§ 5 Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) – Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám
Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) · 428/2012 Sb. · § 5 · Insolvence a exekuce
Stručně: Paragraf 5 zákona č. 428/2012 Sb. definuje konkrétní události a právní úkony, které jsou považovány za majetkové křivdy, jež se staly v rozhodném období a na jejichž základě mohou církve a náboženské společnosti žádat o vydání majetku.
§ 5 Skutečnosti vedoucí k majetkovým křivdám
Skutečnostmi, v jejichž důsledku došlo v rozhodném období k majetkovým křivdám, jsou
a) odnětí věci bez náhrady postupem podle zákona č. 142/1947 Sb., o revisi první pozemkové reformy, nebo podle zákona č. 46/1948 Sb., o nové pozemkové reformě (trvalé úpravě vlastnictví k zemědělské a lesní půdě),
b) odnětí věci podle zákona č. 185/1948 Sb., o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů a o organisaci státní ústavní léčebné péče, zákona č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákona č. 95/1948 Sb., o základní úpravě jednotného školství (školský zákon), zákona č. 125/1948 Sb., o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného lázeňského majetku, a zákona č. 124/1948 Sb., o znárodnění některých hostinských a výčepnických podniků a ubytovacích zařízení,
c) úkony učiněné Náboženskou maticí, jimiž nakládala s majetkem, který nevlastnila, zejména při postupu podle vyhlášky č. 351/1950 Ú. l. I., o převzetí správy některých majetkových podstat náboženským fondem,
d) dražební řízení provedené zkrácenou formou na úhradu pohledávky státu,
e) darovací smlouva, pokud k darování došlo v tísni,
f) kupní smlouva, pokud k uzavření kupní smlouvy došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek,
g) odmítnutí dědictví v dědickém řízení, pokud k odmítnutí dědictví došlo v tísni,
h) vyvlastnění za náhradu, pokud věc existuje a neslouží účelu, pro který byla vyvlastněna,
i) znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení náhrady,
j) politická nebo náboženská perzekuce anebo postup porušující obecně uznávané principy demokratického právního státu nebo lidská práva a svobody, včetně odepření nebo neposkytnutí ochrany vlastnického práva nebo odmítnutí ukončení procesu rozhodování o majetkových nárocích před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci, nebo
k) převzetí nebo ponechání si věci bez právního důvodu.
Paragraf 5 zákona č. 428/2012 Sb. definuje konkrétní události a právní úkony, které jsou považovány za majetkové křivdy, jež se staly v rozhodném období a na jejichž základě mohou církve a náboženské společnosti žádat o vydání majetku.
Co to znamená v praxi
Paragraf stanovuje, jaké konkrétní situace (např. odnětí majetku bez náhrady, znárodnění, dražby za tísně) jsou zákonem uznány jako majetkové křivdy.
Tyto definované křivdy jsou základem pro to, aby oprávněné osoby (církve a náboženské společnosti) mohly uplatnit nárok na vydání majetku.
Pokud se majetková újma stala jiným způsobem, než je uvedeno v tomto paragrafu, nejedná se o majetkovou křivdu ve smyslu tohoto zákona.
Na co si dát pozor
Je nutné, aby majetková křivda spadala pod jednu z konkrétních kategorií uvedených v písmenech a) až k) paragrafu 5.
Důležité je, že k těmto skutečnostem muselo dojít v tzv. "rozhodném období" (jehož definice je v jiném paragrafu, zde neuvedena).
U některých bodů (např. e, f, g) je klíčové prokázat, že k úkonu došlo v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek.