59 Co 89/2024-138 — Krajský soud v Brně

Odůvodnění:1. Soud I. stupně v záhlaví označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zdržet se rušenípráva odpovídajícího věcnému břemeni svědčícího žalobci na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene bydlení a užívání nemovitostí uzavřené žalobcem a žalovanou dne , datum, , a to tak, že nebude užívat pro bydlení ani jiným způsobem bytovou jednotku umístěnou v přízemí domu č. p. , Anonymizováno, , jež stojí a je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, , jakož ani žádné jiné části této nemovité věci, nebude pronajímat třetím osobám žádné prostory nacházející se v těchto nemovitých věcech, stávající nájemní vztahy týkající se těchto nemovitých věcí ukončí, a to do tří měsíců ode dne právní moci tohoto rozsudku (výrok I). Žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení , částka, k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud I. stupně v podstatném uvedl, že v katastru nemovitostí je žalovaná zapsána jako výlučný vlastník pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zahrada, p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, (dále též jen „rodinný dům“), a p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 3, ostatní plocha, ostatní komunikace, vše v k.ú. , adresa, (dále též „nemovité věci“ nebo „nemovitosti“) a ve prospěch žalobce je zapsáno věcné břemeno užívání na základě smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi účastníky dne , datum, s právními účinky vkladu práva ke dni , datum, . Soud I. stupně dovodil, že smlouva ze dne , datum, byla mezi účastníky platně uzavřena, pro žalobce bylo ujednáno věcné břemeno práva doživotního bezplatného bydlení a užívání dotčených nemovitostí bez omezení. Žalovaná užívá bytovou jednotku umístěnou v přízemí rodinného domu, garsonku v prvním patře pronajímá třetí osobě, žalobce užívá další bytovou jednotku v prvním patře. Žalovaná uvedeným jednáním žalobce ve výkonu jeho práva omezuje, neboť žalobce nemůže nemovitosti užívat na základě věcného břemene neomezeně. Žalovaná nemá právo užívat nemovitosti společně s žalobcem a nemůže prostory v nich pronajímat třetím osobám.3. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná odvolání. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že věcné břemeno spočívá v právu doživotního bezplatného bydlení a užívání nemovitostí bez omezení, neboť právo bydlet v rodinném domě bylo zřízeno tak, jak jej doposud žalobce užíval, tj. jak v něm žalobce doposud bydlel. Rodinný dům sestával z garáže a bytu, který žalobce užívá ve 2. nadzemním podlaží (zkolaudováno jako byt a garáž), bytu, který užívá žalovaná v 1. nadzemním podlaží (kolaudováno jako nebytové prostory), garsonky v 2. nadzemním podlaží, kterou užívá k bydlení nájemník (není kolaudována jako obytný prostor, byla určena k užívání s obchodem k pronájmu jako kancelář), obchodu v 1. nadzemním podlaží (určen jako nebytové prostory k pronájmu). Tyto prostory existovaly v době zřízení věcného břemene a jejich užívání se nezměnilo s výjimkou garsonky, která byla užívána zpočátku jako kancelář. Právo bydlení se dle žalované mohlo vztahovat jen na část určenou k bydlení, ne na nebytové prostory, které žalobce nikdy neobýval. Ke dni uzavření smlouvy byl obchod označen jako obchod a pronajat 3. osobě, v r. 2012 žalobce poptával v realitní kanceláři zprostředkování nájmu obchodu a bytu v 1. nadzemním podlaží, žalobce tyto prostory nikdy sám neužíval a nechtěl užívat. Podle gramatického výkladu smlouva rozlišuje mezi právem bydlení a právem užívání a pokud by měl platit výklad soudu I. stupně, bylo by zřízeno věcné břemeno užívání, popř. požívání k celé nemovitosti, nikoli věcné břemeno bydlení. bydlení. Právo bydlení bylo omezeno na prostory užívané žalobcem, tj. byt ve 2. nadzemním podlaží. Pokud žalobce ostatní prostory v rodinném domě pronajímal, práva bydlet v nich se od počátku vzdal a nemohou se k nim vztahovat žádná práva z věcného břemene. Proto žalobce není oprávněn bydlet v prostorách užívaných nyní žalovanou, což je v souladu s vůlí účastníků. Žalovaná vytýkala soudu I. stupně, že neprovedl ke zjištění jejich vůle výslech a sám uzavřel, že účastníci chtěli sjednat věcné břemeno široce, ačkoli dikce článku III smlouvy je mezi účastníky sporná. Žalovaná měla od počátku v úmyslu zřídit právo bydlení k bytu v 2. nadzemním podlaží a právo užívání k pozemkům, žalobce zastává opačný názor, s čímž se soud I. stupně nevypořádal a neuvedl, proč vychází jen z tvrzení žalobce a rozsudek měla proto za nepřezkoumatelný. Dále žalovaná vytýkala soudu I. stupně, že neprovedl další navrhované důkazy k prokázání, v jakém rozsahu měl žalobce v úmyslu nemovitosti užívat, které by doložily, že věcné břemeno se nemohlo týkat celého objektu. Věcné břemeno zůstává mezi účastníky sporné a dle žalované se soud I. stupně nevypořádal ani s námitkou jeho neurčitosti. Formulace věcného břemene „v rozsahu, v jakém užívali doposud“ je podle judikatury (např. rozsudek sp. zn. , spisová značka, ) neurčitá a nejednoznačná, smlouva rozsah dále nespecifikuje. Žalovaná dále navrhla provést důkaz spisem Okresního soudu v Kroměříži sp. zn. , spisová značka, , týkajícím se žaloby podané žalovanou o omezení věcného břemene. Do skončení daného řízení navrhla řízení v této věci přerušit. Žalovaná navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo změněno tak, že žaloba se zamítá, event. bylo zrušeno a věc vrácena k dalšímu řízení.4. Žalobce v písemném vyjádření k odvolání navrhl rozsudek soudu I. stupně potvrdit, s nímž se ztotožnil. Uvedl, že nelze vycházet jen z gramatického výkladu smlouvy, spojení „právo doživotního bezplatného bydlení“ nemá povahu rozlišování mezi bydlením a užíváním, bydlení je pouze způsob užívání, tyto výrazy jsou ve smlouvě zaměnitelné. Žalovaná potvrdila, že v době uzavření smlouvy v rodinném domě bydlel jen žalobce, darovací smlouva neměla na zažitých zvyklostech užívání v úmyslu nic měnit. Žalobce nemovité věci užíval bez omezení, popř. s omezením, které sám připustil (nájmy, přistěhování žalované), nelze přijmout tezi žalované, že mu výkon břemene neumožňuje jiné užívání než bydlení. K námitce, že žalobce se pronajímáním prostor sám vzdal práva v nich bydlet, žalobce uvedl, že právo užívat nemovitosti mu zůstalo v celém rozsahu, neboť je v celém rozsahu užíval, i když nikoli k bydlení. K tvrzení o neurčitosti smlouvy žalobce uvedl, že neurčitost není dána tam, kde je stranám při projevu vůle známo, jak jsou prostory užívány. Neurčitost vnáší do vztahů účastníků až žalovaná v r. 2022, do té doby proti užívání žalobcem ničeho nenamítala a nyní popírá své chování za posledních 10 let. Mezi účastníky nebylo sporné, že některé části žalobce užíval k bydlení, další k pronájmu. Žalovaná brojí proti výkladu pojmů „bydlení“ a „užívání“, avšak právní větu z žalovanou označeného rozsudku nelze automaticky aplikovat na tuto věc. S návrhem na přerušení řízení žalobce nesouhlasil, neboť žalobce má právo na ochranu svého práva a nejasnosti ve výkladu smlouvy je s to vyřešit i toto řízení.5. Odvolací soud konstatuje, že žalovaná podala odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), je osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.), odvolání směřuje proti rozhodnutí, které lze odvoláním napadnout (§ 201, § 202 a contrario, o. s. ř.) a uvádí v něm způsobilé odvolací důvody, podřaditelné pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. b), c), d), g) o. s. ř.6. Po přezkoumání rozhodnutí soudu I. stupně včetně řízení jemu předcházejícího v podmínkách plynoucích z ustanovení § 212a o. s. ř. dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalované nelze upřít důvodnosti.7. Žalovaná v odvolání navrhla řízení v této věci přerušit do skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. , spisová značka, . V něm se žalovaná (v předmětném řízení v postavení žalobkyně) domáhá vůči žalobci (v předmětném řízení v postavení žalovaného) omezení práv z věcného břemene pro změnu poměrů.U jednání žalovaná uvedla, že na návrhu na přerušení řízení netrvá, tzn. vzala jej zpět. Z toho důvodu odvolací soud o návrhu na přerušení řízení nerozhodoval a o věci jednal.8. Prvořadě odvolací soud uvádí, že neshledal napadený rozsudek nepřezkoumatelným. Při posouzení námitky žalované vyšel odvolací soud z ustálené judikatury, podle níž měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly - pod