Novela Občanský soudní řád od 2009-01-01: co se mění

§ 9 Příslušnost (1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. (2) Krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany proti uveřejňování informací, které jsou zneužitím svobody projevu, slova a tisku, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích, b) ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona,40) o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona, c) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky, d) ve sporech mezi příslušným orgánem o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojištění vyplacené neprávem nebo ve vyšší částce a zaměstnavatelem ve sporech o náhradu škody vzniklé nesprávným postupem při provádění vzájemném vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění, e) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky, f) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, g) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky, h) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy, i) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona,1a) j) ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory a dávce pomoci v hmotné nouzi poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobou a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpise.1b) (3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně a) ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, b) ve statusových věcech obchodních společností, družstev a jiných právnických osob podle části první, druhé a čtvrté obchodního zákoníku41) a o zrušení evropské společnosti a evropské družstevní společnosti s likvidací za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropských společenství a zvláštním zákonem vydaným k jeho provedení, c) ve věcech vyplývajících z právních vztahů, které souvisejí se zakládáním obchodních společností, družstev, obecně prospěšných společností, nadací a nadačních fondů, d) v řízení o zrušení obecně prospěšné společnosti a její likvidaci a o jmenování jejího likvidátora,42) e) v řízení o zrušení nadace nebo nadačního fondu a jejich likvidaci, o jmenování likvidátora nadace nebo nadačního fondu a o jmenování nových členů správní rady nadace nebo nadačního fondu,43) f) v řízení o zrušení státního podniku a o jmenování a odvolání jeho likvidátora,44) g) ve sporech z právních vztahů mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich zakladateli (společníky nebo členy), jakož i mezi společníky (členy nebo zakladateli) navzájem, jde-li o vztahy týkající se účasti na společnosti (členského vztahu v družstvu), o vztahy z nabídky převzetí nebo z nesplnění nabídkové povinnosti, o vztahy z výkupu účastnických cenných papírů, o vztahy ze smluv, jimiž se převádí podíl společníka (členská práva a povinnosti), a o vztahy související se zvýšením základního jmění (přistoupením společníka nebo člena), není-li dána příslušnost podle písmena b), h) ve sporech mezi obchodními společnostmi (družstvy) a jejich statutárními orgány, likvidátory nebo jinými orgány a ve sporech mezi společníky (členy) a statutárními orgány, likvidátory či jinými orgány, jde-li o vztahy týkající se výkonu funkce těchto orgánů, i) ve sporech z právních vztahů v

§ 45a Doručující orgány (1) Doručujícími orgány jsou soudní doručovatelé, orgány justiční stráže, soudní exekutoři, provozovatelé poštovních služeb, orgány Policie České republiky, orgány Vězeňské služby České republiky, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Prostřednictvím soudních exekutorů lze doručovat písemnost jen za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem.58a) (3) Prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb lze písemnost doručovat, jen jestliže podle uzavřené poštovní smlouvy58b) vznikne povinnost provozovatele poštovních služeb dodat zásilku obsahující písemnost způsobem, který je předepsán pro doručování písemnosti tímto zákonem; to neplatí, doručuje-li se písemnost vložením obálky s doručovanou písemností do adresátovy domovní nebo jiné jím užívané schránky (§ 49 odst. 3). (4) Prostřednictvím orgánů Vězeňské služby České republiky, zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, územní vojenské správy a Ministerstva vnitra lze písemnost doručovat jen v případech stanovených tímto zákonem. (5) Prostřednictvím orgánů Policie České republiky a ministerstva lze písemnost doručovat jen v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy.

§ 46a Zvláštní případy doručování fyzickým osobám (1) Písemnost určená fyzické osobě ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě se předá k doručení na adresu věznice, v níž vykonává trest nebo vazbu. Písemnost se jí doručuje prostřednictvím soudního doručovatele, provozovatele poštovních služeb nebo orgánů justiční stráže. Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, lze jí doručovat též prostřednictvím příslušného orgánu Vězeňské služby České republiky. Stanoví-li to zvláštní právní předpisy, lze jí písemnost doručit i prostřednictvím orgánů Policie České republiky. (2) Písemnost určená fyzické osobě, která je umístěna v zařízení pro výkon zabezpečovací detence, ústavní nebo ochranné výchovy, se předá k doručení na adresu příslušného zařízení. Umožňuje-li to povaha doručované písemnosti, lze jí doručit také prostřednictvím příslušného zařízení. (3) Písemnost určená tomu, kdo požívá diplomatické výsady a imunity, nebo tomu, kdo je v jeho bytě, anebo komu má být písemnost doručena v budově nebo místnosti chráněné diplomatickou imunitou, se předá k doručení ministerstvu. (4) Není-li možné vojáku v činné službě doručit písemnost jinak, doručí se mu prostřednictvím příslušné územní vojenské správy. (5) Není-li možné policistovi doručit písemnost jinak, doručí se mu prostřednictvím Ministerstva vnitra. (6) Nebyla-li při doručování podle odstavců 1, 2, 4 a 5 fyzická osoba v místě doručování a ani jinde zastižena a nebylo-li proto možné jí písemnost doručit, § 46 odst. 3 se nepoužije a doručující orgán vrátí písemnost se zprávou o tom soudu. (7) Při doručování osobám uvedeným v odstavcích 1 až 5 se § 46 použije, jen není-li v § 46a uvedeno jinak.

§ 50b (1) Doručovaná písemnost, kterou doručující orgán uložil, se považuje za uloženou dnem, v němž se bezvýsledně pokusil písemnost adresátu doručit, neboť v místě doručování nebo, jde-li o doručování fyzické osobě, ani jinde nezastihl příjemce, nebo dnem, v němž od pokusu o doručení písemnosti upustil, protože ho adresát písemně požádal, aby písemnost uložil bez předchozího pokusu o její doručení (§ 46 odst. 3 a § 47 odst. 3). Byla-li však doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, platí za den uložení písemnosti den, kterým je připravena v místě uložení pro adresáta k vyzvednutí. (2) Písemnost se ukládá a) u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, jestliže se doručuje prostřednictvím soudního doručovatele, orgánu justiční stráže, nebo soudního exekutora nebo Policie České republiky, exekutora, b) u soudu, jehož písemnost se doručuje, jestliže se písemnost ukládá podle § 45e odst. 2, c) v provozovně provozovatele poštovních služeb, jestliže se písemnost doručuje prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. (3) V provozovně provozovatele poštovních služeb, u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení, nebo u soudu, který má sídlo v místě doručení, se písemnost uloží po dobu 15 dnů ode dne uložení. Po uplynutí této lhůty se uloží u soudu, který ji předal k doručení.

§ 76b (1) Je-li jednáním účastníka, proti kterému návrh směřuje, vážným způsobem ohrožen život, zdraví, svoboda nebo lidská důstojnost navrhovatele, může předseda senátu předběžným opatřením uložit účastníku, proti kterému návrh směřuje, zejména aby a) dočasně opustil byt nebo dům společně obývaný s navrhovatelem (dále jen „společné obydlí“), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval, b) se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním. (2) Výjimky vyplývající z plnění povinností uložených předběžným opatřením účastníku, proti kterému návrh směřuje, stanoví soud, a to s přihlédnutím k jeho oprávněným zájmům. (3) Předběžné opatření podle odstavce 1 trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti. Předcházelo-li rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření podle odstavce 1 rozhodnutí Policie České republiky vykázání podle zvláštního právního předpisu,33c) počíná tato lhůta dnem následujícím po dni, v němž uplynula lhůta stanovená v tomto zvláštním právním předpise. V případě podání návrhu na prodloužení předběžného opatření podle odstavce 4 neskončí lhůta dříve, než soud o takovém prodloužení rozhodne. (4) Bylo-li před uplynutím doby uvedené v odstavci 3 zahájeno řízení ve věci samé, může předseda senátu na návrh navrhovatele rozhodnout o prodloužení doby trvání předběžného opatření; vezme přitom v úvahu trvání stavu ohrožení navrhovatele podle odstavce 1, obsah a důvody podaného návrhu na zahájení řízení ve věci samé, majetkové či jiné poměry účastníků včetně vlastnických a jiných vztahů ke společnému obydlí, na které se vztahuje předběžné opatření, a další rozhodné okolnosti. Předběžné opatření však zanikne nejpozději uplynutím doby jednoho roku od okamžiku jeho nařízení. (5) Rozhodnutí o návrhu předběžného opatření podle odstavce 1 není podmíněno předchozím rozhodnutím Policie České republiky vykázáním podle zvláštního právního předpisu.

§ 279 (1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení základní částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. (2) Přednostními pohledávkami jsou a) pohledávky výživného; b) pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví; c) pohledávky náhrady škody, způsobené úmyslnými trestnými činy; d) pohledávky daní a poplatků, e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení, f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění, g) pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče, h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci, i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory. podpory, j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. (3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.

§ 299 Srážky z jiných příjmů (1) Ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy se použijí i na výkon rozhodnutí srážkami z platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově. Srážky se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní, jimiž jsou a) náhrada mzdy nebo platu, b) nemocenské,80a) c) ošetřovné80a) nebo podpora při ošetřování člena rodiny, d) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,80a) e) peněžitá pomoc v mateřství,80a) f) důchody, s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost, g) stipendia, h) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, i) odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, j) peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, k) úrazový příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta.80b) (2) Jde-li o výkon rozhodnutí srážkami z důchodu fyzické osoby, která z tohoto důchodu platí náklady za pobyt v ústavu sociální péče, nepodléhá výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu pobytu a částka rovnající se výši kapesného v takovém ústavu. Výkon rozhodnutí ohledně dávek státní sociální podpory, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze provést přikázáním pohledávky.

§ 301 (1) Pokud se v ustanoveních o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy hovoří o plátci mzdy, vztahují se příslušná ustanovení též na právnickou a fyzickou osobu, vůči kterým má povinný nárok na některé z příjmů uvedených v § 299. (2) Do čistého příjmu se nezapočítává zvýšení důchodu pro bezmocnost.

§ 373 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo upraví vyhláškou výkon rozhodnutí srážkami z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody svobody, ve vazbě nebo ve vazbě, výkonu zabezpečovací detence, jakož i chovanců v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy.