Odpověď: Paragraf 2341 občanského zákoníku stanoví, že pokud není v oddílu o pachtu výslovně uvedeno něco jiného, použijí se pro pacht přiměřeně ustanovení týkající se nájmu.
Pokud zákon výslovně neupravuje určitou situaci v souvislosti s pachtem, je třeba se podívat do ustanovení o nájmu a aplikovat je na pacht.
To znamená, že mnoho pravidel, která známe z nájmu (např. práva a povinnosti stran, ukončení smlouvy, odpovědnost za vady), se použije i pro pacht, pokud pro pacht neexistuje speciální úprava.
Pachtýř a propachtovatel by se měli řídit nejen ustanoveními o pachtu, ale i těmi o nájmu, pokud nejsou v oddílu o pachtu odlišná pravidla.