Stručně: Paragraf 71 zákona o národním pojištění (99/1948) stanovuje, jak se vypočítá výše starobního nebo invalidního důchodu, který se skládá ze základní a zvyšovacích částek, a určuje, jak se pro tento výpočet zjistí průměrný roční výdělek.
§ 71 Výše důchodů.
(1) Starobní (invalidní) důchod se skládá z částky základní a z částek zvyšovacích.
(2) Základní částka činí ročně 8.400 Kčs a 20% průměrného ročního výdělku podle odstavce 5.
(3) Zvyšovací částky za prvních dvacet let pojištění činí 0.4% průměrného ročního výdělku za každý rok. Zvyšovací částky za každý další rok pojištění činí 0.8% průměrného ročního výdělku. Za doby pojištění po 60. roce věku činí roční zvyšovací částky 2% průměrného ročního výdělku. Dobám pojištění se kladou na roveň doby náhradní uvedené v § 61, odst. 2, písm. a) až d). Ustanovení § 61, odst. 3 platí obdobně. Úhrn zvyšovacích částek činí nejméně 8% průměrného ročního výdělku.
(4) Při zjišťování doby rozhodné pro výměru zvyšovacích částek se úhrnná doba vyjádří v letech tak, že 365 dnů činí jeden rok a zbytek se počítá za celý rok. Pro zaměstnance sezonní stanoví na návrh Ústřední národní pojišťovny po slyšení jednotné odborové organisace ministr sociální péče jiný způsob zjištění doby pojištění a náhradních dob pro výměru zvyšovacích částek.
(5) Průměrným ročním výdělkem se rozumí roční průměr vyměřovacích základů (§ 20) za posledních pět kalendářních let před nápadem dávky, po případě za menší počet let, netrvalo-li pojištění tak dlouho. Kalendářní rok prvního vstupu do pojištění a kalendářní roky před rokem 1946 se nepočítají. Byl-li poslední rok před nápadem dávky nebo rok, v němž dávka napadla, zároveň rokem prvního vstupu do pojištění, stanoví se průměrný roční výdělek z celé doby pojištění. Je-li roční průměr vyměřovacích základů za posledních deset kalendářních let, po případě za menší počet let, netrvalo-li pojištění tak dlouho, větší než průměr za posledních pět let, rozumí se průměrným ročním výdělkem roční průměr za tuto delší dobu. K náhradním dobám (§ 61, odst. 2) se při výpočtu průměrného ročního výdělku nehledí. Takto vypočtený průměrný výdělek se zaokrouhluje na celé stovky korun směrem nahoru.
(6) U pojištěnců mladších 21 let se pokládá, je-li to pro ně příznivější, za průměrný roční výdělek pravidelný nejnižší pracovní výdělek, jehož dosahuje 21letý plně placený zaměstnanec stejného zaměstnání v témže nebo jiném podniku téhož nebo podobného druhu.
(7) Pro doby dobrovolného pokračování v pojištění (§ 148) platí vyměřovací základ, podle něhož bylo placeno pojistné.
(8) Starobní (invalidní) důchod vyměřený podle odstavců 1 až 7, činí nejvýše 85% průměrného ročního výdělku, nejméně však 9.600 Kčs ročně.
(9) Jsou-li u pojištěnce splněny podmínky § 61, odst. 1 nebo 4 pouze s přihlédnutím k činnosti zakládající pojištění podle § 2, odst. 1, písm. b) nebo c) a nebyl-li přihlášen k tomuto pojištění včas nebo alespoň půl roku před nápadem dávky, činí jeho starobní (invalidní) důchod pouze 8.400 Kčs.
Paragraf 71 zákona o národním pojištění (99/1948) stanovuje, jak se vypočítá výše starobního nebo invalidního důchodu, který se skládá ze základní a zvyšovacích částek, a určuje, jak se pro tento výpočet zjistí průměrný roční výdělek.
Co to znamená v praxi
Složení důchodu: Důchod se vždy skládá ze dvou částí – pevné základní částky a proměnných zvyšovacích částek, které závisí na délce pojištění a výdělku.
Výpočet zvyšovacích částek: Zvyšovací částky se počítají jako procento z průměrného ročního výdělku a jejich výše se liší podle délky pojištění (např. za prvních 20 let je to 0,4 % ročně, za další roky 0,8 % ročně a za dobu pojištění po 60. roce věku 2 % ročně).
Určení průměrného ročního výdělku: Pro výpočet důchodu se bere průměrný roční výdělek za posledních pět kalendářních let před vznikem nároku na dávku, přičemž existují specifická pravidla pro kratší doby pojištění nebo pro případy, kdy je průměr za delší období (deset let) výhodnější.
Omezení výše důchodu: Starobní nebo invalidní důchod má stanovenou maximální výši (85 % průměrného ročního výdělku) a minimální výši (9 600 Kčs ročně).
Na co si dát pozor
Specifická pravidla pro mladší pojištěnce: U pojištěnců mladších 21 let se pro výpočet průměrného ročního výdělku může použít výhodnější pravidelný nejnižší pracovní výdělek 21letého zaměstnance.
Vliv náhradních dob: Doby náhradní (uvedené v § 61, odst. 2, písm. a) až d)) se pro účely zvyšovacích částek počítají stejně jako doby pojištění, ale při výpočtu průměrného ročního výdělku se k nim nepřihlíží.
Zaokrouhlování výdělku: Vypočtený průměrný roční výdělek se vždy zaokrouhluje na celé stovky korun směrem nahoru.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.