95/1968 Sb. · 16 paragrafů
Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika pracovníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak, z pojištění toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně i pro souběh nároků na přídavky na děti z nemocenského pojištění zaměstnanců a nároků na přídavky na děti a výchovné podle části čtvrté zákona.
(1) Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce ke změně oprávněného, z jehož nemocenského pojištění přídavky na děti náleží, nebo ke změně příjemce přídavků na děti, poskytují se přídavky na děti novému oprávněnému (příjemci) až za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž k takové změně došlo.
(2) Dojde-li v průběhu kalendářního měsíce u oprávněného k zániku nemocenského pojištění a k opětovnému vzniku nemocenského pojištění, náleží mu přídavky na děti za takový měsíc z posledního nemocenského pojištění v takovém měsíci.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro poskytování přídavků na děti nebo výchovného podle části čtvrté zákona.
(1) Žijí-li v rodině pracovníka nezaopatřené děti jeho a jeho manžela, z nichž na některé náleží přídavky a na jiné výchovné k důchodům podle předpisů platných před 1. listopadem 199311), poskytne se na žádost pracovníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by mu jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.
(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodům a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vyplaceného výchovného připadající na tento měsíc.
(1) Jestliže pracovník pobíral na dítě přídavky z nemocenského pojištění, ačkoli mělo být poskytováno výchovné podle části čtvrté zákona, zastaví se jejich poskytování počínajíc kalendářním měsícem, v němž to bylo zjištěno. Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, pak se za přeplatek považuje jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.4)
(2) Ustanovení předchozího odstavce platí obdobně,
a) jestliže přídavky byly poskytovány z nemocenského pojištění jiného pracovníka než toho, z jehož nemocenského pojištění měly být přiznány,
b) jestliže na dítě byly poskytovány přídavky na děti, ačkoli náleželo výchovné k důchodům.
(K § 27 odst. 2 zákona)
(1) Dítě je v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež tehdy, poskytuje-li mu tento ústav (zařízení) stravování, ubytování i ošacení.
(2) Za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 27 odst. 2 zákona se však nepovažuje denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo o mládež.
(1) Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které pracovník převzal do své péče z ústavu nebo zařízení za účelem pozdějšího osvojení.*)
(2) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 1, přiznají se přídavky, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má pracovník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů za předpokladu, že na toto dítě nelze přídavky přiznat z pojištění (zabezpečení) nikoho jiného.
Příslušný orgán sociálního zabezpečení může v jednotlivých odůvodněných případech
c) přiznat přídavky na děti z nemocenského pojištění pracovníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, jestliže je prokázáno, že neplní pravidelně podmínky stanovené pro poskytování přídavků na děti, a ohrožuje tak jejich plynulé poskytování.
d) rozhodnout o výplatě přídavků na děti do rukou zletilého dítěte, na které byly přiznány, jestliže takový postup je v jeho prospěch.
(1) Neuplatnil-li pracovník nárok na přídavky na děti, ačkoli by mu jinak z jeho pojištění náležely, je oprávněn uplatnit nárok z jeho pojištění v zájmu dítěte druhý z rodičů, jiný občan, který má dítě v přímém zaopatření, poručník, opatrovník nebo orgán pověřený úkoly v péči o děti.
(2) Kde se v této vyhlášce mluví o pracovníku, rozumí se tím přiměřeně i osoba samostatně výdělečně činná a její spolupracující osoba a uchazeč o zaměstnání.
Na děti důchodců, na které podle dosavadních předpisů náležely do 30. června 1968 přídavky na děti a na které od 1. července 1968 náleží výchovné k důchodu,**) poskytují se přídavky na děti, pokud jsou jinak splněny stanovené podmínky, jako záloha na výchovné ještě za měsíce červenec, srpen a září 1968, tyto přídavky se zúčtují na výchovné, které k důchodu náleží od 1. července 1968. Úhrada případných přeplatků, které přitom vznikly bez zavinění oprávněných, se nepožaduje.
V souvislosti s úpravou peněžité pomoci v mateřství a přídavků na děti provedenou zákonem se zrušují:
1. ustanovení § 11 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 61/1957 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení domáckých dělníků;
2. ustanovení § 19 odst. 1 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 7/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení sezónních zaměstnanců a pracovníků na nepravidelnou výpomoc;
3. ustanovení § 8 odst. 2 a § 9 odst. 2 a 3 vyhlášky Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú. l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených;
4. vyhláška Ústřední rady odborů č. 74/1959 Ú. l., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění zaměstnanců;
5. ustanovení § 44 písm. e) a § 56 vyhlášky Ústřední rady odborů č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění; v § 44 písm. f) této vyhlášky se zároveň vypouští citace § 23.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1968.
Předseda:
Poláček v. r.
*) § 232 zákoníku práce.
**) Sociální zabezpečení umělců, družstevních rolníků, jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících.
*) Splnění podmínek pro přídavky na děti se zjišťuje v této jiné soustavě zabezpečení podle předpisů o tom vydaných.
**) § 27 zákona, § 45 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb. a zákon č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti.
*) Zejména vyhláška č. 91/1958 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění, ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., a § 75 až 77 vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění.
**) § 19 a 38 zákona.
*) § 69 zákona o rodině.
1) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon).
Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.
2) § 142 odst. 2 zákoníku práce.
3) § 130 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
4) § 14 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.
10) § 15 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.
11) Čl. III odst. 1, 3 a 4 zákona č. 266/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.