr na mzdy na zaručený objem mezd jen na záruku orgánu nadřízeného organizaci. Při projednávání záruky dohodne tento orgán s příslušným orgánem banky podmínky úvěrování na záruku, zejména z jakých zdrojů a v jaké lhůtě bude zaručený úvěr splacen. Současně bude dohodnuto řešení finanční situace u organizace za účasti příslušných orgánů.

(4) Úvěr na mzdy se poskytuje na samostatném úvěrovém účtě.

(1) Náklady na řešení úkolů vědy a techniky pro vlastní potřebu organizace, pokud převyšují tvorbu rezervy na výdaje příštích období, schválené oborovým ředitelstvím v plánu organizace na příslušné období, se kryjí v případě potřeby úvěrem na oběžné prostředky.

(2) V případě časového nesouladu mezi tvorbou zdrojů a potřebou prostředků ve fondu technického rozvoje oborového ředitelství, může banka poskytnout oborovému ředitelství úvěr k doplnění fondu technického rozvoje oborového ředitelství, pokud oborové ředitelství nemůže použít jiných zdrojů. Tento úvěr se poskytuje na samostatném úvěrovém účtě.

Banka poskytuje organizacím tyto druhy investičních úvěrů:

a) investiční úvěr na oborové investice,

b) investiční úvěr na podnikové (racionalizační) investice,

c) krátkodobý investiční (překlenovací) úvěr na podnikové investice.

(1) Úvěrová smlouva na oborové investice se uzavírá mezi oborovým ředitelstvím a bankou (příslušným odborem banky pro oborové ředitelství) a mezi organizací a bankou (příslušnou pobočkou banky). Jde-li o oborový podnik bez přidružených podniků a účelových organizací, uzavírá se pouze smlouva s odborem banky pro oborové ředitelství podle odstavce 4.

(2) Úvěrové smlouvy na oborové investice se uzavírají zpravidla na několik let a jsou zpřesňovány smlouvami ročními.

(3) V úvěrové smlouvě mezi oborovým ředitelstvím a bankou (příslušným odborem banky pro oborové ředitelství) se stanoví zejména:

a) celkový objem úvěru na oborové investice pro nově zahajované stavby a stroje nezahrnuté do rozpočtu budovaných staveb;

b) rozdělení celkového objemu úvěru na jednotlivé stavby (stroje) a investory, dohodnuté při výběrovém řízení;

c) převzaté záruky za úvěry.

(4) V úvěrové smlouvě mezi organizací a bankou (pobočkou banky) se stanoví zejména objemy úvěrů na oborové investice, jejich časové rozložení, podmínky pro jejich poskytování a způsob a časový plán jejich splácení. Dále obsahuje úvěrová smlouva závazek, že organizace ihned splatí úvěr budou-li úvěrované základní prostředky převedeny z operativní správy organizace.

(5) V úvěrové smlouvě na podnikové (racionalizační) investice, uzavírané mezi organizací a bankou (příslušnou pobočkou banky), se stanoví zejména jmenovitě úvěry na jednotlivé investice, podmínky pro jejich poskytování, způsob a časový plán jejich splacení.

(1) Úvěr na oborové investice se poskytuje v rámci stanoveného objemového limitu oborových investic na základě výběrového řízení.*)

(2) Úvěr na oborové investice se poskytuje přímým investorům.

(3) Úvěr na oborové investice musí být splacen nejdéle do doby plánované návratnosti těchto investic.

(4) Celkový rámec úvěru, povolený na podíl celkového rozpočtového nákladu oborové investice, se rozdělí ve stejném poměru podle ročních plánovaných úkolů (podle plánu organizace výstavby). Takto stanovený roční podíl úvěru na oborové investice převádí banka podle dispozic přímého investora na jeho zdrojový investiční účet. Případné nesplnění nebo překročení ročního plánu dané oborové investice bude vyrovnáno úpravou podílu úvěru v následujícím roce. Se splácením úvěru se započne do jednoho měsíce od plánovaného termínu uvedení oborové investice do provozu.

(1) Na podnikové investice intenzifikačního a modernizačního charakteru (strojní i stavební) poskytuje banka organizacím při nedostatku zdrojů na podnikové investice úvěr.

(2) Úvěr podle odst. 1 se poskytuje na účelné a efektivní akce, které budou uvedeny do provozu nejpozději do 2 let od prvého čerpání úvěru.

(3) Organizace požádá banku o poskytnutí úvěru a předloží podklady prokazující účelnost a efektivnost akce a u stavebních akcí časový plán výstavby a jeho zajištění.

(4) Platební doklady za dodávky a práce na úvěrovanou investici se proplácejí přímo z účtu úvěru na podnikové (racionalizační) investice.

(5) Doba splácení úvěru na podnikové (racionalizační) investice nesmí být delší než 4 roky. Se splácením tohoto úvěru se započne do 1 měsíce od plánovaného termínu uvedení podnikové (racionalizační) investice do provozu.

(1) Krátkodobý investiční (překlenovací) úvěr může být poskytnut organizaci při nedostatku vlastních zdrojů na podnikové investice z důvodu časového nesouladu mezi tvorbou a potřebou zdrojů, při předstihu dodávek a prací, popř. i při neplnění tvorby vlastních zdrojů v plánované výši.

(2) Při žádosti o tento úvěr uvede organizace časový plán tvorby zdrojů a způsob splácení tohoto úvěru.

(3) Výnos krátkodobého investičního (překlenovacího) úvěru se převádí na investiční (zdrojový) účet podnikových investic postupně podle toho, jak vzniká nedostatek prostředků při placení provedených investičních prací a dodávek.

(4) Krátkodobý investiční (překlenovací) úvěr se splácí ze zdrojů na podnikové investice, nejdéle do 1 roku od jeho poskytnutí; v případě nevytvoření plánované výše vlastních zdrojů na podnikové investice na vrub podílu organizace na hrubém důchodu (zisku).

(1) Z úvěrů platí organizace bance úrok.

(2) Úroková sazba z provozních úvěrů je 6 %.

(3) Úroková sazba z investičního úvěru na oborové investice je 8 %.

(4) Úroková sazba z úvěru na podnikové (racionalizační) investice je 8 %.

(5) Úroková sazba z krátkodobého investičního (překlenovacího) úvěru na podnikové investice je 6 %.

(6) Úrokové sazby, uvedené v předchozích odstavcích platí obecně, pokud není jako podklad pro uzavírání úvěrových smluv na určitou dobu stanovena pro některá odvětví, popř. druhy úvěrů jiná sazba.

(7) V případech, kdy organizace porušila podmínky úvěrové smlouvy, může banka podle zásad úvěrové a úrokové politiky zvýšit sazbu při změně úvěrové smlouvy nejvýše na 12 %.

(8) Podmínky a rozsah snižování úrokové sazby se stanoví v zásadách úvěrové a úrokové politiky.

(1) Úroková sazba z kreditů na účtech organizací u banky je 1,8 %.

(2) Odchylné sazby pro úročení některých vkladů organizací u banky mohou být stanoveny v zásadách úvěrové a úrokové politiky.

Úroky se účtují pozadu a to za období nejdéle jednoroční, přičemž pro počítání úroku platí rok za 360 dní.

(1) Při přechodu na úvěrování podle této vyhlášky budou vlastní oběžné prostředky organizací s výjimkou výrobních a spotřebních družstev odvedeny do státních finančních rezerv; za tím účelem poskytne banka organizaci úvěr, odpovídající svou výší obratovému fondu organizace.

(2) U výrobních a spotřebních družstev poskytne banka úvěr se zřetelem k výši vlastních prostředků družstev a jejich případnému doplnění úvěrem poskytovaným z družstevních fondů podle dohody s příslušným ústředním svazem.

Výjimky a odchylky z této vyhlášky povoluje ústředí banky.

(1) Pokud se v této vyhlášce mluví o oborovém ředitelství, rozumí se oborové (generální) ředitelství trustu podniků i ředitelství oborového podniku.

(2) Ustanovení o oborovém ředitelství se použije obdobně též pro národní výbor příslušného stupně a pro příslušný družstevní svaz; odborem banky se ve vztahu ke krajskému národnímu výboru a krajskému družstevnímu svazu rozumí krajská pobočka banky a ve vztahu k okresnímu (místnímu) národnímu výboru pobočka banky.

Tato vyhláška se nevztahuje na organizace, pro něž je povolena výjimka z vládní vyhlášky o plánovitém řízení národního hospodářství nebo pro něž vláda stanoví zvláštní způsob plánovitého řízení, vyžadující zvláštní úpravu ustanovení o úvěru a úroku.*)

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1966.

Generální ředitel:

dr. Pohl v. r.

*) Pro poskytování investičních úvěrů výrobním a spotřebním družstvům platí zvláštní předpisy.

*) § 4 vyhlášky ministerstva financí a Státní banky čs. ze dne 4. září 1965 o financování reprodukce základních prostředků.

*) § 92 vládní vyhlášky č. 90/1965 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.