7 CO 1186/2021-284 — Krajský soud v Českých Budějovicích

1. Okresní soud v Českých Budějovicích (dále jen soud prvního stupně) napadeným rozsudkem (výroky I. a II.) schválil (částečný) smír účastníků a rozhodl (v této části) o náhradě nákladů řízení. Dále (výrok III.) zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali určení, že žalovanému nesvědčí dědické právo po zůstaviteli [jméno] [příjmení], zemřelému dne [datum] (dále jen zůstavitel) ze závěti ze dne [datum] (dále jen předmětná závěť). Dále uložil žalobcům zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 52 696 Kč (výrok IV.) a náhradě nákladů řízení státu částku 6 074,20 Kč (výrok V.). 2. Soud prvního stupně rozhodoval o žalobě, kterou se žalobci domáhali určení, že jsou nepominutelnými dědici zůstavitele. Dále se domáhali určení, že žalovanému nesvědčí dědické právo po zůstaviteli na základě předmětné závěti. 3. Ohledně prvého z výše uvedených nároků účastníci uzavřeli výše uvedený smír, kterým spor v popsané části (neexistence důvodů pro vydědění žalobců) vyřešili. 4. Druhý z uvedených nároků žalobci odůvodnili tím, že předmětnou závěť zůstavitel nepodepsal a výslovně neprohlásil, že se se jedná o jeho poslední vůli (že s jejím obsahem souhlasí). Dále namítali, že svědkyně závěti [jméno] [příjmení] byla osobou blízkou zůstaviteli. Také (v úvodu řízení) namítali zdravotní nezpůsobilost zůstavitele v době pořízení předmětné závěti. V průběhu řízení žalobci ustoupili (při vědomí důsledků v podobě neprokázání tvrzení) od prokazování tvrzení ohledně zdravotní nezpůsobilosti zůstavitele k okamžiku pořízení předmětné závěti. Soud prvního stupně tedy uzavřel, že v tomto směru žalobci svá skutková tvrzení neprokázali a dále se touto otázkou podrobně (ve skutkové i právní rovině) nezabýval. Za popsané situace (uzavření částečného smíru, neprokazování zdravotní nezpůsobilosti zůstavitele pořídit předmětnou závěť) se soud (shodně i účastníci) soustředil na sporné otázky (ve skutkové a právní rovině) týkající se okolností pořízení předmětné závěti a podpisu zůstavitele na této závěti. 5. Ve skutkové rovině soud prvního stupně vyšel z toho (měl za prokázané), že zůstavitel zemřel dne [datum]. Byl otcem žalobců i žalovaného. V průběhu dědického řízení (projednávaného soudem prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka]) byla předložena předmětná závěť. Z jejího obsahu vyplývá, že byla pořízena (vyhotovena) prostřednictvím [titul] [jméno] [příjmení] (advokáta) dne [datum]. Zůstavitel veškerý svůj movitý a nemovitý majetek odkázal žalovanému. Žalobcům neodkázal ničeho s odůvodněním, že za jeho života obdrželi finanční hotovost převyšující jejich povinný díl a navíc podle zůstavitele byly dány důvody pro jejich vydědění. Proto je i vydědil (s účinky i pro jejich potomky). Ve prospěch [jméno] [příjmení] zřídil předmětnou závětí odkaz, neboť mu poslední tři roky obstarávala domácnost. [příjmení] 750 000 Kč jí měla být vyplacena do jednoho měsíce po pravomocném skončení dědického řízení. Za vykonavatele závěti zůstavitel povolal [titul] [jméno] [příjmení]. Z předmětné závěti dále vyplývá prohlášení zůstavitele, že tato jím vlastnoručně podepsaná listina (před svědky) obsahuje projev jeho poslední vůle. Dále je opatřena (pod textem) podpisem (zůstavitele) [jméno] [příjmení]. Z uvedené listiny (závěti) měl soud prvního stupně dále za prokázané (z rubové strany), že obsahuje prohlášení [titul] [jméno] [příjmení] o tom, že byl zůstavitelem pověřen jejím vyhotovením. Jmenovaný zde dále prohlásil, že text závěti plně odpovídá vůli zůstavitele. Byla před zůstavitelem vytištěna, přečtena a schválena. Předmětná závěť obsahuje také prohlášení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], že byly požádány zůstavitelem, aby byly svědkyněmi předmětné závěti. Jejich prohlášení obsahuje i to, že osobně (dlouhodobě) znají zůstavitele, byly jím požádány, aby byly svědkyněmi závěti a potvrdily, že byl při plném vědomí, přečetl si projev své poslední vůle, výslovně ji prohlásil za projev své poslední vůle a vlastnoručně podepsal. Předmětná závěť obsahuje podpisy [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení]. Předmětná závěť byla zjištěna dne [datum] soudní komisařkou (notářkou) [titul] [jméno] [příjmení] v rámci zmíněného řízení o pozůstalosti. Usnesením soudu prvního stupně ze dne 24.1.2019, č.j. [číslo jednací] bylo žalobcům uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u soudu prvního stupně žalobu proti závětnímu dědici (žalovanému) o určení, že jsou dědici a účastníky pozůstalostního řízení. Důvodem bylo prohlášení žalobců v rámci řízení o pozůstalosti, kterým zpochybnili pravost (platnost) předmětné závěti, svéprávnost zůstavitele v době jejího pořízení a zpochybnili existenci důvodů pro své vydědění. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žaloba byla podána dne [datum]. S ohledem na tvrzení žalobců (k okamžiku rozhodnutí o věci) se soud prvního stupně zabýval pravostí podpisu zůstavitele na předmětné závěti. Přihlédl ke znaleckému posudku a výpovědi (dále jen posudek) soudního znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [titul] (dále jen znalec), který sice konstatoval (mimo jiné), že pisatel sporného podpisu se graficky chová naprosto odlišně od pisatele podpisů srovnávacích (mezi účastníky nesporných), ovšem připustil, že může jít o rukou psaný text pisatele srovnávacích podpisů (zůstavitele). Soud prvního stupně měl za prokázané, že předmětnou závěť podepsal zůstavitel vlastní rukou. Byla sepsána a vytištěna z počítače [titul] [jméno] [příjmení] a před oběma současně přítomnými svědkyněmi (v přítomnosti [titul] [jméno] [příjmení]) prohlásil, že listina (závěť) obsahuje jeho poslední vůli. Soud prvního stupně pečlivě hodnotil provedené důkazy (jejich obsah i věrohodnost) jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Zohlednil tedy řadu provedených důkazů (zejména podrobné výpovědi [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Nevycházel pouze z posudku znalce. 6. V právní rovině soud prvního stupně postupoval podle § 561 odst. 1 o.z. (zákon č. 89/2012 Sb.) a § 1534 a násl. o.z. Došel k závěru, že byly splněny zákonem stanovené předpoklady pro pořízení předmětné závěti. Tato závěť (celá nesepsaná zůstavitelem) byla vlastnoručně podepsána zůstavitelem před výše uvedenými svědkyněmi (současně přítomnými), přičemž zůstavitel prohlásil, že jde o jeho poslední vůli. Soud prvního odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 51/2008). Nepochyboval, že podpis (zůstavitele) na předmětné listině je podpisem zůstavitele. Neměl za prokázané (s ohledem na popsaný postup žalobců), že nejde o případ popsaný v § 1525 o.z. V řízení nebylo prokázáno, že by zůstavitel v době pořizování předmětné závěti nebyl způsobilý závětí pořizovat (pro nesvéprávnost). Dovodil, že projev vůle zůstavitele vyjádřený podpisem předmětné závěti nebyl stižen nedostatkem (omezení, vyloučení) pravé (skutečné), vážné, určité a svobodné vůle zůstavitele. Připomněl, že jde o vlastnoruční podpis zůstavitele před zmíněnými svědkyněmi za současného prohlášení, že jde o jeho poslední vůli. Od samého úvodu jednání (o pořízení předmětné závěti) si byl vědom jeho významu (předmětu), přičemž o sepis předmětné závěti požádal [titul] [jméno] [příjmení] Odvolací soud dodává, že soud prvního stupně v napadeném rozsudku podrobně hodnotí okolnosti pořízení a podpisu předmětné závěti (na podkladě provedených důkazů). V podrobnostech lze odkázat na pečlivé (srozumitelné, logické) odůvodnění napadeného rozsudku. Soud prvního stupně se zabýval i postavením obou zmíněných svědkyň závěti. Odkázal na § 1539 o.z. Dovodil, že obě svědkyně při pořizování předmětné závěti postupovaly podle uvedeného ustanovení. Neshledal důvod pro jejich svědeckou nezpůsobilost. Připomněl, že nezpůsobilými svědky jsou (především) dědic a odkazovník (osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká). O tuto situaci (ve vztahu k předmětné závěti a žalovanému) nejde. Obdobný závěr (pro úplnost) dále učinil i ve vztahu k odkazu (ve prospěch [jméno] [příjmení]) při vědomí situace, že svědkyně závěti [jméno] [příjmení] je příbuznou jmenované. Opět lze než odkázat na přesvědčivé odůvodnění napadeného rozsudku. 7. Soud prvního stupně poukázal i na § 574 o.z. I v tomto kontextu neshledal důvody pro závěr (činěný žalobci), že předmětná závěť není platná (není poslední vůlí zůstavitele). Proto předmětnou závěť posoudil jako platnou, z čehož vyplynul závěr o nedůvodnosti žaloby. V právní rovině (pro úplnost) lze dodat, že o schválení částečného smíru účastníků (výrok I.) bylo rozhodnuto podle § 99 o.s.ř. (zákon č. 99/1963 Sb.). Bylo rozhodnuto i o náhradě nákladů řízení ve vztahu k částečnému smíru (výrok II.). O zbývajících nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Zohlednil plný úspěch žalovaného ve věci. Žalovanému přiznal odměnu ve výši 2 500 Kč za jeden úkon právní služby (15,5 x), 16 paušálního náhrad hotových výdajů a náhradu za DPH. Státu přiznal právo na náhradu nákladů řízení (znalečné) podle § 148 odst. 1 o.s.ř. opět proti ve věci neúspěšným žalobcům. V podrob