17 Co 122/2024-1180 — Krajský soud v Brně

1. Podanou žalobou domáhal se žalobce původně proti třem žalovaným zaplacení částky , částka, Kč s příslušenstvím jako náhrady škody, jež mu vznikla tím, že z chladícího potrubí, instalovaného v rámci provedení díla žalovaným , právnická osoba, ., spočívajícího v dostavbě objektu I;I1-1.podlaží, Příjem pacientů a , právnická osoba, , adresa, , která je nemocničním zařízením žalobce, vytekla v ranních hodinách dne , datum, v místnosti č. , číslo, chladící kapalina – směs vody s glykolem - z potrubí klimatizace umístěné pod stropem místnosti do zařízení angiografu žalobce a došlo k jeho zničení. Současně s tím došlo k zasažení skříní, v nichž jsou umístěny rozvaděče silnoproudu a slaboproudu, centrální řídící elektronika angiografu a záložní energetický zdroj (UPS). V kabelových systémech byly zatopeny propojovací kanály systému a v místnosti č. , číslo, byly zatopeny i paty instalovaných zařízení – zejména vyšetřovací stůl a angio generátor. Vytékající médium proniklo i do nižšího patra, kde znečistilo uložené optické mikroskopy a rovněž došlo k poškození systému elektronické požární signalizace maleb a podlahy. Požadovaná náhrada uvedené škody spočívá v reparaci nákladů spojených s opravou angiografického zařízení, úhradě za pořízení nového zdroje UPS, nákladů za potřebné úklidové práce, nákladů za vyčištění mikroskopů a nákladů vynaložených za zpracování znaleckých posudku doc. , jméno FO, . , jméno FO, a prof. , jméno FO, . , jméno FO, . Odpovědnost jednotlivých původně žalovaných za vzniklou škodu žalobce dovozoval z porušení jejich smluvní povinnosti, spočívající u 1) žalovaného , právnická osoba, . v tom, že jím zhotovené dílo nemělo vlastnosti dle schválené projektové dokumentace (došlo k rozpojení přívodního potrubí, kde nebylo dostatečně zasunuto potrubí do armatury klimatizační jednotky, bylo neúplně dotaženo připojovací šroubení s vnitřním závitem vlivem nedostatečné momentové síly a případné deformace těsnícího kroužku), u 2) žalovaného , právnická osoba, v tom, že projektová dokumentace neměla vlastnosti stanovené technickými normami (předaná dokumentace neodpovídala požadavkům bezpečnosti a byla porušena ČSN 333210) a u 3) žalovaného , právnická osoba, v tom, že neprovedl řádnou kontrolu projektu a neupozornil na jeho vady.2. Soud prvního stupně původně rozhodl mezitímním rozsudkem ze dne 12. 11. 2015, č. j. 16 C 213/2008-622, tak, že nárok žalobce vůči všem třem původně žalovaným je co do právního základu opodstatněn. Zabýval se přitom předpoklady odpovědnosti za škodu u každého ze žalovaných a na základě provedeného dokazování, zejména závěrů znaleckých posudků, dospěl k závěru, že žalovaný 1) porušil svou smluvní povinnost tím, že v rámci realizace smlouvy o dílo došlo z jeho strany k dodání vadného plnění, spočívajícího ať již ve vadné montáži předmětného potrubního spoje, nebo ve vadné dodávce tohoto spoje, a v důsledku porušení této povinnosti ze závazkového vztahu došlo k poruše potrubního spojení, spočívající ve výtoku kapaliny do angiografického zařízení a vzniku škody. U žalovaného 2) shledal porušení smluvních ujednání v tom, že dodal žalobci projektovou dokumentaci, která byla v rozporu s ČSN 333210 a u žalovaného 3) shledal porušení smluvních povinností dle mandátní smlouvy spočívající v neprovedení řádné kontroly kvality prováděného díla, řádné kontroly projektové dokumentace a že neupozornil na její vady. Za rozhodující příčinu havárie pak soud prvního stupně označil nedodržení technologické kázně a špatné provedení spoje měděného potrubí žalovaným 1), u žalovaného 2) a 3) konstatoval, že bez jejich pochybení se mohlo havárii předejít či snížit výši škody. Ohledně vlivu připojení chladícího systému vzduchotechniky na stávající systém žalobce soud poznamenal, že změna media v potrubí z vody na směs vody s glykolem či zvýšení tlaku nad 0,6 MPa nemělo vliv na funkci zařízení, tedy eventuálně i na vznik poruchy, když příčinou rozpojení potrubí byla jednoznačně nekvalitně provedená montáž, kterou zajišťoval žalovaný 1). Námitku žalovaných o nevhodném umístění angiografického zařízení rovněž neshledal opodstatněnou, jelikož od započetí stavby měli všichni zúčastnění povědomost o instalaci drahé technologie, jak vyplynulo z projektové dokumentace žalovaného 2), která byla podkladem pro vyhotovení díla prvního žalovaného, a kdy žalovaný 3) dodávku celého díla dozoroval.3. K odvolání všech žalovaných proti tomuto rozsudku odvolací soud rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 44 Co 204/2016-727, ve znění opravného usnesení ze dne 9.6.2017, č.j. 44 Co 204/2016-736, shledal odpovědnost za škodu na straně žalovaného 1) dle ust. § 564 a § 440 zákona č. 513/1991 Sb. – obchodní zákoník (dále jen obch. zák.), když předmětná škoda vznikla ze skryté vady díla – nekvalitně provedeného spoje chladícího systému v důsledku úniku chladící kapaliny - a ve vztahu k žalovanému 1) bylo proto napadené rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrzeno (výrok I. rozsudku). Ve vztahu k žalovaným 2) a 3) bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že se žaloba vůči nim zamítá, byť sice došlo k porušení jejich smluvních povinností řádného zhotovení díla a výkonu mandátu [pochybení u žalovaného 2) žalovaného spočívalo v tom, že projektová dokumentace nerespektovala tehdy platnou normu ČSN 333210 a žalovaný 3) neprovedl řádně kontrolu projektové dokumentace a na tuto vadu neupozornil], ale tato skutečnost nebyla hlavní, podstatnou, příčinou vzniku škod, sama o sobě ke vzniku škody nevedla. Výrokem III. dále rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů ve vztahu mezi žalovanými 2), 3) a vedlejším účastníkem na jejich straně tak, že se uvedeným účastníkům, jakož i vedlejšímu účastníkovi, náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů nepřiznává.4. K dovolání žalovaného 1) proti označenému rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 25. 4. 2018, č. j. 32 Cdo 5805/2017-766, odmítl dovolání v části, v níž směřovalo proti druhému a třetímu výroku citovaného rozsudku odvolacího soudu (výrok I.) a rozsudek odvolacího soudu v prvním výroku a mezitímní rozsudek soudu prvního soudu ve vztahu k žalovanému 1) zrušil a věc vrátil v tomto rozsahu soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok II.). Dovolací soud oběma soudům nižšího stupně vytknul, že se dostatečně nevypořádaly s námitkou dovolatele, že škoda (případně její část) byla způsobena tím, že žalobce zprovoznil dovolatelem dodaný chladící systém v rozporu s projektovaným způsobem jeho faktickým připojením na centrální rozvod chladu s jinými parametry (vyšší tlak a odlišné chladící medium), aniž předtím provedl tlakovou zkoušku a kontrolu systému odpovídající této změně. Nedostatečně tak byla řešena otázka spoluzavinění žalobce, resp. otázka vyloučení nároku na náhradu škody (její části) podle § 382 a § 383 obch. zák. Nalézací soudy se nezabývaly tím, zda žalobce porušil právní povinnost uvedením dodaného chladícího systému do provozu za jiných podmínek, než jak bylo projektováno a zda ho tížila prevenční povinnost provést tlakovou zkoušku a kontrolu systému chlazení před jeho spuštěním za těchto odlišných podmínek. Podle dovolacího soudu otázka spoluzavinění žalobce byla posouzena neúplně a tudíž nesprávně. Dovolací soud dále upozornil, že ze skutkových závěrů soudu prvního stupně, z nichž vycházel i soud odvolací, není zřejmé, jaké konkrétní smluvní povinnosti tížily žalovaného 1) ve vztahu k připojení zhotoveného chladícího systému na zdroj chladu a k provedení tlakových zkoušek a kontroly systému před předáním díla, tj. zda byl žalovaný 1) povinen provést připojení a zprovoznění systému s konkrétním zdrojem chladu nebo pouze jeho propojení k již existujícím rozvodům žalobce, který pak sám měl zhotovený systém připojit na konkrétní zdroj chladu a zprovoznit jej, zda měl povinnost provést zkoušku zhotoveného chladícího systému s parametry, odpovídajícími následným skutečným provozním podmínkám žalobce a nikoli s parametry, za kterých měl být systém provozován podle projektu, jenž byl určující pro provedení díla. Tímto právním názorem dovolacího soudu byly soudy nižších stupňů zavázány pro další řízení.5. Soud prvního stupně následně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne 31.1.2023, č.j. 16 C 213/2008-1015 tak, že žalobu vůči nynějšímu zbylému žalovanému , právnická osoba, ., aby byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 21 139 233 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok I.) a neúspěšnému žalobci uložil povinnost zaplatit uvedenému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 839 906,64 Kč k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II.). Soud prvního stupně v dalším řízení po provedené kasaci dovolacím soudem zadal s ohledem na trvající výhrady účastníků k dosud zpracovaným znaleckým posudkům vypracování dalšího znaleckého posudku, a to jako revizního k posudku vypracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, z března 2003. O závěry tohoto nového revizního znaleckého posudku zpracovaného