27 Co 65/2025-139 — Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 1 000 Kč (I. výrok), dále uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 46 000 Kč s 14,75% (zákonnými) úroky z prodlení od , datum, do zaplacení (II. výrok) a uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 523,23 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok). Žalobkyně své nároky v řízení uplatňovala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 152300 ze dne , datum, , na jejímž základě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 46 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr včetně úroků řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 6 900 Kč. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Uzavřel, že žalobkyně zjevně neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Věřitelkou ve prospěch žalované dne , datum, poskytnutou částku ve výši 46 000 Kč proto po právní stránce vyhodnotil jako bezdůvodné obohacení na straně žalované a žalobě v tomto rozsahu spolu se zákonnými úroky z prodlení vyhověl. Lhůtu tří dnů k plnění soud stanovil podle § 160 o. s. ř.2. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání. Odvolací soud posoudil toto podání vzhledem k jeho obsahu (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) jako odvolání do lhůty k plnění. Žalovaná požadovala, aby jí bylo umožněno hradit dluh v měsíčních splátkách po 500 Kč, poukazoval přitom na dohodu se žalobkyní o splátkách dluhu. K prokázání této dohody o splátkách ve výši 500 Kč měsíčně přiložila emailovou komunikaci, v jejímž rámci měla dohodu se žalobkyní uzavřít a dále potvrzení banky o zaplacení částky 500 Kč dne , datum, .3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, že je ochotna přistoupit na splácení dluhu ve formě měsíčních splátek, a to pod ztrátou výhody splátek. Navrhla splátku ve výši 1 000 Kč.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal, bez nařízení jednání [§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.], rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. co do stanovených lhůt k plnění, a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.5. Jelikož jsou k majetkovým poměrům žalované ve spise obsaženy pouze částečné údaje, a to navíc pouze k datu uzavření smlouvy o úvěru (, datum, ), vyzval odvolací soud usnesením ze dne , datum, , č. j. 27 Co 65/2025-138, žalovanou k podrobnému sdělení a doložení jejích aktuálních majetkových poměrů a ke sdělení, kolik splátek a v jaké výši žalobkyni na svůj dluh v době od vyhlášení odvoláním napadeného rozsudku již uhradila a dále jakou výši splátek je schopna měsíčně hradit. Žalovaná byla současně vyzvána, aby se vyjádřila k žalobkyní navrhované výši splátek 1 000 Kč měsíčně. Soud rovněž vyzval žalovanou k upřesnění, kdy a jak uzavřela se žalobkyní v odvolání tvrzenou dohodu o splátkovém kalendáři – k odvolání připojená emailová komunikace totiž není vedena mezi ní a žalobkyní (, Jméno žalobkyně, ., IČO , IČO žalobkyně, ), ale mezi žalovanou a společností (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ). Přestože byla žalovaná poučena o nezbytnosti těchto údajů pro rozhodnutí o jejím odvolání, ve stanovené lhůtě nereagovala, nesdělila své aktuální majetkové poměry ani je nijak nedoložila.6. Ze žalovanou předloženého potvrzení banky (ČSOB, a. s.) o provedení transakce ze dne , datum, ve výši 500 Kč nelze dovodit, že by se jednalo o splátku na dluh, jehož zaplacení bylo předmětem tohoto řízení, neboť nekoresponduje ani číslo účtu, na který žalovaná platbu poukazovala, ani variabilní symbol.7. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.8. V prvé řadě odvolací poukazuje na to, že soudní praxe obecně zastává názor, že za přiměřenou lhůtu pro zaplacení dluhu ve splátkách ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. je považována lhůta dvou let. Žalovaná navrhla splátky ve výši 500 Kč a žalobkyně navrhovala splátky ve výši 1 000 Kč měsíčně. Ani splátkami ve výši navržené žalobkyní by však ke splacení dluhu ve lhůtě dvou let nedošlo. Celková výše dluhu ke dni rozhodování odvolacího soudu (tj. včetně příslušenství) činí 54 187,10 Kč a na jeho splacení v průběhu dvou let by bylo nutno žalované stanovit měsíční splátku minimálně ve výši 2 300 Kč. Zda jsou majetkové poměry žalované odpovídající tomu, aby jí byla uložena měsíční splátka byť i jen v žalobkyní aprobované výši 1 000 Kč měsíčně, odvolací soud nezjistil, když žalovaná žádným způsobem nereagovala na výzvu. Odvolací soud nemůže bez řádných podkladů rozhodnout o stanovení splátek, a to ani za situace, kdy žalobkyně s povolením splátek souhlasila. Za takové situace je namístě, aby si účastníci dohodu o splátkách případně sjednali mimosoudně.9. Odvolací soud dále dodává, že žalovaná v rámci odvolacího řízení ani neprokázala dostatečnou snahu dluh splácet, když není ani zřejmé, zda jediná žalovanou doložená platba z ledna 2025 byla plněním na v tomto řízení projednávaný dluh u žalobkyně.10. Odvolací soud tak neshledal žádný důvod, pro který by mohl vyhovět odvolacímu návrhu žalované a stanovit jí plnění uložených povinností ve splátkách, proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených částech II. a III. výroku, kterými bylo rozhodnuto o lhůtě k plnění, potvrdil.11. O náhradě nákladů odvolacího řízení soud rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná nebyla se svým odvoláním úspěšná, a proto žalobkyni náleží náhrada všech účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají z:i) odměny za jeden úkon právní služby (v rozsahu jedné poloviny) ve výši 1 150 Kč, a to za vyjádření k odvolání, tarifní hodnota dle § 9 odst. 1, ve spojení s § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“),ii) režijního paušálu za úkon právní služby ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu,iii) náhrady za DPH (21 %) ve výši 336 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř).;celkem tedy 1 936 Kč.12. Uvedené náklady shledal odvolací soud účelným pro uplatňování či bránění práva v řízení před odvolacím soudem úspěšnou žalobkyní. Současně neshledal žádné okolnosti odůvodňující aplikaci § 150 o. s. ř.