49 Co 63/2025-136 — Krajský soud v Brně

1. Rozsudkem soudu I. stupně byla zamítnuta žaloba, aby soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 44 144,73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 44 144,73 Kč od , datum, do zaplacení (výrok I.) a žalobce byl zavázán zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 29 711,28 Kč k rukám zástupkyně žalovaného (výrok II.).2. Soud tak rozhodl o žalobě, kterou nejdříve žalobce skutkově odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřená smlouva o dílo a žalovaný nezaplatil sjednanou cenu za dílo. V průběhu řízení změnil žalobce skutková tvrzení, ze kterých dovozoval uplatněný nárok tak, že se jedná o nárok z titulu bezdůvodného obohacení a podal návrh na změnu žaloby, kterou soud připustil. Dle žalobce došlo na straně žalovaného k bezdůvodnému obohacení, když náklady na opravu kanalizační přípojky uložené v pozemcích tvořících veřejné prostranství vynaložil za žalovaného jako provozovatele kanalizačního řadu žalobce. Po provedeném dokazování soud I. stupně dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o dílo, neboť žalobce jednal s osobou, která nebyla oprávněná jednat a uzavírat smlouvy za žalovaného. Při dalším dokazování se soud zaměřil na okolnosti vzniku bezdůvodného obohacení a dospěl k závěru, že se v daném případě nejednalo o opravu stávající kanalizační přípojky vedoucí od domu č. p. , číslo, na , adresa, v katastrálním území , adresa, , částečně vedoucí přes pozemek majitelé domu a částečně vedoucí přes pozemek žalovaného, nýbrž o vybudování nové kanalizační přípojky k tomuto domu. Zjistil, že původní kanalizační přípojka byla napojena na septik a následně byla napojena do kanalizačního řadu, zatímco přípojka nová byla napojena z domu přímo do kanalizačního řadu. Žalovaný s ohledem na okolností případu firmě provádějící práce na kanalizační přípojce (žalobci) umožnil provádět tyto práce na pozemku v jeho vlastnictví. Žalovaný se však nestal vlastníkem této kanalizační přípojky ani její části. V případě, že byla vybudována nová kanalizační přípojka, pak se nejedná o opravu stávající přípojky. Financování vybudování nové kanalizační přípojky je pak záležitostí vlastníka nemovitosti, která je touto přípojkou na kanalizaci připojena. Proto se žalovaný v daném případě bezdůvodně neobohatil a soud I. stupně žalobu v celém rozsahu zamítl.3. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce odvolání. Namítl, že soud I. stupně vycházel z nesprávných skutkových zjištění a v jejich důsledku i z nesprávného právního posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o. s. ř.). Vytkl soudu, že učinil nesprávný závěr o tom, že se nejednalo o opravu kanalizační přípojky, ale o vybudování zcela nové kanalizační přípojky se zcela jinými parametry. Poukázal na přednes zástupce žalovaného u jednání dne , datum, , který sám uvedl, že se jednalo o obnovení přípojky, která tam byla předtím. Žalobce popíral vytvoření nové kanalizační přípojky, připustil použití nových dílů, neboť tyto se jeví jako nejlepší vhodný technologický postup. Argumentoval ustanovením § 3 odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (dále jen zákon o vodovodech a kanalizacích), podle kterého zajišťuje opravy a údržbu vodovodních a kanalizačních přípojek uložených na pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, provozovatel ze svých provozních nákladů. Shodný názor je vyjádřen ve stanovisku ředitele sekce vodního hospodářství , právnická osoba, a vyplývá ze schémat sestavených , právnická osoba, . Jelikož je přípojka v pozemku, který lze považovat za veřejné prostranství, opravu přípojky má hradit žalovaný jakožto provozovatel kanalizační sítě. Dále uvedl, že v daném místě se stala havárie, kdy přípojka byla ucpaná a potřebovala vyčistit, respektive opravit. Soud I. stupně dle odvolatele pochybil, když dospěl k závěru, že se ze strany žalobce nejednalo o opravu kanalizační přípojky, nýbrž o novou kanalizační přípojku. Žalobce navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně zrušil a vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.4. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhoval, aby odvolací soud rozsudek soudu I. stupně ve všech výrocích potvrdil a žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Rozsudek soudu I. stupně hodnotil jako zcela správný a řádně odůvodněný. Odkázal na výpovědi svědků , jméno FO, a , jméno FO, , ze kterých vyplynulo, že k havárii nedošlo na kanalizační přípojce. V daném případě došlo k ucpání septiku, při jeho čištění se příbuzný provozovatelky septiku utopil, proto se budovala nová kanalizační přípojka. Došlo k likvidaci septiku a vybudování nové kanalizační přípojky bylo vyvoláno skutečností, že bylo po likvidaci septiku nutné změnit spád odpadních vod do veřejné kanalizace.5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání žalobce je objektivně i subjektivně přípustné (§ 201, § 202 a contrario. o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a ze způsobilých odvolacích důvodů (§ 205 odst. 2 písm. e/ a g/ o. s. ř.), přezkoumal rozsudek i jemu předcházející řízení (§ 206 odst. 1, § 212, § 212a o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.6. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.8. Podle § 3 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem.9. Podle § 3 odst. 6 zákona o vodovodech a kanalizacích vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.10. Podle § 3 odst. 7 zákona o vodovodech a kanalizacích opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.11. Odvolací soud se v projednávané věci ztotožnil se závěry soudu I. stupně, dle kterých v projednávané věci neproběhla oprava kanalizační přípojky, ale zhotovení zcela nové kanalizační přípojky. Dle shora citovaných zákonných ustanovení lze za kanalizační přípojku považovat potrubí, které vede od konce vnitřní kanalizace do veřejné stokové sítě. Septik a čerpací zařízení netvoří úsek potrubí, tudíž je nelze považovat za součást kanalizační přípojky. Septik je samostatná stavba ve smyslu § 5 zákona č. 283/2021 Sb. stavební zákon. Rovněž potrubí, které vede od konce vnitřní kanalizace a ústí do septiku nelze považovat za kanalizační přípojku, neboť neústí do stokové sítě. Mezi účastníky nebylo v řízení sporu o tom, že původně z domu č.p. , číslo, k. ú. , adresa, vedlo potrubí do septiku a z tohoto byla odpadní voda přečerpávána čerpadlem vlastnice domu do kanalizační stoky, uvedené vyplynulo i z provedeného dokazování. Je tedy zřejmé, že před provedením prací žalobcem spočívajících v likvidaci septiku a zhotovení kanalizační přípojky nevedla z domu č.p. , číslo, k. ú. , adresa, do kanalizační stoky žádná kanalizační přípojka, odpadní voda byla do kanalizační stoky přečerpávána ze septiku. Dále se z obsahu spisu podává, zejména z výslechů svědků , jméno FO, a , jméno FO, , že po odstranění septiku, byl dům č.p. , číslo, k. ú. , adresa, připojen potrubím do kanalizační stoky. Protože se změnil spád odpadních vod do veřejné kanalizace, došlo k umístění potrubí níže, aby mohlo dojít k napojení do kanalizační stoky bez potřeby čerpacího zařízení. Tímto došlo k vybudování nové kanalizační přípojky. Náklady na její vybudování uhradila z části vlastnice domu č.p. , číslo, k. ú. , adresa, , v jejíž prospěch byla zřízena. Je tedy správný závěr soudu I. stupně, že v projednávané věci žalobce neprováděl opravu kanalizační přípojky, ale zhotovil zcela novou kanalizační přípojku. Žalovanému nevznikla povinnost k úhradě nákladů na její zřízení, tyto nese vlastnice domu č. p. , číslo, v k. ú. , adresa, , v jejíž prospěch byla přípojka zřízena. Plněním žalobce nevzniklo žalovanému žádné obohacení, žaloba je tedy nedůvodná, jak správně rozhodl soud I. stupně.12. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto odvolací soud za použití ustanovení § 219 o. s. ř. rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil, a to včetně výroku o nákladech řízení, jejichž výše nebyla rozporována, a o nichž bylo rozhodnuto vzhledem k plnému úspěchu žalovaného v řízení zcela v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř.13. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. V odvolacím řízení byl žalovaný zcela úspěšný, odvolací soud mu proto přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení spočívajících v odměně advok