Zákon o národním pojištění

(1) Pojištěncům, kteří dne 1. října 1948 mají nárok na nemocenské podle § 36 pro neschopnost k práci nastalou před tímto dnem, vyměří se od tohoto dne nemocenské podle stupňů uvedených v § 36, odst. 2 tak, že první a druhé třídě podle dosud platných předpisů odpovídá první stupeň, třetí až šestnácté třídě postupně stupeň druhý až patnáctý. K změnám příjmů, nastalým u těchto pojištěnců po 30. září 1948, přihlédne se podle ustanovení § 36, odst. 3, věty šesté.

(2) Běh karenčních lhůt podle § 37, odst. 1 a 2 počíná nejdříve 1. lednem 1950.

(3) Do podpůrčí doby podle § 36 se započítává podpůrčí doba podle předpisů o nemocenském pojištění platných (použivatelných) do 30. září 1948.

Peněžité dávky v mateřství se poskytují podle právních předpisů platných (použivatelných) v den porodu. Nastane-li však porod v době od 15. srpna 1948 do 15. listopadu 1948, poskytne pojišťovna peněžité dávky v mateřství podle onoho práva, podle něhož jest úhrn peněžitých dávek v mateřství vyšší. Jsou-li podmínky pro přiznání dávky splněny pouze podle jednoho práva, poskytnou se dávky podle tohoto práva. Peněžité dávky v mateřství vyplácené do 30. září 1948 se započtou do celkového nároku. Peněžitými dávkami se tu rozumějí také peněžité náhrady za naturální dávky při porodu.

(1) Osoby dobrovolně pokračující v nemocenském pojištění dne 30. září 1948 budou od tohoto dne platiti pojistné z příjmu rovnajícího se střednímu výdělku oné třídy, ve které dosud v pojištění pokračovaly.

(2) Ústřední národní pojišťovna stanoví vyhláškou, jakým způsobem bude převedeno dobrovolné pojištění podle § 251 zákona č. 221/1924 Sb. v pojištění podle § 149 tohoto zákona.

(1) Jestliže osoby, které teprve tímto zákonem budou podrobeny nemocenskému pojištění, nebo jejich rodinní příslušníci sjednali nebo sjednají před 1. lednem 1950 se soukromými (smluvními) pojišťovnami pojistné smlouvy o pojištění pro případ nemoci nebo mateřství, zanikne smlouva o tomto pojištění bez výpovědi, oznámí-li pojistník do 30. června 1950 smluvní pojišťovně doporučeným dopisem, že ruší tuto smlouvu. Smlouva se ruší prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni doručení oznámení. Pojistník může se stejným účinkem zrušiti takovým oznámením smlouvy o soukromém pojištění úrazovém nebo o soukromém pojištění na pohřebné, které byly sjednány v oboru soukromého (smluvního) nemocenského pojištění.

(2) Soukromá pojišťovna, se kterou pojistník zrušil smlouvu podle odstavce 1, je povinna odškodniti pojistné případy nastalé do dne zániku smluvního pojištění, budou-li takové nároky ohlášeny smluveným způsobem.

TŘETÍ ODDÍL.

(1) Podle tohoto zákona se posuzují všechny dávky, které napadly za jeho účinnosti. Důchody napadlé podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění (pojištění invalidní, pensijní, hornické a úrazové) a vyplácené za účinnosti tohoto zákona se pokládají za důchody podle tohoto zákona; další trvání nároků na ně posuzuje se podle ustanovení tohoto zákona. Kdyby však nebyla podle tohoto zákona splněna nebo později odpadla některá podmínka pro další výplatu důchodu, důchod by však náležel podle dosavadních předpisů, trvá nárok na tento důchod i nadále, avšak pouze ve výši podle dosavadních předpisů.

(2) Tam, kde tento zákon vyžaduje k vzniku nároku na dávky nebo její výši určitou dobu trvání pojištění, kladou se příspěvkové doby, získané v některém z dosavadních odvětví veřejnoprávního důchodového pojištění včetně dobrovolného pokračování v pojištění, na roveň době pojištění podle tohoto zákona. Ke krácení nebo zrušení příspěvkové doby v důsledku vrácení prémií nebo výplaty výbavného podle dosavadních předpisů o pensijním pojištění se pro nároky na dávky podle tohoto zákona nepřihlíží.

(3) Je-li podle tohoto zákona pro výši nároků rozhodný výdělek pojištěnce v určité době, kladou se horní hranice tříd, v nichž byl pojištěnec zařazen podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění před 1. říjnem 1948, v hornickém pojištění pak započitatelné požitky, na roveň výdělku, který je podkladem pro stanovení průměrného ročního výdělku podle § 71, odst. 5.

(4) Napadne-li starobní (invalidní) důchod po 30. září 1948 a nezískal-li pojištěnec v pojištění příspěvkovou dobu po 31. prosinci 1945, vyměří se mu důchod tak, jako by napadl dne 30. září 1948. Ustanovení § 270 platí i zde. Napadne-li vdovský důchod po takové osobě, vyměří se jí důchod sazbou uvedenou v § 74 z důchodu starobního (invalidního) nebo z nároku na něj.

(1) Starobní (invalidní) důchod přiznaný podle tohoto zákona nesmí býti nižší než starobní nebo invalidní důchod, který by byl napadl 30. září 1948 podle dosavadních předpisů, zvýšený podle § 270. Takto vyměřený důchod nesmí přesahovati 85% průměrného ročního výdělku (§ 71, odst. 5).

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro úhrn důchodů pozůstalých, které se vyměřují z důchodů podle odstavce 1.

(3) Při zjišťování nároku podle dosavadních předpisů ve smyslu odstavců 1 a 2 jest vzíti zřetel k dosavadním předpisům o přestupech ve veřejnoprávním důchodovém pojištění (zaopatření), účinným před 1. říjnem 1948. Přestupy osob, které dosud byly v zaměstnání vyňatém z pojistné povinnosti podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění a které vstupují do pojištění podle tohoto zákona, upraví vláda nařízením.

(4) Pro hornické provisionisty, kteří získají do 30. září 1948 alespoň jeden příspěvkový měsíc na podkladě zaměstnání v hornictví, zůstává ustanovení § 88 zákona ze dne 6. března 1947, č. 44 Sb., o hornickém pensijním pojištění nedotčeno. Jsou-li u nich splněny podmínky uvedené v tomto ustanovení, vyměří se jim důchod podle zákona č. 44/1947 Sb.

(5) Nároky zaměstnanců ze smluv a předpisů o pensijním zaopatření jejich a jejich rodinných příslušníků, zůstávají nedotčeny. Z těchto plnění lze však odečítati dávky poskytované podle tohoto zákona s výjimkou zvýšení podle § 270. Z účelového jmění, které dosud sloužilo k zajištění nároků zaměstnanců vyňatých z pojistné povinnosti veřejnoprávního důchodového pojištění, může býti zřízen příplatkový ústav podle zákona ze dne 15. dubna 1948, č. 98 Sb., o soustředění pensijního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a o některých dalších opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění; v tom případě jest zaměstnavatel povinen zajistiti u tohoto zařízení takové nároky, aby se spolu s nároky podle tohoto zákona rovnaly alespoň nárokům podle dosavadních smluv a předpisů o pensijním zaopatření. O daňových, dávkových a poplatkových úlevách platí zde obdobně ustanovení zákona č. 98/1948 Sb.

(1) Získal-li pojištěnec čekací dobu podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění a nároky do 30. září 1948 nezanikly, platí do 30. září 1951 podmínka § 61 za splněnou.

(2) Získal-li pojištěnec čekací dobu podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění a nezanikly-li nároky do 30. září 1948, avšak k nápadu důchodu do tohoto dne nedošlo, ježto nebyly splněny podmínky nápadu stanovené dosavadními předpisy, byly však splněny podmínky nápadu důchodu podle tohoto zákona, náleží důchod za podmínek a ve výši podle tohoto zákona od 1. října 1948. Vdovské důchody po pojištěncích podle zákona č. 221/1924 Sb. a předpisů tento zákon měnících a doplňujících náleží však za podmínek § 65, odst. 2, písm. b), c) nebo d) ve výši 1.000 Kčs měsíčně, za podmínek § 65, odst. 2, písm. a) ve výši 800 Kčs měsíčně. Ustanovení § 74, odst. 5 platí zde obdobně.

(3) Osoby, které dne 30. září 1948 dobrovolně pokračovaly v pojištění podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění, mohou dobrovolně pokračovati v pojištění i po tomto dni s dosavadním pojistným a s účinkem dobrovolného pokračování v pojištění podle tohoto zákona.

(4) U pojištěnce, který do 30. září 1948 získal v pojištění aspoň 15 let, platí podmínka 20 let pojištění podle § 62, odst. 2 za splněnou.

(5) Nárok na výbavné podle předpisů o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, vzniklý po 30. září 1941, ale do 30. září 1948 neuplatněný, lze uplatniti do 30. září 1949. Výbavné náleží ve výši podle předpisů platných v den sňatku.

(6) Doby služby v československých legiích nebo v Rudé armádě (zákon ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům, a zákon ze dne 3. října 1946, č. 196 Sb., jímž se doplňují některá ustanovení zákona č. 462/1919 Sb.) a doby jiné účasti na národním boji za osvobození (zákon ze dne 19. prosince 1946, č. 255 Sb., o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození) se v rozsahu započitatelném pro veřejné zaměstnance podle uvedených zákonů kladou pro pojištěnce podle tohoto zákona na roveň dobám pojištění podle tohoto zákona, pokud nebyly již podle dosavadních předpisů započteny jako příspěvkové doby.

(7) Starobní (invalidní) důchody osob uvedených v §§ 4 a 5, pokud napadly do 30. září 1953, činí nejvýše 21.000 Kčs ročně; napadly-li v době od 1. října 1953 do 30. září 1958, činí nejvýše 30.000 Kčs ročně. Vdovské a sirotčí důchody vyměřují se ze starobních (invalidních) důchodů, stanovených podle předchozí věty. Tato ustanovení se nevztahují na pojištěnce, kteří do 30. září 1948 získali čekací dobu podle dosavadních předpisů o veřejnoprávním důchodovém pojištění a jejichž nároky do tohoto dne nezanikly.

(1) Důchody přiznané podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, a zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách ve znění předpisů tyto zákony měnících a doplňujících, napadlé do 30. září 1948, se upravují od 1. října 1948 takto:

a) Důchody invalidní a starobní včetně zvýšení pro bezmocnost a zvýšení podle zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 156 Sb., o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění, avšak bez výchovného (odstavec 3), se zvyšují o 40% důchodu. Invalidní a starobní důchody přiznané podle zákona č. 221/1924 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících se dále zvyšují o 300 Kčs měsíčně. Úhrnné zvýšení nesmí přesahovati 800 Kčs měsíčně.

b) Vdovské důchody, u nichž jsou splněny podmínky § 65, odst. 2, písm. b), c) nebo d), včetně zvýšení pro bezmocnost a zvýšení podle zákona č. 156/1945 Sb. se zvyšují o 70%. Splní-li se nebo odpadnou-li tyto podmínky později, přizná se nebo odejme se zvýšení podle věty prvé ode dne změny. Vdovské důchody přiznané podle zákona č. 221/1924 Sb. a předpisů tento zákon měnících a doplňujících se dále zvyšují o 200 Kčs měsíčně. Úhrnné zvýšení nesmí přesahovati 700 Kčs měsíčně.

c) Sirotčí důchody se zvyšují o 200 Kčs měsíčně.

(2) Invalidní (hornické) provise a starobní provise, přiznané v provisním pojištění před 1. lednem 1947, se upraví na výši, která by podle dosavadních předpisů náležela důchodcům alespoň 65letým, vdovské provise pak na výši, která by podle dosavadních předpisů náležela vdovám alespoň 55letým, pokud je už nepobírají. Takto upravené důchody se zvyšují podle odstavce 1 tak, jako důchody podle zákona č. 221/1924 Sb. a předpisů tento zákon měnících a doplňujících. Stejně se zvyšují důchody přiznané v provisním pojištění po 31. prosinci 1946 osobám, na něž se nevztahuje zákon č. 44/1947 Sb.

(3) Místo dosavadního výchovného (vychovávacího příplatku, příplatku na dítě) k důchodům podle odstavce 1 náleží výchovné ve výši rodinných přídavků podle zákona č. 154/1945 Sb. ve znění předpisů jej měnících a doplňujících.

(4) Dosavadní důchody vdovecké, rodičů, sester a dcer nahrazují se důchodem ve výši 8.400 Kčs ročně, pokud jejich dosavadní důchod není vyšší a pokud nemají jiný důchod podle tohoto zákona nebo z veřejného zaopatření. Jde-li o dva důchodce žijící ve společné domácnosti, platí obdobně ustanovení § 89, odst. 7.

(5) Požívá-li někdo několika důchodů, zvyšuje se podle odstavců 1 a 2 pouze nejvyšší z nich.

(6) Ustanovení o zvýšení důchodů neplatí pro důchody z připojištění a pro onu část důchodů z pensijního pojištění novinářů (redaktorů), která přesahuje výši podle obecných zásad pensijního pojištění.

(7) Důchody se podle odstavců 1 a 2 zvýší podle měsíčních splátek snížených o příspěvek na nemocenské pojištění důchodců. Ode dne zvýšení důchodů se příspěvky na nemocenské pojištění důchodců nesrážejí.

(8) Zvýšení podle předchozích odstavců náleží od první měsíční splátky po dni uvedeném v odstavci 1.

(9) Zvýšením důchodů zůstává nedotčena výše závazků třetích osob zakládajících se na právním předpisu nebo na smlouvě poskytovati příspěvek k důchodům. V případech uvedených v § 268, odst. 5 může Ústřední národní pojišťovna zvýšení důchodu zcela nebo zčásti odepříti. Podrobnosti stanoví Ústřední národní pojišťovna se souhlasem ministerstva sociální péče.

(1) Důchody z veřejnoprávního úrazového pojištění včetně všech dosavadních zvýšení a příplatků se upravují od 1. října 1948, nevyplácí-li se zároveň některý z důchodů podle § 270 a je-li to pro důchodce příznivější, takto:

1. Stal-li se odškodněný úraz v podniku živnostenském před 1. prosincem 1945, zvyšují se důchody:

a) při 100%ní ztrátě výdělečné schopnosti na 18.000 Kčs ročně;

b) při částečné ztrátě této schopnosti dosahující aspoň 20% na onu poměrnou část částky uvedené v písm. a), která odpovídá stupni ztráty výdělečné schopnosti;

c) důchody pozůstalých se v těchto případech upravují na 5.400 Kčs ročně.

2. Stal-li se odškodněný úraz v podniku zemědělském nebo lesním v zemích České a Moravskoslezské před 1. lednem 1945 nebo na Slovensku před 1. říjnem 1948, zvyšují se důchody:

a) při 100%ní ztrátě výdělečné schopnosti na 12.000 Kčs ročně;

b) při částečné ztrátě této schopnosti dosahující aspoň 20%, na Slovensku aspoň 25%, na onu poměrnou část částky uvedené v písm. a), která odpovídá stupni ztráty výdělečné schopnosti;

c) důchody pozůstalých se v těchto případech upravují na 3.600 Kčs ročně.

3. Stal-li se odškodněný úraz v podniku živnostenském na Slovensku v době od 1. prosince 1945 do 31. prosince 1947, zvyšují se důchody:

a) při 100%ní ztrátě výdělečné schopnosti na 20.000 Kčs ročně;

b) při částečné ztrátě této schopnosti dosahující aspoň 20% na onu poměrnou část částky uvedené v písm. a), která odpovídá stupni ztráty výdělečné schopnosti;

c) důchody pozůstalých v těchto případech se upravují na 6.000 Kčs ročně.

4. Stal-li se odškodněný úraz v zemích České a Moravskoslezské v podniku živnostenském před 1. lednem 1944 nebo v podniku zemědělském nebo lesním před 1. lednem 1945, poskytne se:

a) důchodcům, u nichž ztráta výdělečné schopnosti nedosahuje 10%, odbytné ve výši 1.000 Kčs;

b) důchodcům, u nichž ztráta výdělečné schopnosti dosahuje alespoň 10%, nepřevyšuje však 30%, může Ústřední národní pojišťovna na místě důchodu poskytnouti odbytné, požádají-li o ně nejpozději do 30. září 1949:

od 10% do 20% výdělečné neschopnosti 4.000 Kčs,

nad 20% do 25% výdělečné neschopnosti 12.000 Kčs,

nad 25% do 30% výdělečné neschopnosti 18.000 Kčs.

(2) Za dobu před 1. říjnem 1948 platí od 1. ledna 1948 pro úpravu důchodů v podnicích zemědělských nebo lesních na Slovensku ustanovení čl. IV, § 4, pokud se týče § 5, odst. 2 zákona ze dne 25. března 1948, č. 70 Sb., o sjednocení některých předpisů ve veřejnoprávním sociálním pojištění.

(1) Do doby, než nabudou účinnosti ustanovení tohoto zákona o nemocenském pojištění osob uvedených v § 2, odst. 1, písm. b) a c), poskytují se těmto osobám, pokud jsou činny v zemědělském nebo lesním podniku, a jejich rodinným příslušníkům při pracovním úrazu v těchto podnicích věcné dávky nemocenského pojištění podle §§ 27, 28 a 34. Ústřední národní pojišťovna může přiznati těmto osobám, pokud se na ně nevztahuje ustanovení § 76, odst. 1 zákona, v případech hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti též odškodnění za pracovní úrazy podle §§ 77 až 88 zákona.

(2) Na úhradu dávek uvedených v odstavci 1 platí se přirážka k pojistnému ve výši, kterou určí ministerstvo práce a sociální péče vyhláškou v Úředním listě.

Poživatelé státních starobních podpor podle zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb., o státních starobních podporách, a podle nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 107 Sb. n. SNR, o dočasné úpravě státní starobní podpory, ve znění předpisů tyto předpisy měnících a doplňujících, mají od 1. října 1948 nárok na sociální důchod podle § 89. Přiznáním tohoto důchodu zaniká výplata státní starobní podpory.

Ustanovení § 92, odst. 1 a 2 se vztahuje na důchody z veřejnoprávního důchodového pojištění napadlé před 1. říjnem 1948 jen tehdy, sejdou-li se s důchody nebo odpočivnými (zaopatřovacími) požitky napadlými po 1. říjnu 1948. Za průměrný výdělek ve smyslu § 71, odst. 5, podle něhož se posuzuje krácení stanovené v § 92, se pak považuje průměrný výdělek dosažený za účinnosti tohoto zákona.

O příplatkových ústavech a jiných zaopatřovacích zařízeních platí také za účinnosti tohoto zákona předpisy zákona č. 98/1948 Sb.

(1) Důchodcům Ústřední sociální pojišťovny, Všeobecného pensijního ústavu a Ústřední bratrské pokladny s výjimkou osob, jimž důchody napadly podle zákona č. 44/1947 Sb., kteří mají nárok na výplatu důchodové splátky za květen 1948, vyplatí se tato splátka ve výši skutečně poukazované dvakrát. Ustanovení toto se nevztahuje na důchody z připojištění.

(2) Ustanovení odstavce 1 vztahuje se na důchodce jiných nositelů pojištění podle zákona o pensijním pojištění pouze co do zákonné části jejich důchodů, které by jim příslušely, kdyby byli pojištěni u Všeobecného pensijního ústavu. Totéž platí pro důchodce z pojištění podle § 124 zákona o pensijním pojištění.

(3) Důchodcům Ústřední sociální pojišťovny a Ústřední bratrské pokladny s výjimkou osob, jimž napadly důchody podle zákona č. 44/1947 Sb., kteří mají nárok na výplatu důchodové splátky za červenec 1948, náleží tyto jednorázové částky:

a) k důchodům invalidním nebo starobním 600 Kčs,

b) k důchodům vdovským (vdoveckým) 400 Kčs,

c) k důchodům sirotčím 200 Kčs.

(4) Platy náležející podle odstavců 1 a 3 nemají za následek zvýšení daně ze mzdy.

(5) Pojistné ve všech dosavadních odvětvích veřejnoprávního důchodové pojištění od 1. května 1948 činí 10 % pracovního výdělku. Ministerstvo sociální péče upraví vyhláškou podle § 246 podrobnosti; vyžadují-li toho důvody účelné správy pojištění, může též stanoviti výjimky ze zásady věty první.

ČTVRTÝ ODDÍL.

(1) Působnost podle tohoto zákona vykonávají ministři (ministerstva) na Slovensku zásadně prostřednictvím příslušných pověřenců (pověřenectev), kteří se při tom řídí rozhodnutími a směrnicemi vydanými ministrem (ministerstvem).

(2) Vyhlášky vyhlášené podle tohoto zákona v Úředním listě uveřejňují se, pokud se vztahují též na Slovensko, v Úředním věstníku.

(1) Dnem 1. října 1948 pozbývají platnosti, po případě použivatelnosti, všechny předpisy, které upravují veřejnoprávní nemocenské, důchodové a úrazové pojištění nebo vůbec věci upravené tímto zákonem, pokud se v něm nestanoví jinak.

(2) Zejména se ruší platnost, po případě použivatelnost těchto předpisů ve znění předpisů je měnících a doplňujících:

a) zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří,

b) vládního nařízení ze dne 9. července 1941, č. 365 Sb., o nemocenském pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách, a nařízení s mocí zákona ze dne 13. března 1941, č. 55 Sl. z., o organisaci sociálního pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách a o jejich nemocenském pojištění,

c) zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců, a zákona ze dne 18. prosince 1941, č. 270 Sl. z., o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců,

d) vládního nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb., o pojištění u bratrských pokladen,

e) vládního nařízení ze dne 30. března 1942, č. 99 Sb., o nemocenském pojištění důchodců Ústřední sociální pojišťovny,

f) zákona ze dne 21. února 1929, č. 26 Sb., o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců ve vyšších službách,

g) zákona ze dne 6. března 1947, č. 44 Sb., o hornickém pensijním pojištění,

h) zákona ze dne 11. července 1922, č. 242 Sb., o pojištění u báňských bratrských pokladen,

ch) zákona ze dne 28. prosince 1887, č. 1 ř. z. z r. 1888, o úrazovém pojištění dělníků, zákonného článku XIX/1907, o pojištění průmyslových a obchodních zaměstnanců pro případ nemoci a úrazů, a zákonného článku XVI/1900, o pomocné pokladnici pro zemědělské dělníky a čeleď,

i) zákona ze dne 10. června 1925, č. 148 Sb., o pojištění osob samostatně hospodařících pro případ invalidity a stáří,

j) zákona ze dne 30. ledna 1947, č. 18 Sb., o sjednocení některých lhůt a podmínek ve veřejnoprávním důchodovém pojištění,

k) zákona ze dne 5. března 1947, č. 46 Sb., o odškodnění nemocí z povolání,

l) zákona ze dne 21. března 1929, č. 43 Sb., o státních starobních podporách, a nařízení Slovenské národní rady ze dne 23. srpna 1945, č. 107 Sb. n. SNR, o dočasné úpravě státní starobní podpory,

m) zákona ze dne 5. března 1946, č. 47 Sb., o odstranění křivd a o některých ochranných opatřeních v oboru veřejnoprávního sociálního pojištění,

n) zákona ze dne 13. prosince 1945, č. 156 Sb., o přídavcích k důchodům z veřejnoprávního sociálního pojištění,

o) předpisů o nemocenském pojištění zaměstnanců československých státních drah, poštovních zaměstnanců a zaměstnanců továren na tabák,

p) zákona ze dne 25. března 1948, č. 70 Sb., o sjednocení některých předpisů ve veřejnoprávním sociálním pojištění, s výjimkou čl. V tohoto zákona.

(3) Úrazové pojištění (zaopatření) zaměstnanců státních podniků, kteří jsou zproštěni pojistné povinnosti podle § 4 zákona č. 1/1888 ř. z. ve znění čl. III zákona č. 207/1919 Sb., pokud nejsou pojištěni podle § 2, odst. 1, zůstává tímto zákonem nedotčeno.

(1) Ustanovení páté a šesté části a prvního a druhého oddílu sedmé části tohoto zákona nabývají účinnosti dnem 1. července 1948. Po tomto dni provádí Ústřední národní pojišťovna pojištění prováděné dosud nositeli pojištění, svazy, fondy a zařízeními uvedenými v § 247, odst. 1 podle dosavadních předpisů.

(2) Ustanovení o důchodovém pojištění nabývají účinnosti dnem 1. října 1948. Ustanovení o nemocenském pojištění osob uvedených v § 2, odst. 1, písm. a), d) a e) nabývají účinnosti dnem 1. října 1948. Ustanovení o nemocenském pojištění osob uvedených v § 2, odst. 1, písm. b) a c) nabudou účinnosti dnem, který určí vláda nařízením; při tom může vláda stanoviti tuto účinnost postupně pro různé skupiny těchto pojištěnců a upraviti v podrobnostech způsob pojištění a rozsah i podmínky pro nárok na dávky, jakož i výši pojistného odchylně od ustanovení tohoto zákona.

(3) Ustanovení společná důchodovému i nemocenskému pojištění nabývají účinnosti v den a v rozsahu odpovídajícím ustanovení odstavce 2.

(4) Ostatní ustanovení tohoto zákona a § 120, odst. 1 a § 135 nabývají účinnosti v den, který stanoví vláda nařízením.

(5) Ustanovení § 246 nabývá účinnosti dnem vyhlášení tohoto zákona.

(6) Ustanovení §§ 151, 241 až 245, 255 až 258, 260 a § 278, odst. 1 a 2 zákona nabývají účinnosti dnem 1. října 1948.

(7) Ustanovení §§ 247 až 254 a 259 zákona nabývají účinnosti dnem 1. července 1948.

(8) Ustanovení § 276, § 278, odst. 3 a § 280 zákona nabývají účinnosti dnem 15. května 1948.

Tento zákon provede ministr sociální péče v dohodě se zúčastněnými členy vlády.

Dr. Beneš v. r.

Gottwald v. r.

Erban v. r.

Příloha k § 78.

Běž. čísloNemoc z povoláníPodniky (§ 78, odst. 1)I.II.III.1Onemocnění z olova a jeho sloučeninKožní onemocnění se považují za nemoc

z povolání jen potud, pokud jsou projevem

celkového onemocnění, způsobeného

pronikáním škodlivých látek do těla.K 1 - 16:

Všechny podniky, ve kterých

látky vedle uvedené se vyrábějí

zpracovávají, používají

nebo se vyskytují jako vedlejší

výrobky či vůbec jinak2Onemocnění z fosforu a jeho sloučenin3Onemocnění ze rtuti a jejích sloučenin4Onemocnění z arsenu a jeho sloučenin5Onemocnění z manganu a jeho sloučenin6Onemocnění z benzenu a jeho homologů7Onemocnění z nitro- a amino- sloučenin

benzenu nebo jeho homologů a jejich odvozenin8Onemocnění z halogenisovaných

uhlovodíků mastné řady9Onemocnění z dusičných esterů

glycerinů a dusičných esterů jiných látek

mastné řady10Onemocnění ze sirouhlíku11Onemocnění ze sirovodíku12Onemocnění z látek bojových13Onemocnění z kysličníku uhelnatého14Onemocnění z kyanovodíku a jeho odvozenin, jako

kyanamidu vápenatého (dusíkatého vápna)15Onemocnění způsobené roentgenovými paprsky a

radioaktivními látkami16Onemocnění kožní rakovinou nebo kožními změnami,

majícími sklon k přechodu v rakovinu, způsobená

sazemi, parafínem, dehtem, kreosotem, antracénem,

smolou, a podobně působícími látkami

(kancerogenními)17Kožní onemocnění účinkem škodlivin vyskytujících

se v podniku, které je takové povahy, že se často

opakuje a nutí ke změně povolání nebo k

zanechání výdělečné prácev nichž jsou pojištěnci vydáni

tomuto nebezpečí18Onemocnění rakovinou plic, způsobené radiovými

paprsky a radiovou emanací, nebo dočasný

chorobný stav, u něhož celkový a po případě i plicní

nález svědčí pro rakovinu plic, i když ji nelze

klinickými metodami bezpečně prokázativ nichž jsou pojištěnci vydáni

tomuto nebezpečí19Onemocnění nakažlivými nemocemiNemocnice, ústavy pro léčení

a ošetřování, porodnice,ozdravovny, bakteriologické, pathologické, serologické,

anatomické, hygienické, a soudně- lékařské ústavy; dále jiné ústavy a zařízení zdravotní služby nebo pro vědecké bádání, které ministr sociální péče v dohodě s ministrem zdravotnictví po případě s ministrem školství a osvěty, prohlásí za povinné pojištěním20Nemoci přenosné se zvířat na lidi, jako nakažlivá žloutenka, Bangova nemoc, sněť slezinná, vozhřivka, tularemie, červenka a jinév nichž jsou pojištěnci vydáni tomuto nebezpečí21Onemocnění vyvolané prací ve stlačeném vzduchuv nichž se používá kesonů (caissons) nebo potápěcích

zvonů22Onemocnění kostí, kloubů, svalů, cév a nervů

končetin, způsobené otřesy při práci s nástroji

poháněnými stlačeným vzduchem s nástroji a stroji

stejně působícími, jakož i prací na poklepávacích

strojíchv nichž se používá takových

nástrojů nebo strojů23Onemocnění červivostí horníků (ankylostomiasis)Důlní podniky24Onemocnění dolních dýchacích cest a plic škodlivými účinky Thomasovy moučkyjež dopravují nebo zpracovávají

Thomasovu strusku nebo

zpracovávají, uskladňují nebo

dopravují Thomasovu moučku25Onemocnění dolních dýchacích cest a plic způsobené

hliníkovým prachem a prachem z hliníkových slitin (zaprášení plic hliníkem - fibrosa plic)K 25 a 26:

v nichž jsou pojištěnci vydáni

tomuto nebezpečí26Onemocnění dolních dýchacích cest a plic z berylia a jeho sloučenin27Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím

kysličník křemičitý nebo železo (silikosa, siderosa), při kterém zjištěné klinickofunkcionální

poruchy jsou podepřeny typickými roentgenologickými

znaky. Setká-li se s takovým zaprášením plic tuberkulosa plic, odškodňuje se tuberkulosa

jako onemocnění způsobené prachemK 27 - 29:

v nichž jsou pojištěnci vydáni

tomuto nebezpečí28Onemocnění zaprášením plic prachem obsahujícím

kysličník křemičitý nebo železo (silikosa, siderosa) ve spojení s aktivní tuberkulosou plic29Onemocnění zaprášením plic asbestovým prachem

(asbestosa),a) při kterém zjištěné klinickofunkcionální poruchy jsou podepřeny typickými roentgenologickými znaky,b) ve spojení s plicní rakovinou30Onemocnění z chromových sloučenin. Kožní onemocnění se považují za nemoc z povolání jen potud, pokud jsou projevem onemocnění, způsobeného pronikáním škodlivých látek do tělav nichž se tyto sloučeniny vyrábějí,

zpracovávají nebo kde se jich používá31Onemocnění hluchotou nebo těžkou nedoslýchavostí, způsobenou hlukem a otřesyzabývající se zpracováním

nebo opracováním kovů, důlní

podniky a podniky, v nichž

jsou zaměstnanci vystaveni

nadměrnému hluku32Onemocnění šedým zákalemPodniky pro výrobu, opracování

a zpracování skla; železárny,

tavírny kovu, smaltovny,

cementárny, továrny na

karbid, svařování (autogenní

i elektrické)33Onemocnění nystagmem v těžkých a složitých tvarechDoly34Onemocnění nervu loketního otlakemBrusírny skla35Rozedma plic foukačů sklaPodniky pro výrobu, opracování a zpracování skla