14 Co 213/2023-368 — Krajský soud v Brně

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, a úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu ohledně částky , částka, a úroku z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení (výrok II), uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, , , tituly za jménem, (výrok III), a dále žalované uložil povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, (výrok IV).2. Proti tomu rozsudku, a to vyjma zamítavého výroku II, podala v zákonné lhůtě odvolání žalovaná. Vytýká v něm soudu I. stupně, že byla chybně v rozporu s provedeným dokazováním posouzena splatnost půjčky, že v rozporu s právní úpravou a judikaturou Nejvyššího soudu České republiky nebyla akceptována její námitka promlčení a že ji soud posoudil jako vznesenou v rozporu s dobrými mravy, zjistila až z odůvodnění rozsudku, takže rozhodnutí pro ni bylo překvapivé. Námitka promlčení nebyla dle žalované uplatněna v rozporu s dobrými mravy, k tomu by bylo třeba v řízení prokázat, že žalobkyně nebo její právní předchůdci nezavinili promlčení nároku. Naopak v řízení byl prokázán opak, právní předchůdci žalobkyně nedbali svých práv. Soud nesprávně posoudil vztah mezi nimi a žalovanou jako vztah mezi osobami blízkými a v souvislosti s tím i stavení promlčecí doby. Sama žalobkyně navrhovala výslech svědků, kteří by prokázali jejich problematický vztah, ani kdyby byli osobami blízkými, k stavení promlčecí doby by nedošlo. Soud I. stupně posoudil dle žalované dále nesprávně otázku splatnosti půjčky, která dle žalobkyně měla běžet poté, co žalovaná nastoupí do zaměstnání. Z odůvodnění rozsudku nevyplývá, jak, kdy a čím došlo ke změně splatnosti půjčky, kdy se soud nevypořádal s tvrzením žalované, že půjčka měla být vrácena investicemi do domu její dcery. To potvrdil i její bývalý přítel. Konstatování soudu I. stupně o okamžiku splatnosti půjčky pak v rozhodnutí zcela chybí, takže nelze zjistit, odkdy začala běžet promlčecí doba. Žalovaná proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení, případně jeho změnu tak, že žaloba bude zcela zamítnuta.3. V doplnění odvolání žalovaná dále namítla, že soud I. stupně zcela nedostatečně zdůvodnil, proč měla být původní dohoda o tom, že půjčka má být vrácena formou investic do domu, změněna. V roce , Anonymizováno, převedl , jméno FO, dům na svou dceru na přání rodičů žalobkyně, což však nemůže být skutečností, která by měla za následek změnu dohody o způsobu vrácení půjčky. Investice do domu a vrácení půjčky nebylo časově omezeno. Tyto v prvních letech z finančních důvodů žalovaná nemohla činit, proto by mohlo platit, že dluh byl splatný prvního dne poté, kdy byla o splnění požádána. Soud I. stupně nezjistil žádné konkrétní datum splatnosti půjčky, svědci zmínili, že rodiče žalobkyně vrácení půjčky žádali, tvrdila to i samotná žalobkyně. O vrácení půjčky rodiče žalobkyně žádali v roce , Anonymizováno, , promlčecí doba začala běžet den následující po dni, kdy došlo k vzniku právního vztahu, nikoliv kdy došlo k splatnosti dluhu, takže dluh žalované z , datum, byl promlčen již v roce , Anonymizováno, . Soud I. stupně mísí otázku stavení promlčecí doby s dobrými mravy, přitom není zřejmé, čeho se konkrétně žalovaná měla dopustit. Stavení promlčecí doby je upraveno v širším pojetí až v novém občanském zákoníku, ačkoli soud I. stupně věc posuzoval podle dřívějšího občanského zákoníku, který však neumožňoval posunutí běhu promlčecí doby mezi osobami blízkými. Nadto žalovaná ani nebyla osobou blízkou ve vztahu k rodičům žalobkyně.4. Žalobkyně se k odvolání žalované písemně nevyjádřila.5. Odvoláním žalované nebyl napaden zamítavý výrok II, který proto odvolací soud nepřezkoumával, neboť nabyl právní moci den poté, co poslednímu z oprávněných subjektů uplynula lhůta k podání odvolání (§ 206 odstavec 2, § 159 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).6. Odvolací soud poté přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích I o věci samé a III a IV o náhradě nákladů řízení státu a účastníků a řízení jeho vydání předcházející (§ 212, 212a odstavec 1, 3, 5 o. s. ř.), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.7. Žalobkyně se v dané věci domáhá po žalované zaplacení částky , částka, s příslušenstvím na základě tvrzení, že dne , datum, její rodiče půjčili žalované tuto částku, za kterou si koupila byt od města , adresa, , o půjčce nebyla sepsána žádná listina a žalovaná později odmítla podepsat potvrzení, v němž bylo uvedeno, že peníze byly určeny původně pro žalobkyni, že žalovanou vyzývali opakovaně a bezvýsledně k vrácení, naposledy před smrtí v roce , Anonymizováno, . Soud I. stupně žalobě vyhověl s odůvodněním, že byla prokázána existence půjčky, nepodařilo se přesně zjistit datum její splatnosti a námitka promlčení byla žalovanou vznesena v rozporu s dobrými mravy. S těmito závěry se odvolací soud ztotožňuje.8. Dle ustanovení § 657 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. dále jen „o. z.“, který je třeba na danou věc aplikovat s přihlédnutím k přechodnému ustanovení § 3028 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.9. Podle ustanovení § 563 o. z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.10. Podle ustanovení § 100 odstavec 1 o. z. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v toto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.11. Podle ustanovení § 101 o. z., pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.12. Pro obecnou promlčecí dobu platí, že začíná běžet ode dne, kdy právo mohlo být, objektivně posuzováno, vykonáno poprvé. Tímto dnem je zásadně den, kdy bylo možné právo odůvodněně vykonat podáním žaloby u soudu, tedy kdy se právo stalo nárokem. Tento okamžik nastává ve většině případů splatností dluhu, tedy dnem, kdy měl dlužník poprvé splnit dluh čil započít s jeho plněním. Tato splatnost může být určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu. Nebyla-li takto splatnost určena či stanovena, lze o splnění dluhu dlužníka požádat kdykoli. Dlužník je v takovém případě povinen dluh splnit prvého dne poté, kdy byl o jeho splnění věřitelem požádán. Pro počátek promlčecí doby je tedy rozhodný den bezprostředně následující po dni, kdy došlo k vzniku dluhu, nikoli až den, kdy došlo k splatnosti dluhu, která je určena výzvou věřitele. Uplatnění námitky promlčení je přitom možné posoudit jako rozporné s dobrými mravy jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutím promlčecí dobyl nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.13. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalovaná si půjčila , datum, od rodičů žalobkyně částku , částka, , za kterou si koupila od města , adresa, byt, a k vrácení půjčky dosud nedošlo. Rodiče žalobkyně zemřeli, a to její matka , jméno FO, , datum, a její otec , jméno FO, , datum, . V dědickém řízení po zemřelé matce. vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, při dodatečném projednání dědictví na základě usnesení ze , datum, žalobkyně zdědila polovinu nároku vyplývajícího ze smlouvy o půjčce a druhou polovinu zdědila v dědickém řízení po zemřelém otci vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, při dodatečném projednání dědictví na základě usnesení ze , datum, . Těmito rozhodnutími je tak založena aktivní věcná legitimace žalobkyně v tomto řízení.14. Ohledně splatnosti půjčky účastnice učinily rozdílná skutková tvrzení. Žalobkyně v žalobě o splatnosti půjčky neuváděla žádná tvrzení, později uváděla, že dluh měl být vrácen „někdy v budoucnu“, a na výzvu soudu I. stupně k doplnění žalobních tvrzení v podání z , datum, uvedla, že rodiče s žalovanou sjednali splatnost půjčky na dobu, kdy se nechá žalovaná zaměstnat na celodenní úvazek a peníze si půjčí od bankovn