§ 5 zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) – Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) · 428/2012 Sb. · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 5 zákona č. 428/2012 Sb. definuje konkrétní události a právní úkony, které jsou považovány za majetkové křivdy, jež se staly v rozhodném období a na jejichž základě mohou církve a náboženské společnosti žádat o vydání majetku. Paragraf stanovuje, jaké konkrétní situace (např. odnětí majetku bez náhrady, znárodnění, dražby za tísně) jsou zákonem uznány jako majetkové křivdy. (§ 5 zákona č. 428/2012 Sb., zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám
- Týká se: soud
- Odkazuje na: Zákon o revisi první pozemkové reformy (142/1947 Sb.), Zákon o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě) (46/1948 Sb.), Zákon o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče (185/1948 Sb.), Zákon o vojenských újezdech (169/1949 Sb.)
- Judikatura: na § 5 odkazuje 160 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 428/2012 Sb.
Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou
a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě),
b) odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení,
c) úkony učiněné Náboženskou maticí, jimiž nakládala s majetkem, který nevlastnila, zejména při postupu podle vyhlášky č. 351/1950 Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat náboženským fondem,
d) dražební řízení provedené zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu,
e) darovací smlouva, pokud k darování došlo v tísni,
f) kupní smlouva, pokud k uzavření kupní smlouvy došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek,
g) odmítnutí dědictví v dědickém řízení, pokud k odmítnutí dědictví došlo v tísni,
h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna,
i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení náhrady,
j) politická nebo náboženská perzekuce anebo postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo
k) převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Paragraf stanovuje, jaké konkrétní situace (např. odnětí majetku bez náhrady, znárodnění, dražby za tísně) jsou zákonem uznány jako majetkové křivdy.
- Tyto definované křivdy jsou základem pro to, aby oprávněné osoby (církve a náboženské společnosti) mohly uplatnit nárok na vydání majetku.
- Pokud se majetková újma stala jiným způsobem, než je uvedeno v tomto paragrafu, nejedná se o majetkovou křivdu ve smyslu tohoto zákona.
Na co si dát pozor
- Je nutné, aby majetková křivda spadala pod jednu z konkrétních kategorií uvedených v písmenech a) až k) paragrafu 5.
- Důležité je, že k těmto skutečnostem muselo dojít v tzv. "rozhodném období" (jehož definice je v jiném paragrafu, zde neuvedena).
- U některých bodů (např. e, f, g) je klíčové prokázat, že k úkonu došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 5
Jak soudy aplikují § 5
… odst. 2 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů, uplatní i v případě, v němž v rozhodném období stát nemovité věci převzal bez právního důvodu (§ 5 písm. k/ zákona č. 428/2012 Sb.). Měla za to, že jde o otázku dovolacím soudem dosud neřešenou, případně, že se při jejím řešení odvolací soud odchýlil od nálezu Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2009, sp. zn. I. ÚS 987/18, a rozsudků …
… předchůdce (Římskokatolické děkanství ve Svojšíně) – krom dalších žalobkyni již vydaných zemědělských nemovitostí, jež byly předmětem pozemkovým úřadem schválené dohody dle § 9 odst. 3 zákona č. 428/2012 Sb. – byl v rozhodném období (§ 1 cit. zákona) vlastníkem i předmětných pozemků, jež přešly na stát postupem podle § 5 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb. [odnětím bez náhrady podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě)].
… vymezeném zákonem č. 428/2012 Sb. (definovaném dobou od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 – § 1 zákona č. 428/2012 Sb.) byly žalobkyni na základě řečených rozhodnutí Ministerstva zemědělství ze dne 7. 4. 1948 a 1. 4. 1950 opětovně odňaty bez náhrady postupem dle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy (§ 5 písm. a/ zákona č. 428/2012 Sb.). Dospěl-li tedy odvolací soud k závěru, že předmětné pozemky byly odňaty v rozhodném období, neměl pražádného důvodu zabývat se otázkou, zda předmětem odškodnění v režimu zákona č. 428/2012 Sb. může být i …