Co znamená „Další podmínky konání maturitní zkoušky“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud žák neuspěje u povinné zkoušky, může ji opakovat dvakrát. U nepovinných zkoušek opravné zkoušky nejsou.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 81 zákona č. 561/2004 Sb. (Školský zákon) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 81 odkazují 3 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 10. 4. 2025
- Týká se: ministerstvo, zadavatel
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu…“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 9. 2029 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 81 školského zákona stanovuje další podmínky pro konání maturitní zkoušky, zejména pravidla pro opravné a náhradní zkoušky, evidenci údajů o žácích a termíny pro vykonání maturitní zkoušky.
V praxi
- Pokud se žák omluví z maturitní zkoušky včas (do 3 pracovních dnů), má právo na náhradní zkoušku. Pokud se neomluví nebo omluva není uznána, zkouška se považuje za neúspěšnou.
- Žákům náleží 5 dnů volna na přípravu k maturitní zkoušce.
- Maturitní zkoušku je možné vykonat nejpozději do 5 let od ukončení studia na škole.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 81
Byť by bylo možné představit si doložení aktuálnějších podkladů ze strany stěžovatele osvědčujících jeho probíhající studium a přípravu na maturitní zkoušky (například přihláškou k této zkoušce; srov. § 81 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání), má NSS stěžovatelova tvrzení o jemu hrozící újmě převážně za osvědčená v rozsahu umožňujícím vyhovění jeho návrhu. [13] NSS nezjistil, že by přiznáním odkladného účinku hrozila újma jiným osobám, neboť existence žádných takových osob ze spisu …
V tomto ohledu ovšem žalovaná správně (ve shodě s názorem ředitele G. B., K., uvedeným v potvrzení ze dne 7. 9. 2021) vycházela z § 81 odst. 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění účinném do 30. 9. 2020 (aktuálně jde o odstavec 11), podle něhož žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy úspěšně vykonal maturitní zkoušku.
Dle protokolu o kontrole ze dne 16. 5. 2017, č. j. ČŠIA-978/17-A (dále jen „kontrolní protokol“), bylo zjištěno porušení § 81 odst. 7 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“), neboť ve školním roce 2015/2016 ředitelka školy žákům nestanovila termín pro přípravu na konání maturitní zkoušky v délce pěti vyučovacích dnů.
Co říká § 81 – Školský zákon
§ 81 Další podmínky konání maturitní zkoušky
(1) Ředitel školy zajistí předání údajů z přihlášek do registru žáků přihlášených k maturitní zkoušce a výsledků maturitních zkoušek, a to včetně rodných čísel žáků, a nebylo-li rodné číslo žákovi přiděleno, jména a příjmení žáka a data a místa jeho narození.
(2) V případě, že žák povinnou zkoušku nebo její část ve společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném prováděcím právním předpisem. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Úspěšně vykonané části zkoušky se uznávají, a to i při konání maturitní zkoušky žákem, který nemohl tuto maturitní zkoušku dokončit v řádném termínu, neboť neukončil úspěšně poslední ročník vzdělávání.
(3) Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
(4) Ředitel školy vystaví žákovi, který vykonal úspěšně obě části maturitní zkoušky, vysvědčení o maturitní zkoušce.
(5) Žák může maturitní zkoušku vykonat nejpozději do 5 let od data, kdy přestal být žákem školy podle odstavce 10 věty druhé.
(6) Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou práci a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.
(7) Žákům náleží 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky, a to v termínu stanoveném ředitelem školy.
(8) Žáci škol a tříd s vyučovacím jazykem národnostní menšiny mají právo skládat …
Související otázky
Na co si dát pozor
- Je klíčové řádně a včas omluvit nepřítomnost u zkoušky, jinak se zkouška považuje za neúspěšnou.
- Žáci, kteří již mají maturitu, nemusí znovu konat společnou část a některé zkoušky z českého jazyka a cizího jazyka v profilové části.
- Žáci z menšinových škol mohou maturitní zkoušku skládat v českém jazyce nebo v jazyce národnostní menšiny.
Navazující ustanovení
Školský zákon – přehled paragrafůŠkolství a vzděláváníVšechny právní otázky