Odpověď: Paragraf 2485 občanského zákoníku stanoví, že pokud smlouva o obchodním zastoupení neurčuje, kde má obchodní zástupce působit, je rozhodným územím Česká republika, nebo stát sídla zahraničního obchodního zástupce.
Pokud ve smlouvě není výslovně uvedeno, kde má obchodní zástupce vyvíjet činnost, automaticky se předpokládá, že jeho působnost je omezena na území České republiky.
Jestliže je obchodním zástupcem subjekt ze zahraničí a ve smlouvě chybí určení území, pak se za rozhodné území považuje stát, kde má tento zahraniční zástupce své sídlo v době uzavření smlouvy.
Tato úprava slouží k zamezení nejasností ohledně geografického rozsahu činnosti obchodního zástupce, pokud strany opomenou tuto otázku ve smlouvě řešit.