§ 360a Zákon, kterým se mění a doplňuje hospodářský zákoník – Smlouva o sdružení

§ 360a Smlouva o sdružení (1) Smlouvou o sdružení se zavazují socialistické organizace, že spojí svoji činnost nebo část svých prostředků k dosažení určitého účelu, popřípadě v jiném společném zájmu. (2) Smlouva o sdružení vymezí zejména a) účel sdružení, dobu, na kterou je smlouva uzavírána, činnost, která je předmětem sdružení, a způsob jejího provádění, popřípadě prostředky, které jsou předmětem sdružení, b) práva a povinnosti zúčastněných organizací, výši podílů, kterými přispívají k úhradě nákladů spojených s výkonem dohodnuté činnosti a způsob rozdělení zisku nebo ztráty, c) důsledky porušení smluvních povinností, d) způsob vzájemného vypořádání závazků po zániku smlouvy o sdružení. (3) Smlouva o sdružení vznikne dohodou o celém jejím obsahu. K platnosti smlouvy je třeba písemné formy. (4) Smlouva o sdružení zaniká dohodou zúčastněných organizací, dosažením účelu, k němuž byla uzavřena, uplynutím doby, na kterou byla uzavřena, nebo v jiných případech stanovených ve smlouvě. (5) Pokud smlouva o sdružení nestanoví jinak, může zúčastněná organizace od smlouvy odstoupit nebo převést svá práva a povinnosti na jinou organizaci jen se souhlasem všech sdružených organizací.“. 165. § 361 odst. 2 a 3 zní: „(2) Organizace provádějí peněžní platby prostřednictvím bank, popřípadě jiných peněžních ústavů podle zvláštních předpisů. (3) Započtení vzájemných pohledávek organizací je možné po předchozí písemné dohodě organizací. Jde-li o pohledávky evidované v bance, je třeba též souhlasu banky. Právní předpis může stanovit, ve kterých případech lze provést započtení bez dohody organizací nebo případy, kdy je započtení vyloučeno.“. 166. Do § 361 se vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Dodavatel je oprávněn požadovat na odběrateli, aby složil u banky prostředky na úhradu budoucích pohledávek vzniklých splněním dodávky v případech, kdy je odběratel v prodlení s placením předchozích uskutečněných dodávek, je-li u něj uplatněn konsolidační program nebo ustavena přímá správa.“. 167. § 368 odst. 2 zní: „(2) Banka provádí platby podle příkazu organizace, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, kromě případů, ve kterých je podle právních předpisů banka oprávněna příkaz vrátit; bez příkazu organizace může být platba uskutečněna jen v případech dohodnutých mezi organizacemi nebo stanovených právními předpisy a dále u peněžitých pohledávek právoplatně přiznaných příslušným orgánem.“. 168. § 369 odst. 2 a 3 zní: „(2) Nestačí-li prostředky na všechny platby, provádí banka platby podle věcného pořadí stanoveného organizací, z jejíhož účtu má být platba uskutečněna, jinak v pořadí stanoveném právními předpisy. Právní předpisy mohou stanovit pro některé platby přednostní pořadí. (3) Právo organizace disponovat prostředky na účtě může být omezeno jen právním předpisem.“. 169. § 372 odst. 1 zní: „(1) Provede-li banka platbu chybně, odstraní nesprávnost opravným zúčtováním; opravným zúčtováním lze odstranit i jiné závady, které banka zjistí při provádění platebního styku nebo výkonu kontrolních oprávnění.“. 170. V § 372 odst. 2 se vypouští druhá věta. 171. V § 377 se na konci připojují slova „celkem však nejvýše 15 000 Kčs.“. 172. § 382 odst. 1 zní: „(1) Pro úvěrování platí tyto zásady: a) úvěrové prostředky mohou být použity pouze pro potřeby organizace, které byl úvěr poskytnut, b) organizace je oprávněna použít úvěrových prostředků jen k účelům, ke kterým byly poskytnuty, c) úvěr je splatný ve stanovené lhůtě, d) organizace je povinna pečovat o to, aby úvěr byl stanoveným způsobem zajištěn, e) z úvěru platí organizace úroky ve výši, ve které byly dohodnuty nebo stanoveny obecně závazným právním předpisem.“. 173. Za § 382 se vkládá nový § 382a, který zní: