Co znamená „Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky“ podle zákona?
Stručná odpověď: Pokud se po původní opravě základu daně sníží částka, kterou věřitel ještě neobdržel (např. dlužník doplatí část dluhu), musí věřitel dodatečně opravit základ daně směrem nahoru (snížit původní opravu).
Klíčová fakta
- Právní základ: § 46c zákona č. 235/2004 Sb. (Zákon o dani z přidané hodnoty) – úřední znění z e-Sbírky
- Týká se: věřitel
- Lhůta nebo doba (odst. 6): „Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako…“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo)
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 46c zákona o dani z přidané hodnoty upravuje situace, kdy věřitel musí nebo může dodatečně opravit základ daně u nedobytné pohledávky, pokud se změní výše neobdržené úplaty po již provedené opravě základu daně.
V praxi
- Pokud se po původní opravě základu daně zvýší částka, kterou věřitel ještě neobdržel (např. se zjistí, že dlužník zaplatil méně, než se původně myslelo), může věřitel dodatečně opravit základ daně směrem dolů (zvýšit původní opravu).
- Při oddlužení je věřitel povinen provést první dodatečnou opravu, pokud skutečně obdržená částka přesáhne částku předpokládanou ve schválené zprávě pro oddlužení.
- Do snížení nebo zvýšení neobdržené úplaty se započítávají i peníze nebo nepeněžité plnění získané z postoupení pohledávky, pojištění nebo zajištění pohledávky.
Co říká § 46c – Zákon o dani z přidané hodnoty
§ 46c Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky
(1) Věřitel je povinen provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b sníží poslední známá neobdržená úplata.
(2) První dodatečnou opravu podle odstavce 1 v případě oddlužení je věřitel povinen provést poté, co skutečná výše uspokojení přesáhla výši předpokládanou schválenou zprávou pro oddlužení po schválení oddlužení.
(3) Do snížení poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1 nebo 2 se započte rovněž částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s postoupením pohledávky nebo v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.
(4) Věřitel je oprávněn provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b zvýší poslední známá neobdržená úplata.
(5) Je-li hodnota rozdílu mezi základem daně stanoveným z poslední známé neobdržené úplaty a základem daně stanoveným z neobdržené úplaty po změně poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1, 2 nebo 4
a) kladná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,
b) záporná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.
(6) Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Pro počítání této lhůty se použije § 46 odst. 6 obdobně.
Výklad paragrafu
Související otázky
Na co si dát pozor
- Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém byla původní oprava základu daně považována za uskutečněnou.
Navazující ustanovení
Zákon o dani z přidané hodnoty – přehled paragrafůDaňové právoVšechny právní otázky