49 Co 157/2024-476 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo rozhodnuto, že se určuje se, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , pozemků p. č. , číslo, , p. č. , číslo, , p. č. , číslo, a p. č. , číslo, které byly součástí původní parcely PK , číslo, je Česká republika – , Jméno advokátky B, (výrok I.), že se zamítá žaloba v části, pokud se žalobce domáhal určení, že výlučným vlastníkem nemovitých věcí v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , pozemků p. č. , číslo, , p. č. , číslo, a p. č. , číslo, , které byly součástí původní parcely PK , číslo, 1, je Česká republika – , Jméno advokátky B, (výrok II.), a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Soud I. stupně tak rozhodl o žalobě, kterou se žalobce, jako právnická osoba zřízená Církví římskokatolickou a oprávněná osoba ve smyslu § 3 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (dále jen „zákon č. 428/2012 Sb.“), domáhal určení vlastnictví žalovaného 2/ k nemovitým věcem specifikovaným ve výroku I. a II. napadeného rozsudku (dále též pouze „pozemky“ či „předmětné pozemky“), jejichž současným vlastníkem je podle zápisu v katastru nemovitostí žalovaný 1/. Žalobu založila na tvrzení, že smlouva o bezúplatném převodu pozemku ze dne , datum, , č. , číslo, , kterou žalovaný 2/ převedl do vlastnictví žalovaného 1/ předmětné pozemky představující tzv. původní majetek registrované církve ve smyslu § 2 písm. a/ zákona č. 428/2012 Sb., je v rozporu s ustanovením § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon č. 229/1991 Sb.“), a tedy absolutně neplatná.3. Soud I. stupně ve věci rozhodoval opakovaně, naposledy rozsudkem ze dne , datum, , č. j. 7 C 413/2015303, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. Tento rozsudek byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č.j. 49 Co 62/2021-333, zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud soudu I. stupně uložil, aby se v dalším řízení nejprve zabýval aktivní věcnou legitimací žalobkyně a v této souvislosti i otázkou, zda Nadace , jméno FO, , která byla právním předchůdcem žalobce, naplňovala znaky některé konkrétní právnické osoby uvedených v § 3 zákona č. 428/2012 Sb. (zejm. tedy zda šlo o nadaci založenou jako součást církve či jako nadaci založenou za účelem podpory církve), a pokud soud dospěje k závěru, že žalobce je ve věci aktivně věcně legitimován, aby se zabýval otázkou, zda k převodu pozemků došlo v rozporu s § 29 zákona č. 229/1991 Sb., a pokud ano, zda nejsou splněny předpoklady pro prolomení účinků tohoto ustanovení (dobrá víra žalovaného 1/ při nabývání pozemků ve spojení s případnými mimořádnými okolnostmi věci)., právnická osoba, novém rozsudku ve věci, který je předmětem přezkumu v tomto odvolacím řízení, soud I. stupně dospěl k následujícím závěrům:- žaloba na určení vlastnictví státu k pozemkům byla podána podle § 18 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb., nárok k podání takové žaloby je dán tímto zákonným ustanovením, nejde o určovací žalobu podle § 80 o. s. ř. a není třeba prokazovat naléhavý právní zájem na požadovaném určení- pozemky jsou zapsány ve vlastnictví žalovaného 1/, pozemek p. č. , číslo, je veden jako zahrada, pozemky p. č. , číslo, p. č. , číslo, , p. č. , číslo, . č. , číslo, , p. č. , číslo, a p. č. , číslo, jsou vedeny jako orná půda,- všechny pozemky byly původně součástí pozemkové parcely PK , číslo, ,- předmětné pozemky (tehdy označené jako pozemek PK , číslo, 1) byly majetkem Nadace , jméno FO, při farním chrámu ve Šlapanicích na opravu kostela a mše svaté (dále jen „Nadace , jméno FO, “),- ve vztahu k Nadaci , jméno FO, došlo k majetkové křivdě podle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., která se týkala předmětných pozemků. K nabytí pozemků státem došlo na podkladě z. č. 46/1948 Sb. o nové pozemkové reformě, kdy k faktickému odnětí pozemků došlo po , datum, , rozhodnutím o výkupu ze dne , datum, ,- Nadace , jméno FO, byla právním předchůdcem oprávněné osoby podle § 3 písm. b/ zákona č. 428/2012 Sb., tedy právnickou osobou zřízenou jako součást registrované církve (církevní právnickou osobou),- Nadace , jméno FO, vznikla na základě nadační listiny ze dne , datum, ke splnění cíle závěti z , datum, , kterou , jméno FO, jako majitelka usedlosti v Jiříkovicích odkázala grunt a půllán číslo , číslo, v dané obci tak, aby byla dána chrámu Páně šlapanskému na opravu polovice a druhá polovina panu faráři šlapanskému na svaté mše. Nadační listina byla schválena biskupskou konzistoří dne , datum, , kdy teprve tímto aktem se Nadace , jméno FO, stala samostatnou právnickou osobou,- Nadace , jméno FO, byla vždy součástí římskokatolické církve, když spravovala církevní jmění, které patřilo církvi, bylo spojeno s církevním ústavem (v dané věci chrámem Páně šlapanským), sloužila účelům církve, byla spravována církevními hodnostáři, byla v postavení podřízenosti k církvi. Pouze církevní hodnostáři (biskupská konzistoř) mohli s ohledem na výši výnosů z majetku do nich vloženého měnit závazky týkající se duchovního rozměru nadace. Také z výměru o výkupu ze , datum, , který se vztahoval i na pozemky ve vlastnictví nadace, plyne, že pro účely nové pozemkové reformy byly právnické osoby, kterým pozemky patřily, považovány za jednu, a to církev, když jejich pozemkové vlastnictví je spravováno církvi a pro účely církevní. Nadace , jméno FO, byla zřízena nikoliv pouze za účelem duchovních činností, tj. sloužení určitého počtu mší či vyplácení osob takové činnosti vykonávající, ale jejím účelem bylo i zvelebování kostela jako takového, k čemuž sloužily příjmy z majetku vloženého do nadace. Samotný rozsah duchovních činností pak byl zcela na rozhodnutí samotné církve (biskupa). Základním faktorem činnosti nadace bylo z vloženého majetku získávat co největší prostředky, které se stávaly součástí majetku církve. O tom, jak a v jakém poměru budou následně tyto prostředky využity, bylo rozhodováno římskokatolickou církví, resp. jejími orgány. Jednotlivé listiny týkající se činnosti nadace byly podepisovány farářem jako osobou jednající za nadaci, kdy nakládání s majetkem bylo vždy dále schvalováno biskupskou konzistoří,- Nadace , jméno FO, do doby majetkové křivdy vykazovala aktivní činnost a hospodařila s majetkem nadace (dopis kapitulního biskupa ze dne , datum, týkající se obligací pro nadaci, výkaz jmění a dluhů nadace ze dne , datum, shrnuje majetek nadace, je konstatováno břemeno hypoteční bance, odprodej kousku pozemku z nadačního jmění, trhová smlouva ze dne , datum, schvalovaná biskupskou konzistoří, kterou nadace jako prodávající uzavřela s Československým státem /železniční správou/ jako kupujícím na prodej specifikované části pozemků). Činění úkonů dle odkazu, tedy sloužení mší a investice do oprav kostela, s ohledem na samostatnost církve při správě jejich záležitostí, nelze blíže přezkoumávat, po majetkové křivdě pak nadace nadále nedisponovala odkázaným majetkem a nemohla dále plnit přání zůstavitelky,- skutečnost, že Nadace , jméno FO, nebyla registrována v příslušném seznamu církevních právnických osob Ministerstvem kultury, není významná, protože evidovanými právnickými osobami nejsou tzv. historické církevní právnické osoby, především právnické osoby nadačního typu, které byly zřizovány v rámci Církve římskokatolické před přijetím současného Kodexu kanonického práva v roce 1983. Příkladem jsou kostely, obročí (beneficia, prebendy), mešní nadace či záduší. Tyto právnické osoby byly bezesporu založeny registrovanou církví a náboženskou společností a jsou jejími součástmi, ale nebyly evidovány. To však neznamená, že neexistují (srov. IV. ÚS 34/06),- rozhodnutím biskupa brněnského ze dne , datum, došlo ke sloučení Nadace , jméno FO, s církevní osobou , právnická osoba, , adresa, (žalobcem). Vzhledem k tomu, že soud učinil závěr o povaze nadace jako církevní právnické osobě zřízené jako součást registrované církve, neměl pravomoc přezkumu ohledně platnosti sloučení této nadace s žalobcem, který je oprávněnou osobu podle § 3 zákona č. 428/2012 Sb.,- nabývacím titulem pro žalovaného 1/ je u všech pozemků smlouva o bezúplatném převodu pozemků č. , číslo, ze dne , datum, s právními účinky vkladu ke dni , datum, (dále též jen „smlouva o převodu pozemků“). Smlouvou o převodu pozemků byla původní parcela PK , číslo, 1 převedena z majetku státu , právnická osoba, na žalovaného 1/. V čl. VIII. smlouvy bodu 1/ , právnická osoba, prohlásil, že v souladu s § 2 zákona č. 95/1999 Sb. prověřil převoditelnost převáděného pozemku s tím, že není vyloučen z převodu podle § 2 zákona č. 95/1999 Sb. K tomuto prohlášení žalovaný 2/ odkázal na sdělení Ministerstva kultury ze dne , datum, , u kterého zjišťoval skutečnosti týkající se Nadace , jméno FO, , z níž daný pozemek přešel do vlastnictví státu. Ministerstvo ve sdělení uvedlo, že vede podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských sp