14 Co 205/2023-136 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu, aby vyloučil z exekučního řízení prodejemnemovitostí vedeném Exekutorským úřadem , adresa, pod sp. zn. 123-EX 56/2012 ve prospěchžalované jako oprávněné spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/, Anonymizováno, zapsaný dosud ve prospěchpovinné, a to in concreto těchto nemovitostí: pozemku parcelní číslo st. , Anonymizováno, (zastavěná plochaa nádvoří), jehož součástí je stavba rodinného domu číslo popisné , Anonymizováno, , a dále pozemku parcelníčíslo , hodnota, (zahrada), to vše zapsáno na listu vlastnictví číslo , hodnota, v katastru nemovitostí vedeném2 spisová značkaShodu s prvopisem potvrzuje: , jméno FOu Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště , adresa, pro katastrálníúzemí a obec , adresa, (výrok I), a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právnímoci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši , částka, k rukám právní zástupkyně žalované(výrok II).2. Proti tomuto rozsudku podal v zákonné lhůtě odvolání žalobce. Uvedl, že datum byla mezi, jméno FO, jako prodávajícím a žalobcem jako kupujícím uzavřena kupní smlouva opatřenáověřovací doložkou pro legalizaci podpisu, jejímž předmětem je majetek, který by měl býtvyloučen z exekuce. Na straně prodávajícího se jednalo o jeho výlučný majetek, neboť jej nabylděděním. Obligační účinky kupní smlouvy nastaly v souladu s článkem smlouvy z , datum, ,neboť žalobce splnil všechny právní povinnosti, k nímž se ve smlouvě zavázal, zejména zaplatil, jméno FO, částku , částka, a , jméno FO, částku , částka, . V návaznosti nauzavřenou kupní smlouvu byl vyhotoven návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnickéhopráva do katastru nemovitostí, který byl podepsaný oběma smluvními stranami a nebyl podávánna stanoveném formuláři. Byl také opatřen doložkou pro legalizaci podpisu. Na základě ústnídohody smluvní stran se prodávající zavázal doručit tento návrh věcně a místně příslušnémukatastrálnímu úřadu, a protože mezi nimi nebyly žádné spory a vztahy byly korektní a trvala jejichvůle převést vlastnické právo na žalobce, neměl a ani nemohl mít žádný důvod pochybovat, žesvůj závazek týkající se doručení návrhu na vklad prodávající splní. V okamžiku. kdy žalobce zjistil,že ke vkladu vlastnického práva nedošlo, nebylo již možné jej provést s ohledem na generálníinhibitorium, neboť na majetek prodávajícího byla nařízena exekuce. Dle žalobce není správnýzávěr soudu I. stupně, že mu nesvědčí právo k majetku sui generis, které nepřipouští výkonrozhodnutí. Toto mu naopak svědčí minimálně v podobě institutu legitimního očekávání, žepředmětná kupní smlouva nabude věcněprávních účinků. Především však žalobci svědčí vlastnicképrávo. Pro podání návrhu na povolení vkladu vlastnického práva zákon navíc nestanoví žádnoulhůtu. Soud I. stupně dle žalobce pochybil, pokud se nezabýval otázkou, zda je exekuce vedena poprávu. Dle konstantní judikatury nemůže obstát formální argument založený na striktníoddělitelnosti nalézacího civilního řízení sporného a řízení vykonávacího a je třeba zkoumatoprávněnost exekučního titulu jako předběžnou otázku. V dané věci je exekučním titulem veprospěch žalované notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, takže soud k dluhu povinnénevedl žádné sporné nalézací řízení, proto je na místě o to větší obezřetnost exekučního soudu přizkoumání podmínek a okolností exekuce. Notářský zápis byl sepsán pro dluh ve výši , částka, ,ale exekuce byla nařízena pro dluh ve výši , částka, , takže za jediný rok vzrostl dluh povinnéna téměř čtyřnásobek. To vede k úvahám o možných lichevních praktikách žalované, její jednáníje v každém případě v rozporu s dobrými mravy a exekuce na majetek povinné neměla být dležalobce vůbec nařízena. Rozhodnutí soudu I. stupně je tak zatíženo přepjatým formalismem, kterývedl k nespravedlivému rozhodnutí. Navíc žalobce vlastnické právo k předmětným nemovitostemvydržel, užívá je nerušeně, nepřetržitě a poctivě od roku 1999, kdy nabyl ideální 1/, Anonymizováno, , a provádívýlučně jejich údržbu. Nejméně od roku 2001 platí daň z nemovitostí a soud I. stupně pochybil,pokud neprovedl navržený důkaz o těchto platbách. To, že něco není v pořádku, si žalobce poprvéuvědomil až v okamžiku, kdy byl kontaktován znalcem ustanoveným exekutorem k oceněnínemovitostí, a to za účelem zajištění jejich zpřístupnění, k čemuž došlo daleko po uplynutívydržecí doby. S tím koresponduje i okamžik podání žaloby. Žalobce byl spoluvlastníkempředmětných nemovitostí ještě před uzavřením kupní smlouvy a žil v omluvitelném omylu, pokudsi nevšiml, že po uzavření kupní smlouvy výše jeho podílu neodpovídá skutečnosti. Na jehodobrou víru nemohlo mít vliv právní jednání dlužníka, které nebylo učiněno přímo ve vztahuk němu, neboť žalobce neměl důvod zjišťovat, zda se k osobě dlužníka , jméno FO, vede vůbecinsolvenční řízení. Při posuzování otázky vydržení je třeba brát v potaz všechny individuálníokolnosti případu. Žalobce proto navrhl změnu napadeného rozsudku tak, že jeho žalobě budevyhověno.3 , spisová značkaShodu s prvopisem potvrzuje: , jméno FO3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobce navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Poukázala nato, že k zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí nikdy nedošlo, žalobce se proto nemohlnikdy stát jejich vlastníkem, a proto mu nyní nesvědčí aktivní věcná legitimace k vedenípředmětného řízení. Katastr nemovitostí je veřejným seznamem a stojí na principu materiálnípublicity a principu přednosti zapsaného práva před právem nezapsaným a na principu ochranyveřejné víry. Existence žalobcem tvrzené kupní smlouvy je pro předmětné řízení zcela irelevantní.Je vysoce nepravděpodobné, že by se žalobce nestaral o svá práva a neověřil si zápis svéhovlastnického práva v katastru nemovitostí, a to zejména za situace, kdy tvrdí, že své povinnostiplynoucí z kupní smlouvy splnil. Pokud měl za prodávajícím nějaké pohledávky, měl je přihlásitv insolvenčním řízení nebo se měl domáhat jejich splnění v dědickém řízení. Pokud se jich domáháaž nyní po patnácti letech, lze předpokládat, že jsou již promlčené. , jméno FO, se ještě v roce 2015považoval za vlastníka ideální , Anonymizováno, předmětných nemovitostí. Soud I. stupně správně posoudili otázku vydržení, neboť žalobce nemohl být nikdy v dobré víře, že je vlastníkem spornýchnemovitostí. Nikdy se nechopil jejich držby, dobrou víru žalobce nelze dovozovat z toho, že platilv celém rozsahu daň z nemovitostí, neboť k uzavření kupní smlouvy mělo dojít až po sedmiletech, po něž již dobrovolně hradil daňovou povinnost. Judikatura Nejvyššího soudu Českérepubliky není pro danou věc použitelná, žalobce z ní bez jakéhokoliv kontextu vytrhává účelověprávní věty na danou věc neaplikovatelné.4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá,§ 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř“), a po zjištění, že odvolání jepodáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a jepodáno včas (§ 204 o. s. ř.), a po zopakování dokazování posléze uvedeným listinným důkazem(§ 213 odstavec 3 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.5. Žalobce se v dané věci domáhá vyloučení spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/, Anonymizováno, na pozemkuparcelní číslo st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu číslo popisné , Anonymizováno, , a dále pozemkuparcelní číslo , hodnota, v katastrálním území , adresa, z níže uvedené exekuce vedené proti povinné, jméno FO, , a to na základě tvrzení, že žalobci svědčí spoluvlastnické právo k této postiženéideální jedné polovině, neboť uzavřel s tehdejším spoluvlastníkem , jméno FO, , datum, kupnísmlouvu, která sice nebyla vložena do katastru nemovitostí, ale žalobce přinejmenším svéspoluvlastnické právo vydržel. Soud I. stupně žalobu zamítl s odůvodněním, že žalobceneprokázal, že by sporný spoluvlastnický podíl nabyl do svého vlastnictví, neboť nabývací titulnebyl vložen do katastru nemovitostí, a vydržení brání nedostatek dobré víry žalobce. S těmitozávěry se odvolací soud ztotožňuje.6. Podle ustanovení § 267 odstavec 1 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí,lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podletřetí části tohoto zákona.7. Podle ustanovení § 1105 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, převede-li sevlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictvízápisem do takového seznamu.8. Podle ustanovení § 6 věty první a druhé zákona č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí, dále jen„katastrálního zákona“, zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebopoznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcnápráva, nájem a pacht.9. Podle ustanovení § 10 katastrálního zákona právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrhna zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.10. Podle us