5 CO 730/2021-365 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení částečně zastavil, a to co do zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 53 858,09 EUR (odstavec I.). Žalovanému pak uložil povinnost zaplatit žalobci částku 225 918,25 EUR a úrok z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši 1 358 175,28 EUR do tří dnů od právní moci rozsudku (odstavec II. výroku). V odstavci II. výroku pak žalobu zamítl v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení dalších 1 617 989,24 EUR na jistině, úroku z prodlení kapitalizovaném za období od [datum] do [datum] ve výši 1 655 528,43 EUR a úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 1 843 907,49 EUR od [datum] do zaplacení. V odstavci IV. výroku pak uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1 306 322,80 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Vyšel ze zjištění, že žalobce původně domáhal proti žalovanému zaplacení částky 4 209 846,01 EUR se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobce uzavřel dne [datum] s [právnická osoba] energetický [právnická osoba] (dále jen [název]) čtyři smlouvy o dílo na zhotovení fotovoltaických elektráren v [země] Tyto smlouvy soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku dále specifikuje a pro přehlednost je označuje jako smlouva [právnická osoba], [příjmení], [právnická osoba] a [právnická osoba]. Ke každé z těchto smluv byly následně uzavřeny tři dodatky. Přílohou každé smlouvy je memorandum o porozumění. Žalobce tvrdí, že díla v souladu se smlouvou řádně a včas dokončil a protokolárně předal [právnická osoba], přičemž žalobce, [právnická osoba] a žalovaní uzavřeli dne [datum] tzv. [právnická osoba] [právnická osoba] včetně dodatku (dále jen [název]), v níž [právnická osoba] uznal svůj dluh vůči žalobci plynoucí z uvedených smluv o dílo a žalovaný se stal ručitelem [právnická osoba] za tento dluh. Žalobce pak vyúčtoval [právnická osoba] za provedená díla částku 10 819 847 EUR včetně 20% DPH, a to fakturami podle jednotlivých čtyř děl, přičemž i tyto faktury soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku specifikuje. Společnost [právnická osoba] pak postupně zaplatila žalobci částku 10 047 948 EUR a k další úhradě došlo prostřednictvím zápočtu pohledávek v celkové výši 320 062,51 EUR O provedení tohoto zápočtu uvědomila [právnická osoba] žalobce dopisy ze dne [číslo] a [datum], jež byly žalobci doručeny dne [datum]. Zbylá částka ve výši 451 836,49 EUR nebyla dle žalobce uhrazena. Podáním ze dne [datum] upřesněným při jednání soudu dne [datum] žalobce změnil původně podanou žalobu tak, že se domáhá zaplacení částky 4 911 469,29 EUR s příslušenstvím. Požadovaná částka je tvořena dlužnou jistinou pouze ze smlouvy [příjmení] ve výši 921 953,75 EUR a dlužnou jistinou ze smlouvy [právnická osoba] ve výši 921 953,74 EUR. Dále se domáhal úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně z této částky od [datum] do [datum] kapitalizovaného ve výši 3 067 561,80 EUR. Tuto změnu soud prvního stupně připustil a v rozsahu zpětvzetí žaloby co do úroku z prodlení kapitalizovaného za období od [datum] do [datum] řízení částečně zastavil. 3. Podáním ze dne [datum] žalobce odmítl námitku promlčení s tím, že žalobce se stále domáhá zaplacení týchž nároků, jako se domáhal původní žalobou. Změna žaloby tyto nároky pouze upřesnila a nelze tak dovodit, že by uplynutí promlčecí doby zavinil žalobce. Dále žalobce blíže konkretizoval požadovanou výši úroků z prodlení s úhradou jednotlivých faktur. V tomto podání však byly shledány nepřesnosti. V rozporu se svými předchozími tvrzeními navíc žalobce uvedl, že cena za dílo z titulu smlouvy [příjmení] byla žalovaným [datum] zcela uhrazena. Též uvedl rozporně s daty jednotlivá období, za které požaduje úrok z prodlení. Dále uvedl, že žalobce má nárok na smluvní úrok z prodlení v celkové výši 3 078 208 EUR, přičemž tento nárok ponížil na částku 3 067 561, 80 EUR s tím, že rozdíl v těchto částkách vznikl z důvodu použití jiného měnového kurzu. Co do rozdílu tak vzal podanou žalobu zpět. Rozpornost tohoto podání odstraňoval pak podáním z [datum], v němž již řádně uvedl, za jaká období a v souvislosti s úhradou jakého díla požaduje úrok z prodlení. Soud prvního stupně pak v odůvodnění napadeného rozsudku podrobně specifikuje jednotlivá dlužná období u jednotlivých děl při částečných platbách ceny za dílo a z toho plynoucí úrok z prodlení. 4. Žalovaný nárok žalobce neuznal a soud prvního stupně odůvodnění napadeného rozsudku podrobně specifikuje procesní obranu žalovaného. Okresní soud pak v odůvodnění dále uvádí skutkový stav, který po provedeném dokazování zjistil, přičemž uvádí zjištění, která z jednotlivých důkazů učinil. Právně věc soud prvního stupně posoudil podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., přičemž dospěl k závěru, že podání žaloby se ze dne [číslo] a [datum] nelze hodnotit jako změnu žaloby ohledně požadovaného úroku z prodlení. Podání z [datum] je pouze upřesněním žaloby v části týkající se požadovaného nároku na úrok z prodlení, když původní žalobní tvrzení nebyla dostatečně určitá a nebylo zjevné, jak má soud rozhodovat ve vztahu k prodlení se zaplacením každé jednotlivé smlouvy. Už z původních žalobních tvrzení však vyplývalo, že žalobce od počátku požaduje úrok z prodlení ve smluvní výši 0,05% z dlužné částky denně. Od počátku řízení též žalobce zohledňuje pro účely výpočtu úroku z prodlení tytéž platby, přičemž jejich výše se lišila pouze z důvodu přepočtu kurzu měny. Z původních žalobních tvrzení však nebylo zřejmé, ke které konkrétní smlouvě žalobce jednotlivé platby přiřadil a taktéž nebylo konkretizováno za jaká období a z jakých částek ve vztahu k jednotlivým smlouvám žalobce úrok uplatňuje. Podáním z [datum] tak svá tvrzení žalobce nezměnil, pouze je upřesnil, aby bylo zjevné, jak navrhuje, aby soud o nároku na úrok z prodlení rozhodl. Podání ze [datum] pak upřesňuje obsahové rozpory, které se vyskytly v podání ze dne [datum] a též není změnou žaloby. Oběma citovanými podáními pak žalobce vzal žalobu částečně zpět co do požadavku na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 0,05% denně za období od [datum] do [datum], a to co do částky 53 858,09 EUR. Proto soud prvního stupně v tomto rozsahu řízení zastavil. 5. Soud prvního stupně se zabýval též námitkou promlčení vznesenou žalovaným. Žalovaný je ručitelem proti žalobci může uplatnit tytéž námitky jako dlužník. I přesto, že splatnost cen za každé ze čtyř děl nastala podle soudu [datum], nelze ode dne následujícího počítat běh čtyřleté promlčecí doby. Dne [datum] došlo mezi žalobcem [příjmení] a žalovaným k uzavření platné stabilizační dohody ze dne [datum] ([právnická osoba]), v níž došlo k uznání částek vyúčtovaných žalobcem a též toho, že [právnická osoba] je v prodlení s platbami od [datum] a od tohoto data, že narůstá úrok z prodlení. Po uzavření této [právnická osoba] dohody bylo ze strany [právnická osoba] placeno částečně na všechny čtyři smlouvy o dílo (dne [datum] uhradil cca 8,2 milionu [právnická osoba]). K uvedenému datu tak [právnická osoba] svůj dluh uznával ve smyslu § 323 obchodního zákoníku. Vady pak byly reklamovány až téměř o rok později. [ulice] čtyřletá promlčecí doba ve smyslu § 407 obchodního zákoníku opětovně počala běžet až ode dne následujícího po této poslední platbě, tedy od [datum] a uplynula [datum]. Žaloba byla podána dne [datum], tedy před uplynutím promlčecí doby. K výzvě soudu, jakou dlužnou jistinu požaduje žalobce z každé ze čtyř smluv o dílo uvedl, že z titulu smlouvy [právnická osoba], [právnická osoba] a [příjmení] požaduje u každé z nich částku [částka] a z titulu smlouvy [právnická osoba] částku 112 959,13 EUR Tyto požadované částky z každé smlouvy byly uplatněny v rámci promlčecí doby. Změnou žaloby ze dne [datum] tak žalobce uvedl, že z titulu smlouvy [příjmení] a [právnická osoba] požaduje více než uvedených cca 113 000 EUR a pak dospěl okresní soud k závěru, že takový nárok již promlčen je, neboť byl uplatněn po uplynutí promlčecí doby. Námitka promlčení vznesená žalovaným není v rozporu s dobrými mravy. Úrok z prodlení požadovaný žalobcem podle názoru okresního soudu není jakkoliv promlčen, neboť byl ve včas podané žalobě uplatněn. Pouze byl nedostatečně specifikován a žalobce svá tvrzení v průběhu řízení ohledně úroků z prodlení toliko upřesňoval. 6. Čtyři smlouvy o dílo včetně dodatků jsou právním důvodem nároku žalobce uplatněného podanou žalobou. Stabilizační dohoda ([právnická osoba]) byla pouze jakousi formou k zajištění závazku, nikoliv právním důvodem jeho vzniku. Byla uzavřena k tomu oprávněnými osobami. Přílohou této [název] dohody bylo ručitelské prohlášení žalovaného, které oproti původnímu prohlášení omezovalo maximální částku ručení žalovaného na 13 000 000 EUR s tím, že se ponižuje ještě o jakékoliv platby provedené v období od [datum] (tedy po datu vyhotovení ručitelského prohlášení) do [datum] z titulu předmětných smluv o dílo. Vzhledem k tomuto omezení maximální částky ručení n